tag:blogger.com,1999:blog-87384794030950899972024-03-13T04:37:06.173-07:00PIF08náhrada a pokračování www.Fenyk.cz/Pavelpif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.comBlogger58125tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-45324748555087492062020-08-23T05:48:00.000-07:002020-08-23T05:48:51.687-07:00Do nebe<br />
<br />nebo do Bohnic?<br />
"Jsi magor!" Tak ohodnotilo moje počínání v neděli 3.května hned několik lidí.<br />
To oslovení mi lichotí, ale pro jistotu si to googluji. "Magorem je nejčastěji označován ten, kdo je považován za blázna." Takže by přeci jenom Bohnická léčebna? Čtu dál a co se dozvídám. Původ slova magor hledejme v hebrejštině, kde znamená strach, uleknutí a bázeň. Tak to by mohlo být. Pokud tedy magor postrádá všechny tyto vlastnosti, tak a jsme u základního předpokladu úspěchu výzvy s názvem Everesting.<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ai2DOzXLiVQ/X0I045FICzI/AAAAAAAANqI/79w0H7NYJdUc3Uiokfk8wgGR9QZBKWThwCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1046.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ai2DOzXLiVQ/X0I045FICzI/AAAAAAAANqI/79w0H7NYJdUc3Uiokfk8wgGR9QZBKWThwCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1046.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">směrovka na vrcholu Milešovky<br /></td></tr></tbody></table><div><br /></div><div>
Poprvé jsem si o Everestingu přečetl až na podzim minulého roku v zápisku klubového leadera Honzy. Ten tuto výzvu zdolal na kole tak jako dnes již tisíce lidí po celém světě. Jako od dětství vášnivého cyklistu mě Everesting na kole ihned zaujal. Začal jsem si prohlížet webové stránky <a href="https://everesting.cc/" target="_blank">Everesting</a> a objevil, že je zde také kategorie RUN, ve které je úspěšných dobyvatelů výšky Everestu oproti cyklistům jen několik desítek. Klikám na filtr síně slávy podle regionu. Volím Česká republika a na displeji svítí velká nula. Žádný takový magor se v české kotlině ještě nenašel. Že bychom měli málo magorů? Nebo malé kopce, na kterých by se dalo donekonečna chodit nahoru a dolů? Dívám se dál a dokonce ani na Slovensku, kde mají přeci skutečné hory nikdo a v Rakousku jeden a tam už o hory opravdu není nouze. Tak tedy nula byla na počátku mojí magorské akce.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-DtSDrtbhXsI/X0I1UlcnT2I/AAAAAAAANqU/Y3xLTf99KickkhbsRE8gZT2xwTO6dgS6gCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1035.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-DtSDrtbhXsI/X0I1UlcnT2I/AAAAAAAANqU/Y3xLTf99KickkhbsRE8gZT2xwTO6dgS6gCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1035.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kupička před startem<br /><br /></td></tr></tbody></table><div>Na začátku bylo třeba vybrat vhodný kopec, na kterém bych svůj pokus mohl realizovat. Dostatečně prudký, ale schůdný rychlou chůzí nahoru a možností klusat dolů. Napadla mě Milešovka. Je zde již hotový segment na strava.com, který jsem několikrát šel v minulých letech v rámci jiných delších běhů. Měl jsem tedy zhruba představu o čase, který mně výstup bude trvat i s více km v nohách. Hodil jsem segment do kalkulátoru na stránkách Everestingu a vypadlo mi z něj, že budu muset segment absolvovat 29x. Tisknu si tedy tabulku pro záznam jednotlivých kol. Záznam plánuji provádět raději na dvou garminech a pojistit i mobilem s aplikací Strava.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-XsEV0s1uLBA/X0I47zHqPsI/AAAAAAAANqg/pLrkkGE732kvcCKVq7Et6HS-medUZtWvwCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1038.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-XsEV0s1uLBA/X0I47zHqPsI/AAAAAAAANqg/pLrkkGE732kvcCKVq7Et6HS-medUZtWvwCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1038.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ráno na vrcholu Milešovky<br /></td></tr></tbody></table><div><br /></div><div>Zbývalo stanovit si termín pro svůj pokus. Zima na krku a krátké dny na podzim mi nedávaly moc prostoru. Přeci jenom bych rád chodil co nejvíc za světla. Musel jsem tedy vydržet do května, držet své plány v tichosti a kopce trénovat na PVLH24. V pátek před akci si jdu lehnout už odpoledne. Před jedenáctou večer vstávám, večeře, obléknout do sportovního ještě doma a před půlnocí už sedím v autě ven z Prahy. Parkuji za obcí Milešov a vydávám se na asi kilometr vzdálený start na rozcestí s přístřeškem, který mi bude sloužit jako základna. Tašku se zásobami jídla a pití schovávám pod stromy spíš před zvěří než před lidmi. Je něco před půl druhou ráno, když vyrážím poprvé nahoru..</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-0HwULaP_ALU/X0JJPEGveII/AAAAAAAANqw/J7nQAmyeBEAbqQAE1uStoCXruwKURBu1gCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1037.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-0HwULaP_ALU/X0JJPEGveII/AAAAAAAANqw/J7nQAmyeBEAbqQAE1uStoCXruwKURBu1gCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1037.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mlok skvrnitý - Salamandra salamandra<br /><br /></td></tr></tbody></table><div>Na svahu je pusto, jen stromy vrzají ve větru a na cestě. Zvěř tady není, jen na cestě málem zašlápnu krásného mloka. První okruh je testovací co do času. Jako vždy si i teď po prvním kole odhaduji kolik času budu asi tak potřebovat. Samozřejmě víc, než byly podzimní odhady z domova. Hlavně s potřebným časem na sestup dolů jsem byl příliš velký optimista. Cesta je dost kamenitá a já bych nerad někde hodil tygra. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-w4V3LoVo27s/X0JStX3CZtI/AAAAAAAANq8/N35uWtvVQpAYVeu4WfEQU4WdX2EU8q7LACLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1049.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1152" height="640" src="https://1.bp.blogspot.com/-w4V3LoVo27s/X0JStX3CZtI/AAAAAAAANq8/N35uWtvVQpAYVeu4WfEQU4WdX2EU8q7LACLcBGAsYHQ/s640/DSC_1049.JPG" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">nahoru a dolů<br /><br /></td></tr></tbody></table><div>Jak se tedy Everesting chodí? No prostě nahoru, dolů a tak dál, pořád dokola. Chvíli poslouchám hudbu, ale po několika hodinách už mě z toho bolí uši. Okolo deváté se na stezce začínají objevovat další turisti i běžci. Ukazuje se výhoda volby cesty právě na Milešovku. Je víkend a navíc v době omezení lidé mnohem víc chodí do přírody než jindy a tak stále někoho potkávám. Celý rok dokonce na Milešovce probíhá akce, při které si zakoupeným čipem zaregistrujete každý výstup do tabulky. Objevují se tedy i běžci, kteří to dávají za den nahoru vícekrát. Když mě potkávají podruhé, někteří se ptají na přezdívku a kolikrát to jdu. Nebojte se, s vámi nemohu soupeřit. Díval jsem se do tabulky a už v květnu mají mnozí víc než já plánuji vystoupat za jeden den.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Tub3ArFGzfM/X0JVpBy7DWI/AAAAAAAANrI/AHmDs16gmRANG_IURvQxZaiRMAQDcg60gCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1060.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1152" height="640" src="https://1.bp.blogspot.com/-Tub3ArFGzfM/X0JVpBy7DWI/AAAAAAAANrI/AHmDs16gmRANG_IURvQxZaiRMAQDcg60gCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1060.JPG" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">základna v přístřešku</td></tr></tbody></table><div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div>Mám svůj pravidelný rytmus. Jeden okruh trvá něco přes půl hodiny. Dole si vždy zapíši čas do tabulky. Jinak bych počet okruhů v hlavě určitě neudržel. Doplním pití, občas něco zakousnu a znovu nahoru. Začínám si uvědomovat, jak jsem k tomu kopci jako přikovaný. Dobrovolně stále na stejné trase bez možnosti odejít a vzdálit se někam dál. Alespoň tak jsem si to naplánoval a pochopil pravidla výzvy.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3jzjofy95qY/X0JWl08jojI/AAAAAAAANrQ/NG8jwHZXvqo-Jt8aX-0i0x7-QHbT1knwQCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1063.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1152" height="640" src="https://1.bp.blogspot.com/-3jzjofy95qY/X0JWl08jojI/AAAAAAAANrQ/NG8jwHZXvqo-Jt8aX-0i0x7-QHbT1knwQCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1063.JPG" /></a></div><div><br />Odpoledne jako veliké povzbuzení přijíždí Jarmila. Ráda by dala půlku Everestingu se mnou. Jsem za společnost vděčný. Povídáme si, cesta lépe ubíhá a odškrtávám další okruhy. Optimistický plán byl stihnout vše ještě za světla. Teď to ale vypadá spíš na jedenáctou? Půlnoc? Kdoví, ale jsem rozhodnutý dokončit. Musel bych se sem totiž vrátit a celé to absolvovat znovu. Poslední okruhy jsou už opravdu pomalé k padesáti minutám. Jarmila navíc nepočítala, že to bude trvat tak dlouho. Nemá čelovku a tak chodíme s jednou, pomalu a opatrně po kamenité cestě. Už dávno jsme na kopci sami. Začínám mít spánkovou krizi. Spánek se ukazuje při tomto pokusu pro mě jako nejnáročnější část výzvy. Poslední okruh podle toho také trvá téměř hodinu.</div></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-IkoQ0HVeHxE/X0JaQ0dfaGI/AAAAAAAANro/yr4ehcHLZo4e9S7_5pl4GLTdmslqEfragCLcBGAsYHQ/s2048/DSC_1044.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-IkoQ0HVeHxE/X0JaQ0dfaGI/AAAAAAAANro/yr4ehcHLZo4e9S7_5pl4GLTdmslqEfragCLcBGAsYHQ/s640/DSC_1044.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">z vrcholu Milešovky<br /><br /></td></tr></tbody></table>Konečně jsme v cíli 29 okruhu. Balíme a vydáváme se k autu. Ještě odřídím kousek cesty k dálnici, ale u Lovosic už rád předám řízení Jarmile a probudím se až v Praze. První český Everesting je doma.<div>Co dál? Ptá se mě Jarmila na výběhu <a href="https://running2.cz/" target="_blank">Running2</a> za týden. Ještě na Milešovce jsme si říkali jaká to je magořina a teď po týdnu, že by to chtěla dát taky. Jen by to nemělo být v lese. Moc jej v noci nemusí. Tak jo, ale dáme si trochu pauzu. Co v září na Petříně? A spojíme vše s dobročinnou akcí pro <a href="https://www.rwttc.cz/" target="_blank">RWTTC</a> </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/q2mqpIbBMBo" width="320" youtube-src-id="q2mqpIbBMBo"></iframe></div><div>Tady je krátká pozvánka</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/3JFecKvimIE" width="320" youtube-src-id="3JFecKvimIE"></iframe></div><div>A nebo celé video z mého Everestingu na Milešovce</div>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-82341315314110662482020-04-26T14:13:00.001-07:002020-04-26T14:13:59.605-07:00Setřásání beránka<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
aneb cykloturistika z Prahy na Říp</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-n5sIICeP-u8/XqVivhU3rcI/AAAAAAAALtg/RRLKJqWGcQs2uXfuKmImXTYX1HPtJcQzACLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_152928.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-n5sIICeP-u8/XqVivhU3rcI/AAAAAAAALtg/RRLKJqWGcQs2uXfuKmImXTYX1HPtJcQzACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_152928.jpg" width="240" /></a></div>
Netřeba se bát. To mě napadne vždy, když touto obcí projíždím a protože se to vždy děje na kole cestou z Řípu, mám to tak již spojené s pravidelnou jarní vyjížďkou SVB. Znalí si pamatují význam této zkratky. Setřásání velikonočního beránka. Pro mnohé často první delší jarní výjezd v polovině dubna, kdy je třeba začít setřásat zimní tukové zásoby a velikonočními oslavami a beránky nabrané pak zvlášť. Letos tedy již po 22. Již to vypadalo, že s Honzou oficiálně pojedeme jen dva, ale štěstí a rozum nám přeje. Deset cyklistů je dle nového nařízení vlády povolený počet.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-P8fWn616wr8/XqVq-k6NrBI/AAAAAAAALts/Gg2PPC8NAKY8BDkIchniQgvrqWluQqYWACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0967.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-P8fWn616wr8/XqVq-k6NrBI/AAAAAAAALts/Gg2PPC8NAKY8BDkIchniQgvrqWluQqYWACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0967.JPG" width="320" /></a></div>
V Holešovicích se okolí místa srazu za ty roky několikrát proměnilo. Kdysi tu bývaly lavičky, ale již dávno zůstaly jen betonové sokly. Krátce po osmé vyjíždíme přes nový lanový most na druhou stranu Vltavy a už to sviští po asfaltové cyklostezce. Ještě před pár lety vám úsek před Klecánkami mohl vytřást duši z těla. Prostě samý kámen a výmol. Dnes je zde luxusní asfaltka. Jen nám tentokrát cestu znepříjemňoval studený protivítr a to nejen tady, ale téměř celou trasu na Říp.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-dgmXqNJg-g0/XqVtFY-Ko9I/AAAAAAAALt4/llQxcNjWiswgF91H7JG3TEWMAywfw7ovQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0968.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-dgmXqNJg-g0/XqVtFY-Ko9I/AAAAAAAALt4/llQxcNjWiswgF91H7JG3TEWMAywfw7ovQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0968.JPG" width="320" /></a></div>
Na zastávce v Klecánkách se připojuje zbytek našeho pelotonu a v plném počtu deseti vyjíždíme dál po turistické značce do Řeže. Kdysi v nultém ročníku, když jsme trasu plánovali, jsme měli myšlenku co nejvíc se trasou blížit pravému břehu Vltavy. Tak je zachována dodnes i když vyjet na žlutou lávku v Řeži již není nutné. Je možné jí podjet místem kdy kdysi rostly jen kopřivy. Toto tradiční místo pro společné fotografování si nenecháváme ujít.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ko2Iv5Aupes/XqVu1q3LsqI/AAAAAAAALuE/lVapRpXg6eY2lBY79C49NwvzRTFPtZ97ACLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_092201.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ko2Iv5Aupes/XqVu1q3LsqI/AAAAAAAALuE/lVapRpXg6eY2lBY79C49NwvzRTFPtZ97ACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_092201.jpg" width="320" /></a></div>
Pamatuji se, že na lávce se řešily první defekty. Tentokrát vzorně, nikomu nic nechybí ani nikdo nechybí. Zdržíme se jen krátce a vyjíždíme na další cestu. Pod lávkou se cyklistická trasa přes parkoviště zatáčí opět k vodě. Býval tady pěkně prudký svah, na kterém si Tahy jednou pěkně rozbil brejle, když ve sjezdu vjel do díry. Jedu tedy na čele a pochvaluji si jak je to tady teď bezpečné. Dokonce i na zemi šipka pro cyklisty. Po sto metrech se ohlížíme, ale za naší první trojicí nikdo. Voláme mobilem co se děje a prý nehoda. Holky se srazily na parkovišti a je třeba ošetřit krvavé rány typicky silničního lišeje.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-JZ4S-yKeYRA/XqVyKeBKJtI/AAAAAAAALuo/YZFNv3q8k10CfokT0JodKMyIJ0djvlkhwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0971.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-JZ4S-yKeYRA/XqVyKeBKJtI/AAAAAAAALuo/YZFNv3q8k10CfokT0JodKMyIJ0djvlkhwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0971.JPG" width="180" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-KWDJHWCb_iM/XqVyKQVR2fI/AAAAAAAALug/vK4JMGs4r1M9p_u3VGYPHoi4XG2OT-R_ACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0969.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-KWDJHWCb_iM/XqVyKQVR2fI/AAAAAAAALug/vK4JMGs4r1M9p_u3VGYPHoi4XG2OT-R_ACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0969.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Krvavé šrámy vypadají ošklivě, ale holky to nesou statečně. Zalepujeme rány a pokračujeme v plném počtu dál. Čeká nás nejkrásnější úsek cesty po krásné úzké pěšině vinoucí se těsně u vody a často i ve výšce nad ní. Nic pro závratí trpící jedince.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-tld1WWSra1U/XqVz5FUI9RI/AAAAAAAALvA/35pDWWUWjRAma8jMIqGMe2fFt7S229V5ACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0977.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-tld1WWSra1U/XqVz5FUI9RI/AAAAAAAALvA/35pDWWUWjRAma8jMIqGMe2fFt7S229V5ACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0977.JPG" width="180" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
U přívozu v Libčicích je ten správný čas rozkrojit beránka a posilnit se na další cestu, aby bylo co setřásat. Byl pochvalně dobrý, tak jistě bude i motivací k účasti v dalších ročnících. Po beránkovi zbylo za chvíli jen pár drobečků.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-b6eD6ROlFYs/XqV05M8F1hI/AAAAAAAALwI/hxvLFvi3o4gRVVVMaPAgkRtqChCB9wtJgCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_095631.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-b6eD6ROlFYs/XqV05M8F1hI/AAAAAAAALwI/hxvLFvi3o4gRVVVMaPAgkRtqChCB9wtJgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_095631.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-MZBvqUbsSJw/XqV05cHa_EI/AAAAAAAALwM/b86NI29anGE-JXLvpKzjg24kjNrWfa09QCEwYBhgL/s1600/IMG_20200425_100215.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-MZBvqUbsSJw/XqV05cHa_EI/AAAAAAAALwM/b86NI29anGE-JXLvpKzjg24kjNrWfa09QCEwYBhgL/s320/IMG_20200425_100215.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
První zatěžkávající zkouška a větší stoupání vhodné k setřásání nás čekalo za Vepřekem. Na 250 m dlouhém úseku s převýšením 37 m je možné ochutnat jízdu ze sedla. Říká se kdo vyjede zde v pohodě, má šanci dát to i na Řípu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ym0uJpxzEso/XqXeJDD2-_I/AAAAAAAALx0/K7qqr8shjZAOdvQ0sO7rDz_rH2RpHfw6gCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0987.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ym0uJpxzEso/XqXeJDD2-_I/AAAAAAAALx0/K7qqr8shjZAOdvQ0sO7rDz_rH2RpHfw6gCPcBGAsYHg/s320/DSC_0987.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Další, již delší táhlé stoupání za Jeviněvsí šlapeme již každý dle svých sil. Od návsi měří stoupání 800 m a získáme zde 50 m převýšení. Potom už jen rychlý sjezd do Černoučku k oblíbené restauraci. Tentokrát, poprvé po 22 letech, si zde nemůžeme dopřát posilňující pivo před cestou na samotný vrchol hory Říp. Je bohužel zavřeno.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-kn5BAH7rZyA/XqXg3xl8_MI/AAAAAAAALyE/atrmz2Mxf9YwfehZ0l_Hgg602kUf374JwCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_123151.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-kn5BAH7rZyA/XqXg3xl8_MI/AAAAAAAALyE/atrmz2Mxf9YwfehZ0l_Hgg602kUf374JwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_123151.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Od parkoviště v úpatí hory začíná prestižní soutěž našeho výjezdu s názvem Kolmo na Říp. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Na 750 m trati je třeba překonat 132 výškových metrů a přitom si zachovat čest a nedotknout se ani jednou nohou země. Pokud se vám podaří překonat počáteční kamenitý úsek asi 200 m, máte šanci, ale ještě zdaleka ne vyhráno. Následuje litá betonová stezka a sklon stoupání roste až ke skalce po levé ruce. Přední kolo se zvedá, zadní podkluzuje. Většina borců končí svůj pokus po 50 až 100 m na betonu. Sklon je zde tak prudký, že ani tlačit kolo není jednoduché. Za skalkou stoupání trochu polevuje a můžete si oddechnout a pokochat výhledem vlevo. Nezastavujte! Cíl je až u hospody. To nejhorší máte za sebou, ale ještě není vyhráno. Následuje ještě 400 m táhlého stoupání s převýšením dobrých 70 m. Největší množství historicky započtených výjezdů v této soutěži patří Honzovi a i tentokrát je jediným vítězem a zaslouží si čestný zápis neboť vyjel čestně až ke vchodu do kaple.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-9KkR_Bftc4A/XqXivvCFNuI/AAAAAAAALyg/w3v2k30VKi03d3s7EJhp7sdDpH30L5MtACLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_151046.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-9KkR_Bftc4A/XqXivvCFNuI/AAAAAAAALyg/w3v2k30VKi03d3s7EJhp7sdDpH30L5MtACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_151046.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tak ještě cílové foto a můžeme se vydat na cestu zpět. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-yNiCrFAfBoo/XqXnmEBpkuI/AAAAAAAALzU/zDd7Euoff1E2NMwndXvSxbBbnJC06lm0gCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_131900.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-yNiCrFAfBoo/XqXnmEBpkuI/AAAAAAAALzU/zDd7Euoff1E2NMwndXvSxbBbnJC06lm0gCLcBGAsYHQ/s400/IMG_20200425_131900.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Cesta zpět prvních více než 12 km klesá a tentokrát jedeme navíc s větrem v zádech až za železniční přejezd Cítov. S pohledem na Mělnický zámek v dálce odbočujeme na Býkev. Před oblíbeným přechodem parovodu nás překvapí objížďka. Mosty přes Vraňansko-Hořínský plavební kanál jsou v rekonstrukci, ale naštěstí ten vzdálenější můžeme s menšími překážkami přejít. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-egEXG3m_PnM/XqXp53UExdI/AAAAAAAALzg/G6gP0qzYMy4RjTgdTtBPcTDscOrSyKGZgCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_150743.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-egEXG3m_PnM/XqXp53UExdI/AAAAAAAALzg/G6gP0qzYMy4RjTgdTtBPcTDscOrSyKGZgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_150743.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Následují povodní zničené Zálezlice, nyní rok od roku výstavnější. Také tady byla dříve pravidelná zastávka na pivo, ale ty časy vzala velká voda. Nenápadně, táhlá cesta stoupá do Odolené Vody. Běžně tuto obec objíždíme kolem lomu. Tentokrát si děláme naději na možné občerstvení. Někteří využívají možnost okénka v místní restauraci, většíma pak nakupuje dobroty v cukrárně.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-zh7GMkbyfPs/XqXrQOVBVsI/AAAAAAAALzs/raKlqoC5_ng6VXnGVlpQQ4a8hm-SKdqeQCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200425_160256.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-zh7GMkbyfPs/XqXrQOVBVsI/AAAAAAAALzs/raKlqoC5_ng6VXnGVlpQQ4a8hm-SKdqeQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200425_160256.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Zbývá už jen kousek do Panenských Břežan, Klecan a podél Vltavy zpět do Holešovic</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Byl to mimořádný ročník, mimořádně vydařený příjemnými i mimořádnými čísly:</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Plný počet deseti účastníků dojel pohromadě až do Klecan.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Peloton byl mimořádně bohatý na běžce a pokud správně počítám nejméně 8 cyklistů již zdolalo maratonskou vzdálenost.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Poprvé se sešla plně genderově vyrovnaná parta pěti žen a pěti mužů.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Na celé trase nebyl zaznamenán jediný defekt. Až na ty odřeniny 😁</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Zvláštní pozornost a velký obdiv patří Jarmile, která vzdálenost 100km dala poprvé v životě a prakticky bez přípravy na vypůjčeném kole.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Velký dík všem a těším se zase za rok. Beránek bude upečen a samolepky pro 23. ročník vytištěny. Plánovaný termín pro další ročník si znamenám již dnes. 17. duben 2021, tedy týden po Velikonocích.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-79547360346200894832020-04-22T13:37:00.000-07:002020-04-23T00:01:14.709-07:00Závislost PVLH24<br>
Po šesté obíhat stejné kopce téměř celý den a noc, to už je asi závislost. Zvláště když na konci si říkáte: "Bylo to zase lepší. Není to naposledy. Bylo to náročné. Bylo to krásné"<br>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-fVAfHpl_X7o/XqCdrLqfh8I/AAAAAAAALoc/BUlfuQIZIJk3GQXqUx0mY0wm39nr5cenQCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0879.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://4.bp.blogspot.com/-fVAfHpl_X7o/XqCdrLqfh8I/AAAAAAAALoc/BUlfuQIZIJk3GQXqUx0mY0wm39nr5cenQCPcBGAsYHg/s400/DSC_0879.JPG" width="400"></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">svítání na vrcholu Klíč</td></tr>
</tbody></table>
<a href="http://www.pvlh24.cz/" target="_blank">Prominentní Vrcholy Lužických Hor</a> už ale takové jsou. Dostanou se vám doslova pod kůži. Máte je stále v hlavě. Já tedy jistě ano. Už druhý den po tomto šestém pokusu se mi celou noc zdály sny o 18 kopcích a cestách na ně.<br>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-c0TmRJ-tf0k/XqCdrBvY1bI/AAAAAAAALoc/g0dqQUGMkOspqTGOEaC5y8UgOzwcNpNRwCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0911.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://2.bp.blogspot.com/-c0TmRJ-tf0k/XqCdrBvY1bI/AAAAAAAALoc/g0dqQUGMkOspqTGOEaC5y8UgOzwcNpNRwCPcBGAsYHg/s400/DSC_0911.JPG" width="400"></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">v cíli s Michalem pod vrcholem Luž.</td></tr>
</tbody></table>
Každý pokus má svoje jedinečné nebo poprvé. Tady jich bylo hned několik. Tentokrát jsem na cestu vyrazil společně s Michalem a poprvé se mi podařilo dojít do cíle společně s parťákem. Také čas byl ze všech mých pokusů nejlepší. 22 hodin 18 minut je sice ve statistice oproti ostatním členům klubu spíš pomalejší čas, ale nejsem tu přeci naposledy😊😉.<br>
Tento den byl mimořádný množstvím účastníků této výzvy. Pět nových členských karet nalezlo své majitele. Jistě to bylo dáno jejich špičkovou kvalitou. Lepší počasí také nepamatuji.<br>
<br>
Odkazy:<br>
<a href="https://connect.garmin.com/modern/activity/4799826261" target="_blank">záznam trasy 1.část</a><br>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a href="https://connect.garmin.com/modern/activity/4806199342" target="_blank">zásnam trasy 2.část</a><div><br></div><div><a href="https://running2.cz/2020/04/23/pvlh24-ultra-vyzva-kterou-nelze-podcenit/">celou naši cestu moc pěkně popsal Michal zde</a></div><div>Já proto připojuji ty nejlepší okamžiky jen ve zkratce a fotografiích. <br>
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-jhPrhhNZfo8/XqCdrMd_EVI/AAAAAAAALoc/SYbFDWubyy8_EXors5fviFC_9ri_M_qkgCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0910.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="400" src="https://2.bp.blogspot.com/-jhPrhhNZfo8/XqCdrMd_EVI/AAAAAAAALoc/SYbFDWubyy8_EXors5fviFC_9ri_M_qkgCPcBGAsYHg/s400/DSC_0910.JPG" width="225"></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">cílový čas na hodinkách (start byl ve 23 hodin)</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Trasa poprvé nepřekračovala hranice. Již krátce po půlnoci jsme zdolali třetí vrchol Hvozd.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-oY8Ymwx9RAg/XqCdrCK7BoI/AAAAAAAALoc/8wblvF-XzZ06rjCv3OTmOF5VYlHnXPrywCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0871.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-oY8Ymwx9RAg/XqCdrCK7BoI/AAAAAAAALoc/8wblvF-XzZ06rjCv3OTmOF5VYlHnXPrywCPcBGAsYHg/s400/DSC_0871.JPG" width="225"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Noc byla jasná a těsně před svítáním se před námi objevila silueta šestého vrcholu Klíč</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-uDexZulHTf4/XqCdrCLEGiI/AAAAAAAALoc/sWLZHUSBm0Esppudqp--tNIKLzTMn5_uQCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0877.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://3.bp.blogspot.com/-uDexZulHTf4/XqCdrCLEGiI/AAAAAAAALoc/sWLZHUSBm0Esppudqp--tNIKLzTMn5_uQCPcBGAsYHg/s400/DSC_0877.JPG" width="400"></a></div>
<div>
<br>
<br>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><div class="" style="clear: both; text-align: center;">
Svítání na vrcholu Klíč bylo nádherné<a href="https://2.bp.blogspot.com/-HdZT29aQZfg/XqCdrA1P-LI/AAAAAAAALoc/37aenlqhkM0ZtQxdPcNZ7qYNpNQT1_4aQCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0884.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; display: inline !important; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://2.bp.blogspot.com/-HdZT29aQZfg/XqCdrA1P-LI/AAAAAAAALoc/37aenlqhkM0ZtQxdPcNZ7qYNpNQT1_4aQCPcBGAsYHg/s400/DSC_0884.JPG" width="400"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Stát v tuto chvíli nahoře a mít rozhled do všech stran je nezapomenutelný zážitek</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-H_it_InjXE0/XqCdrMLuDYI/AAAAAAAALoc/J0_iLZAq3uU6KEWJdcDF_4Tv-IBQT73zgCPcBGAsYHg/s1600/DSC_0889.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://3.bp.blogspot.com/-H_it_InjXE0/XqCdrMLuDYI/AAAAAAAALoc/J0_iLZAq3uU6KEWJdcDF_4Tv-IBQT73zgCPcBGAsYHg/s400/DSC_0889.JPG" width="400"></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-LR2tTuLlbuM/XqCdrPM5cVI/AAAAAAAALoc/5ygXDPx9BkQ45WSVBWNkC4SD5dQ0YDc-ACPcBGAsYHg/s1600/DSC_0883.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://4.bp.blogspot.com/-LR2tTuLlbuM/XqCdrPM5cVI/AAAAAAAALoc/5ygXDPx9BkQ45WSVBWNkC4SD5dQ0YDc-ACPcBGAsYHg/s400/DSC_0883.JPG" width="400"></a></div>
<div style="text-align: left;">
<br></div>
<br>
<br>
Tentokrát jsme si užili opravdu extrémní výstup na vrchol Velká Tisová.<br>
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-9LR9W9NumYY/XqCdrCHkYKI/AAAAAAAALoc/A5jfkd6aJYYa56NqLXyj8XB0qyeune6GACPcBGAsYHg/s1600/DSC_0895.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-9LR9W9NumYY/XqCdrCHkYKI/AAAAAAAALoc/A5jfkd6aJYYa56NqLXyj8XB0qyeune6GACPcBGAsYHg/s400/DSC_0895.JPG" width="400"></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Velká Tisová<br>
<br>
<br>
<br>
Ze Sokola tentokrát přímo na Střední Vrch. Proč ne? Je zde opravdu široký rozhled.</td></tr>
</tbody></table>
<div>
</div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-ef_6zXvnh28/XqCoZJZa1WI/AAAAAAAALoo/4EPPs6M_ilAgKf3bJ_fa2oaM0wvxrf_BQCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200418_112445.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-ef_6zXvnh28/XqCoZJZa1WI/AAAAAAAALoo/4EPPs6M_ilAgKf3bJ_fa2oaM0wvxrf_BQCLcBGAsYHQ/s400/IMG_20200418_112445.jpg" width="400"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Louka pod Studencem, tady je krásně vždy.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-1QGWz2KO7JM/XqCoiokQtEI/AAAAAAAALow/HDi-60D9aj8KeiwqU7Frp3zt3r9DmXo5QCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200418_141033.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://3.bp.blogspot.com/-1QGWz2KO7JM/XqCoiokQtEI/AAAAAAAALow/HDi-60D9aj8KeiwqU7Frp3zt3r9DmXo5QCLcBGAsYHQ/s400/IMG_20200418_141033.jpg" width="400"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Na Jedlové už se slunce blížilo k západu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-A_coWv0FBCg/XqCoy5ZFvkI/AAAAAAAALo8/r8BRNPk5qscC4KhOtw0HWBQNgGJf3H6dACLcBGAsYHQ/s1600/IMG_20200418_191553.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="300" src="https://4.bp.blogspot.com/-A_coWv0FBCg/XqCoy5ZFvkI/AAAAAAAALo8/r8BRNPk5qscC4KhOtw0HWBQNgGJf3H6dACLcBGAsYHQ/s400/IMG_20200418_191553.jpg" width="400"></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Byl to prostě báječný den pro tuto výzvu.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br></div>
</div>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-5903690741968251752020-02-23T08:01:00.002-08:002020-02-25T10:44:18.091-08:00Pátý narozeninový pokus na PVLH24Myslíte na to několikrát denně. Na potkání každému známému o tom vyprávíte. Lákáte jej ať to taky zkusí. Často vás zastihnou s nepřítomným pohledem a myšlenkami tam. Probíráte si nejlepší postupy. Promýšlíte jak, kdy a kde začít. Co si vzít sebou a kam si co položit. Co se přihodilo? Nejlépe to pojmenoval v příspěvku na FB jeden kamarád. "Přihodilo se mu PVLH"<br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ZqVH0FVN5Vw/XlKCq62OwrI/AAAAAAAAKt8/5KgV8HkBaGoD7HY-doZZYn1N5W413LDoACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0603.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-ZqVH0FVN5Vw/XlKCq62OwrI/AAAAAAAAKt8/5KgV8HkBaGoD7HY-doZZYn1N5W413LDoACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0603.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Parkoviště chata Luž</td></tr>
</tbody></table>
Jaký lepší dárek k narozeninám si tedy dát než jít na Prominentní Vrcholy Lužických hor. S Tomášem, kterého znám již dobře ze společného dokončení Pražské stovky, jsme domluvili společný pokus na konec února. Skutečný zimní pokus mi totiž ještě ve sbírce chybí. Doufám, že bude mráz, sníh tak akorát, ale letošní zima je spíš nezimou. Čekat ale na sníh nehodláme a tak v pátek 21.2. v sedm hodin večer přijíždíme na parkoviště u chaty Luž. Světla restaurace lákají, ale my navlékáme elasťáky, plníme lahve nápoji, zapínáme čelovky a vyrážíme na půl kilometru vzdálené rozcestí pod Lužem, místo našeho startu.<br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Sv70e1HjtQE/XlKCq4VEVGI/AAAAAAAAKt4/E1O43EPJ93oz8U3i-RPmkcQ7_Nkh6TpHACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0605.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-Sv70e1HjtQE/XlKCq4VEVGI/AAAAAAAAKt4/E1O43EPJ93oz8U3i-RPmkcQ7_Nkh6TpHACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0605.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">start 21.2.2020 v 19:22</td></tr>
</tbody></table>
Každý má nějakou taktiku pro svůj pokus. Ta moje je tentokrát začít v takovém místě, ze kterého se dá dobře přes 30 km běžet a nahnat tak nějakou časovou rezervu. Začínáme tedy výstupem na Luž. Cesta je zledovatělá jen málo, takže to jde i bez nesmeků. Původně jsem si sice domluvil na tento pokus dokonce boty s hřeby, ale jak mě napsal místňák Karel, nebudou potřeba. A opravdu, snad jen cestou z Luže dolů, asi na půlce kopce, by se hřebíky hodily, jinak po celé trase potřeba nebyly.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-yihvdytr7cw/XlKC4ED6vRI/AAAAAAAAKv4/NtPANGocmhktrW1pPbK6o7aDauPEa3mkACLcBGAsYHQ/s1600/received_190706445550157.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1191" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-yihvdytr7cw/XlKC4ED6vRI/AAAAAAAAKv4/NtPANGocmhktrW1pPbK6o7aDauPEa3mkACLcBGAsYHQ/s320/received_190706445550157.jpeg" width="236" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1 vrchol Luž 19:32</td></tr>
</tbody></table>
Tentokrát volím cestu z Luže po německé silnici. Za jiného ročního a denního času bych ale šel opět přímo kolem hraničních kamenů nahoru i dolů. Je to sice padák, ale dá se zvládnout. Od staré celnice Valtensdorf pokračujeme již po hraniční cestě. Na několika místech je voda přes celou šířku cesty, ale boty zůstávají téměř suché. Podél hraničních kamenů dojdeme až na rozcestí 500m od Plešivce. Na vrchol je cesta krátká a jak se říká, nejlepší jít rovnou za šipkou v navigaci. Od nedávné doby se orientuji už jen podle mapy.cz v mobilu a trasu do hodinek ani nenahrávám. Vrcholy poměrně přesně z mapy souhlasí se skutečností.<br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-piPLCn7jLb4/XlKC3c0x-DI/AAAAAAAAKwU/OmnEBDnggLAdZEPIBU38Qqt-qCiCYMEygCEwYBhgL/s1600/IMG-20200221-WA0006.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-piPLCn7jLb4/XlKC3c0x-DI/AAAAAAAAKwU/OmnEBDnggLAdZEPIBU38Qqt-qCiCYMEygCEwYBhgL/s320/IMG-20200221-WA0006.jpeg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">2 vrchol Plešivec 20:22</td></tr>
</tbody></table>
Z Plešivce jsem při třetím pokusu objevil dobrou přímou cestu lesem, jen její začátek je opět asi 500 m od vrcholu. V létě tady bývá vysoká tráva, teď v zimě ale jde dobře běžet kolejemi cesty až k louce nad obcí Valy, kde už jsou vidět světla restaurace Na Hřebenovce. Kdo by potřebova,l je zde možnost zakoupit občerstvení přímo na trase. My ale klušeme dál po silnici směr Hvozd. Z okraje Hainu je to stále nejlepší po německé žluté značce až ke kříži.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-dsaLwSQniSs/XlKC3oPkalI/AAAAAAAAKvw/uCQCFev7znkRpOra6NTkrpgJc9lh3btkwCLcBGAsYHQ/s1600/IMG-20200221-WA0008.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-dsaLwSQniSs/XlKC3oPkalI/AAAAAAAAKvw/uCQCFev7znkRpOra6NTkrpgJc9lh3btkwCLcBGAsYHQ/s320/IMG-20200221-WA0008.jpeg" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">3 vrchol Hvozd 21:12</td></tr>
</tbody></table>
Vrchol je pustý, jen z dálky štěká pes zavřený pod chatou. Sestup dolů není na poprvé úplně jasný, doporučuji ale držet se opět hraničních kamenů. Na rozcestí po sestupu vpravo již je turistické značení směr Luckendorf. Při prvních pokusech jsme to brali přes město, ale je to zbytečný kopec. Teď chodím po zelené LG Gruner Strich a po silnici Kammstrasse až k Forsthausu. Odtud už je značená žlutá cesta na Českou Bránu. Tady doprava a asi po 500 m druhou cestou doleva dojdeme k rozcestí s přístřeškem. 300 m po cestě vlevo je značená odbočka na Popovu Skálu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-hgX6jCbASIE/XlKaJs0Kz-I/AAAAAAAAKws/iZvCXuD5QAgbGlQ0ApI73KSaHWGRb_X1wCLcBGAsYHQ/s1600/Obr%25C3%25A1zek%2Bse%2Bst%25C3%25A1hnul%2Bdo%2Bsouboru%2BMessenger_Lite.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1451" data-original-width="1080" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-hgX6jCbASIE/XlKaJs0Kz-I/AAAAAAAAKws/iZvCXuD5QAgbGlQ0ApI73KSaHWGRb_X1wCLcBGAsYHQ/s320/Obr%25C3%25A1zek%2Bse%2Bst%25C3%25A1hnul%2Bdo%2Bsouboru%2BMessenger_Lite.jpg" width="238" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">4 vrchol Popova skála 22:16</td></tr>
</tbody></table>
Po modré značce pokračuje cesta k Tobiášově borovici. Při prvních třech pokusech jsem zde vždy bloudil. Je třeba držet se červené značky až do Petrovic a dál na rozcestí pod Sokolem. Ke zřícenině Sokol je cesta dobře značená a jde se stejnou cestou nahoru i dolů. Já si na vrcholu udělal vtipné selfie, když jsem se domníval že fotím ceduli na vrcholu. To už se nejspíš dostávám do toho pravého PVLH transu. Taky se blíží půlnoc.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-_5ePZaH255g/XlQ6x_l-IkI/AAAAAAAAKxs/MGlRSe5aGrA-QDMTVbMcaiZPZAQIHm1CgCLcBGAsYHQ/s1600/IMG-20200223-WA0002.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="857" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-_5ePZaH255g/XlQ6x_l-IkI/AAAAAAAAKxs/MGlRSe5aGrA-QDMTVbMcaiZPZAQIHm1CgCLcBGAsYHQ/s320/IMG-20200223-WA0002.jpg" width="171" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">5 vrchol Sokol 23:30</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Ze Sokola mám naplánováno běžet až pod Klíč. Přes Babiččin odpočinek, Mařenice a dál po silnici a zkratkou lesem kolem Cvikova do Svoru. Tady se dá hodně získat, ale taky ztratit. Na Tomáše doléhá trochu ospalost. Není to tak rychlé a já počítám, jestli jsme ještě v časové rezervě. Znáte ty počty. Když dvacet km urazíte za tři a půl hodiny, tak čtyřicet bude za dvojnásobek plus osobní konstanta zpomalení. Pro mě to bylo čtyřicet km za sedm hodin a to už jsem docela nervozně počítal, že jestli zpomalíme ještě víc , nemůžeme to stihnout včas.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-h4L_SuMbUpU/XlKCq9xf_dI/AAAAAAAAKt0/3PRYu_UNALYDHRNlbcbijw0PaMQKL_GdACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0606.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-h4L_SuMbUpU/XlKCq9xf_dI/AAAAAAAAKt0/3PRYu_UNALYDHRNlbcbijw0PaMQKL_GdACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0606.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">6 vrchol Klíč 3:05</td></tr>
</tbody></table>
Cesta na Klíč se vyplatí kratším prudkým výstupem západní stranou, ne po červené. V noci tady člověka pěkně vedou světla odrazek na stromech. Další postup na Malý Buk stále nemám dobře zmapovaný. První tři pokusy jsem šel raději po silnici. Po čtvrté trochu bloudil v lese a teď hned pod Klíčem popadané stromy. Vracíme se proto na modrou a jdeme k přístřešku pod Klíčem. Kousek po silnici a po žluté lesní cestou. Koukám, kde odbočit vlevo směr Malý Buk. Cesta tady je, ale ta správná byla si o 300 m dál. Zbytečně se tady motáme kolem oplocenky, přes popadané stromy a do prudkého kopce, který ale není ten správný vrchol. Je to Medvědí Buk, který vůbec nemáme v plánu. Poprvé hlasitě nadávám, že jsme radši nešli po silnici. Nakonec cestu najdeme, ale fakt po silnici bych to uběhl rychleji. Pokud si na cestě nebudete jisti, zda jdete správně, jsou zde stále na zemi patrné oranžové šipky ještě z letního závodu 10L700.<br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tvF3VLtFgzM/XlKCrmdTmWI/AAAAAAAAKuA/8NX2N1cBSZEMDjbkZMDd0L_lhz9cM0-sgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0608.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-tvF3VLtFgzM/XlKCrmdTmWI/AAAAAAAAKuA/8NX2N1cBSZEMDjbkZMDd0L_lhz9cM0-sgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0608.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">7 vrchol Malý Buk 4:40</td></tr>
</tbody></table>
Nejlepší cesta z Malého Buku je podle mě pokračovat po cestě na vrchol až do prudkého klesání, kde cesta končí a padat asi 500 m svahem dolů, než narazíte na vrstevnicovou cestu. Kousek po ní vlevo a jste opět na žluté značce. Na rozcestí Pod Malým Bukem odbočuji vždy vpravo k rozcestí Sv. Antonin a dál po trase 10L700 na Velký Buk. Tomáš trochu zaostává a netrefí odbočku. Na vrchol se tedy dostává svahem víc vpravo. Domlouváme se po telefonu a pokračuji napřed sám.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-g-1E_Z1B9Cs/XlKCseaf7JI/AAAAAAAAKuE/EGMlvh1-ADAMhBNuUYxsQmKr3m9vOL6NgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0609.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-g-1E_Z1B9Cs/XlKCseaf7JI/AAAAAAAAKuE/EGMlvh1-ADAMhBNuUYxsQmKr3m9vOL6NgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0609.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">8 vrchol Velký Buk 5:40</td></tr>
</tbody></table>
Přes les Cestou k sousedům a na velké křižovatce doleva asi 500m a potom vpravo cestou která bývá v létě hodně zarostlá až k železničnímu přejezdu. O kus dál je již silnice do Kytlice, po které ale jdu jen před památný železniční viadukt s jedním obloukem. Odbočuji na širokou lesní cestu mírně stoupající pod Velkou Tisovou. Cesta nahoru je opět nejlepší rovně za šipkou v mapě přímo k vrcholu. V létě se vrcholová tyč ztrácí v husté zeleni v zimě je ale vidět již z dálky.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-GmtxINmCqfE/XlKCs1nv3OI/AAAAAAAAKuI/AKRULzwdzSkpeVaR6lU4tYtR60FW1M4VgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0610%25281%2529.JPG" imageanchor="1"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-GmtxINmCqfE/XlKCs1nv3OI/AAAAAAAAKuI/AKRULzwdzSkpeVaR6lU4tYtR60FW1M4VgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0610%25281%2529.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-V8knvbdHkUk/XlKCtcL5VmI/AAAAAAAAKuQ/UejlmpSfhz4W06JiS_lHCTRMY09ZDd0PgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0612.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-V8knvbdHkUk/XlKCtcL5VmI/AAAAAAAAKuQ/UejlmpSfhz4W06JiS_lHCTRMY09ZDd0PgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0612.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">9 vrchol Velká Tisová 7:20</td></tr>
</tbody></table>
Sestupuji dolů a potkávám Tomáš který stoupá nahoru trochu mimo kurz tak jej směřuji správně a sám pokračuji na Sokol. Od prvního pokusu vždy stejným výstupem přímo na vrchol přes skalnatý severní okraj a dál přímo dolů k silnici.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YSmENF5QYDg/XlKCuQ6EkuI/AAAAAAAAKuU/kdUAnD-TL2wyw_8h-qOJWn33KAgjaczeACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0613.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-YSmENF5QYDg/XlKCuQ6EkuI/AAAAAAAAKuU/kdUAnD-TL2wyw_8h-qOJWn33KAgjaczeACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0613.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">10 vrchol Sokol</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-ZZf4lWaqgmw/XlKCuQR9XbI/AAAAAAAAKuY/blNQBH6CjtcxLUaoB2G3O9l9FB0vQJQSQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0614.JPG" imageanchor="1"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://1.bp.blogspot.com/-ZZf4lWaqgmw/XlKCuQR9XbI/AAAAAAAAKuY/blNQBH6CjtcxLUaoB2G3O9l9FB0vQJQSQCLcBGAsYHQ/s640/DSC_0614.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-q3DDYV50tZs/XlKCuoRjzhI/AAAAAAAAKuc/jkpnhpJbNDkzkR0tMfspxZZqGKJvrtjewCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0615.JPG" imageanchor="1"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://1.bp.blogspot.com/-q3DDYV50tZs/XlKCuoRjzhI/AAAAAAAAKuc/jkpnhpJbNDkzkR0tMfspxZZqGKJvrtjewCLcBGAsYHQ/s640/DSC_0615.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: start;">Za silnici v lese probíhá těžba dřeva a já se podle plánu vydávám přes paseku směr Javor. Teď v zimě to projít jde dobře až k promáčenému svahu na lesní cestu označenou v mapě jako Na trase. Dávám se vpravo a využívám lesní studánku s výbornou vodou.</span></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-xv5gaIByRTw/XlKCvm4qZHI/AAAAAAAAKug/sc47TsEb4q4JGZRHZqjfeYXdFdprnkqZACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0616.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-xv5gaIByRTw/XlKCvm4qZHI/AAAAAAAAKug/sc47TsEb4q4JGZRHZqjfeYXdFdprnkqZACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0616.JPG" width="180" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-ouaYjwghCD8/XlKCvhvpriI/AAAAAAAAKuk/_OiITcIimu4lu2rpm2FHMh-2sWY-HaIAQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0617.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-ouaYjwghCD8/XlKCvhvpriI/AAAAAAAAKuk/_OiITcIimu4lu2rpm2FHMh-2sWY-HaIAQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0617.JPG" width="180" /></a></div>
U Bělského rybníka odbočuji na správný směr k Javoru. Po kilometru mě ale těžaři dřeva odkazují obejít cestu kterou jsem měl v plánu dostat se na naučnou stezku k vrcholu. Obcházím to kousek dál po pasece a dál přímou cestou opět za šipkou na vrchol.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-rTUnzV00ArA/XlKCv0cfCHI/AAAAAAAAKuo/xQHZFJedrykfSySOkGFr6JgK1rUGBCuxwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0618.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-rTUnzV00ArA/XlKCv0cfCHI/AAAAAAAAKuo/xQHZFJedrykfSySOkGFr6JgK1rUGBCuxwCLcBGAsYHQ/s400/DSC_0618.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="text-align: start;">Už vím že zde je zdánlivý vrchol za který se skrývá teprve ten pravý. Opět ale je to tady v zimě a nezarostlé vše mnohem lépe přehledné než v létě.</span></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pSvBYe7PGJ4/XlKCwdgDClI/AAAAAAAAKus/gWgYlemr1f0PNvMVtfQbkLUM1trjHFn7QCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0619.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-pSvBYe7PGJ4/XlKCwdgDClI/AAAAAAAAKus/gWgYlemr1f0PNvMVtfQbkLUM1trjHFn7QCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0619.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">11 vrchol Javor</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-z1x0rUqvl0Y/XlKCw6HPrcI/AAAAAAAAKuw/0ldpgE-j5z4YNpDgrwaEfjrh1cN40TpkACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0620.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-z1x0rUqvl0Y/XlKCw6HPrcI/AAAAAAAAKuw/0ldpgE-j5z4YNpDgrwaEfjrh1cN40TpkACLcBGAsYHQ/s400/DSC_0620.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-IJp91nxDSWo/XlKCx2wMPUI/AAAAAAAAKu4/bs96125rBbUqHD5NunymWumG4k1iRVFrQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0621.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-IJp91nxDSWo/XlKCx2wMPUI/AAAAAAAAKu4/bs96125rBbUqHD5NunymWumG4k1iRVFrQCLcBGAsYHQ/s400/DSC_0621.JPG" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Z Javora je třeba dostat se na zelenou naučnou stezku a seběhnout po ní až dolů na silnici do Mlýnů kde za železničním přejezdem zkouším zkratku lesní cestou. V létě mi připadala moc zarostlá a vždy jsem chodil po široké cestě vlevo. Tentokrát je cesta průchozí až na jeden spadlý strom dobře. Stejně ale na jejím začátku trochu bloudím a ztrácím zbytečně deset minut. Cesta na vrchol Středního vrchu mi přijde tudy pomalá a neplánuji jí příště použít. Taky na vrcholu se netvářím moc nadšeně, jak je vidět z fotografie.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-FcbP3ztUNlU/XlKCxCEbWZI/AAAAAAAAKu0/pP7QbKmphJw9RjVqvDE7xmm5srPuFx6lwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0622.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-FcbP3ztUNlU/XlKCxCEbWZI/AAAAAAAAKu0/pP7QbKmphJw9RjVqvDE7xmm5srPuFx6lwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0622.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">12 vrchol Střední vrch</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-7tL_U-CHfk8/XlKCy_38USI/AAAAAAAAKu8/du3gppyqbK8DzyStMi7x96JH7KS8CSojQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0623.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-7tL_U-CHfk8/XlKCy_38USI/AAAAAAAAKu8/du3gppyqbK8DzyStMi7x96JH7KS8CSojQCLcBGAsYHQ/s400/DSC_0623.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-TocSQC2a_-g/XlKCzdTShFI/AAAAAAAAKvA/FUKxqf7biM4ILSSRwE64HRjalfB71pz3wCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0624.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-TocSQC2a_-g/XlKCzdTShFI/AAAAAAAAKvA/FUKxqf7biM4ILSSRwE64HRjalfB71pz3wCLcBGAsYHQ/s400/DSC_0624.JPG" width="400" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Dolů zpět do Mlýnů se tedy vracím již po známé široké cestě. Potkávám a zdravím velkou skupinku starších turistů kterí vtipkují při pohledu na blázna s holemi, kde že jsem to nechal běžky. Za Mlýny odbočuji vpravo na silnici směr Křížový Buk. Máme tady uložené zásoby vody a já výborně přírodně vychlazený pivo. Než jej za chůze vypiji, jsem na cestě pod Zlatým Vrchem. Odtud už je to jen kousek po červené na Studenec.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-KsYezXc1s1o/XlKCzqPJ2OI/AAAAAAAAKvE/Qf5YcDEeUPgj0DQv-BAPHQ8IXp4ysefgwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0626.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-KsYezXc1s1o/XlKCzqPJ2OI/AAAAAAAAKvE/Qf5YcDEeUPgj0DQv-BAPHQ8IXp4ysefgwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0626.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">13 vrchol Studenec</td></tr>
</tbody></table>
Ze Studence jsem již zkoušel zkratku po modré kolem Černého Vrchu. Cesta tímto směrem na Chřibský Vrch je ale komplikovaná popadanými stromy a mokřinami. Proto jdu raději po červené na rozcestí Křížový Buk. Na cestě již na mě čeká Karel a pěkně mě povzbudí k zrychlení a k běhu. Na Chřibský Vrch stoupáme podle mého plánu přes skalnatý jižní svah. Tato cesta je sice prudká až horolezecká čtyřka ale pro mě rychlejší než to obcházet po zelené.<br /><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-mTDvxyNl6ZQ/XlKC0k92ATI/AAAAAAAAKvM/60TQaMX8B4oeo9kLUO6dKwdR-aMWDGM1QCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0627.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-mTDvxyNl6ZQ/XlKC0k92ATI/AAAAAAAAKvM/60TQaMX8B4oeo9kLUO6dKwdR-aMWDGM1QCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0627.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">14 vrchol Chřibská</td></tr>
</tbody></table>
Z vrcholu sbíhám po zelené k Lesnímu divadlu a dál přes louku do Chřibské. Původně jsem si tady plánoval oběd v restauraci radnice. Podle mých výpočtů mě, ale dost tlačí časový limit. Raději jen rychle nakupuji v samošce u vietnamce studené jarní závitky, pečivo salám, pivo a za chůze dávám pozdní oběd cestou po modré značce silnici k Rybništi. Krátím si to ale napříč loukou. Kousek po silnici a pak vpravo po Farské lesní cesta na Široký Vrch.<br /><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/--9CCnyUlsbg/XlKC1HYLjoI/AAAAAAAAKvQ/7nf8XLiOwVE0H4IHcyboRl3z7DKwg5pbACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0628.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/--9CCnyUlsbg/XlKC1HYLjoI/AAAAAAAAKvQ/7nf8XLiOwVE0H4IHcyboRl3z7DKwg5pbACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0628.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">15 vrchol Široký vrch</td></tr>
</tbody></table>
Také tady už od loňského roku probíhá těžba dřeva přímo v okolí vrcholu. Cestou dolů je možné nabrat vodu ve studánce. Pokud tedy nechcete jit na pivo dole v Rybništi. Mě to tedy opět z časových důvodů nevyšlo a tak jen závidím chlapům posedávajícím venku před hospodou.<br /><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-lFfQ7QBe1wM/XlKC1Gey6CI/AAAAAAAAKvU/8rkq7o26mFANdg7w9GGHptPWQhHb6QW2QCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0629.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-lFfQ7QBe1wM/XlKC1Gey6CI/AAAAAAAAKvU/8rkq7o26mFANdg7w9GGHptPWQhHb6QW2QCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0629.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">16 vrchol Plešivec</td></tr>
</tbody></table>
Plešivec to je rychlovka opět rovně za šipkou a zpět dolů na červenou turistickou po které se dostanu na silnici. U železničního viaduktu odbočuji vlevo na cyklotrasu a žlutou značku. O dva km dál na rozcestí pod Malým Stožcem je přístřešek, kde jsem minule chvíli spal. Teď začíná drobně pršet a taky se zvedá vítr. O 500m dál odbočuji z cyklotrasy do lesa a hledám zkratku na červenou turistickou a na Jedlovou. Netrefím jí hned a musím kus lesem, ale konečně jsem nahoře. Tentokrát žádné pivo Sklář.<br /><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-UTzpAWsL2wc/XlKC1bYqz_I/AAAAAAAAKvY/R9gySqtDeSUw7FPW7VPqgbhuqp9FxcleQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0630.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-UTzpAWsL2wc/XlKC1bYqz_I/AAAAAAAAKvY/R9gySqtDeSUw7FPW7VPqgbhuqp9FxcleQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0630.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">17 vrchol Jedlová</td></tr>
</tbody></table>
Čas mě začíná tlačit. Jen vytahuji čelovku a rozbíhám se z kopce dolů. No běh to není, spíš takové poskoky, ale na Tolštejnskou cestu se dostanu docela rychle a pak žlutá cesta Točná až na Stožecké sedlo. Tady už je čelovku potřeba opravdu zapnout. Stoupám na poslední 18 vrchol. Pěnkavčí vrch.<br /><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-DqN4GJmj91I/XlKC2ip9VvI/AAAAAAAAKvg/0x6RuC9ZIKQCVC8RJurPhK5v6mArT9YcACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0632.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://1.bp.blogspot.com/-DqN4GJmj91I/XlKC2ip9VvI/AAAAAAAAKvg/0x6RuC9ZIKQCVC8RJurPhK5v6mArT9YcACLcBGAsYHQ/s640/DSC_0632.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-EBZW-TUxk2g/XlKC2ysNNfI/AAAAAAAAKvo/vRm264JDjEshwYIFc7vlSUSxSJwWoLm6gCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0633.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-EBZW-TUxk2g/XlKC2ysNNfI/AAAAAAAAKvo/vRm264JDjEshwYIFc7vlSUSxSJwWoLm6gCLcBGAsYHQ/s200/DSC_0633.JPG" width="112" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">18 vrchol Pěnkavčí vrch</td></tr>
</tbody></table>
Počítám jak mi to vychází z Pěnkavčího vrchu. Zbývá mi asi 50 minut do limitu. Minule jsme objevili cestu z Pěnkavčího zkratkou na Hřebenovku, ale paměť sviňa mi řekla, že to je kousek. Bylo trochu dál než jsem si pamatoval. Ještě že fungovala mapa v mobilu a a ní ta cesta byla. Asi dva km tedy lesem na Hřebenovku kde si na ceduli potvrzuji, že to je do cíle ještě 3km. Dávám je snad za 20 minut a 12 minut před limitem 24 hodin. Jsem štěstný že to vyšlo a spěchám zařídit ubytování, vyzvednout Tomáše v Chřibské, sprcha a misto hospody usínám s mobilem a rozepsanou zprávou domů. Pátý pokus se úspěšně vydařil a teď už vím jaké tempo je třeba držet aby to bylo těsně pod 24 hodin.<br /><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-9-rLn8qxVVE/XlKC28RJLlI/AAAAAAAAKvk/xiNcqMVijcIdqv7ot2MUrFc3tAceJPMJwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0634.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-9-rLn8qxVVE/XlKC28RJLlI/AAAAAAAAKvk/xiNcqMVijcIdqv7ot2MUrFc3tAceJPMJwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0634.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">CÍL rozcestí pod Lužem 19:10</td></tr>
</tbody></table>
Ačkoli zimní pokus tak sešlapaný vzorek na botách nakonec ještě stačil a ani jednou mě neposlal k zemi.<br /><br /><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-aUyLNqrqZdw/XlKC3u8miRI/AAAAAAAAKv0/ilRrcrRVSNgW6t0eADiKEm1snBLVOgc6QCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0635.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-aUyLNqrqZdw/XlKC3u8miRI/AAAAAAAAKv0/ilRrcrRVSNgW6t0eADiKEm1snBLVOgc6QCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0635.JPG" width="179" /></a></div>
<br />
<br />
A tady ještě záznam trasy.<br />
<br />
<br />
<iframe frameborder="0" height="500" src="https://connect.garmin.com/modern/activity/embed/4580930225" title="5 PVLH24 1část" width="465"></iframe>
<iframe frameborder="0" height="500" src="https://connect.garmin.com/modern/activity/embed/4582534040" title="5 PVLH24 2část" width="465"></iframe>
<iframe frameborder="0" height="500" src="https://connect.garmin.com/modern/activity/embed/4580932999" title="5 PVLH24 3část" width="465"></iframe>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-33148785307934382542019-09-29T10:40:00.001-07:002019-09-30T14:44:32.242-07:00Po čtvrté PVLH24<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-WaoqcW5Yok4/XZDmug2X9RI/AAAAAAAAJFc/H-54xlhmJSEeyINJaf9a-fEZrT-yb3NKACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0085.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="360" src="https://1.bp.blogspot.com/-WaoqcW5Yok4/XZDmug2X9RI/AAAAAAAAJFc/H-54xlhmJSEeyINJaf9a-fEZrT-yb3NKACLcBGAsYHQ/s640/DSC_0085.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">svítání na Středním Vrchu</td></tr>
</tbody></table>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-b3893999-7fff-7ccc-117b-383c4140452c" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;">
</h2>
<h2>
Nudíte se? Nekupujte si medvídka mývala, ale jděte na PVLH24. </h2>
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-b3893999-7fff-7ccc-117b-383c4140452c" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;">
</h2>
Nudit se rozhodně nebudete. Tak jako jsem se nenudil při svém čtvrtém pokusu já. Tento zápis je o mém čtvrtém pokusu na této výzvě a zároveň popisem prošlé trasy. Pro mě až tudy půjdu příště nebo jako informace pro další zájemce. Já pro orientaci používal při cestě mapy.cz v mobilu a osvědčily se víc než naklikaná trasa v hodinkách.<br />
<br />
Mám Lužické hory rád a stále se sem vracím, proto výzva Prominentní Vrcholy mě oslovila na samotném začátku před třemi roky, kdy se mi donesly z fb první zmínky o této akci. Hned následující jaro jsme se domluvili na společném pokusu s Jirkou. Trasa byla ještě neprošlapaná. Hodně jsme tehdy bloudili a ke splnění limitu 24 hod nám chyběl poslední vrchol.<br />
<br />
Během dvou let jsem na trase hodně vylepšil, poznal lepší cesty, zkratky a tak přišel čas splnit si s Jirkou slib, se na PVLH společně vrátit. Já měl za sebou jeden další neúspěšný a jeden úspěšný pokus. Cílem tedy bylo najít kratší cestu, užít si to a případně si zlepšit čas. V pátek 27.září vyjíždím ve tři hodiny z Prahy. Mám už vytipovaná místa kam položit zásoby s vodou, kolou a případně něčím dalším na zub. Dovolím si tuto taktiku ihned i zhodnotit. Čtyři místa na trase byla dostatečná a na každém jsem nechal jednu 1,5 litru petku s minerálkou a s kolou. Do poslední dvě jsem přidal i po jedné plechovce piva. To se vyplatilo zvlášť po Jedlové, kde byla fronta okolo poledne neskutečná a nevyplatilo by se čekat. Také na záver pod Hvozdem, když už padal soumrak, nám přišlo pivo k chuti i se slanými krekry. Zato tatranky a dokonce i rýžový chleba na předchozí zásobárně nám sežrala místní zvěř. Přestože bylo vše zabalené do pytle a zavěšené na stromě, zůstaly z potravin jen roztrhané obaly. Až si vyčítám, že chudáci veverky teď mají nafouklá bříška. Příště tedy vše k jídlu sebou.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Rm17VtdnlI0/XZDmtFRT_xI/AAAAAAAAJFI/UEPZWWH4jII642QYHPlU0TgxFT3jsObwQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0066.JPG" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-Rm17VtdnlI0/XZDmtFRT_xI/AAAAAAAAJFI/UEPZWWH4jII642QYHPlU0TgxFT3jsObwQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0066.JPG" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">na startu v Petrovicích</td></tr>
</tbody></table>
Nedělá mi potíže usnout kdekoliv a tak hodinku před startem spím v kufru auta. Start jsem si stanovil z Petrovic na 22:00. Důvodem této volby byl předpoklad, že následujících 20 km se dá vzhledem k cestám, čerstvým silám a převážné rovině docela dobře běžet a nahnat tak nějaký čas. Stejně tak pozdní start za tmy na této části trasy nevadí. Orientace je tady jednoduchá. Po patnácti minutách míjím první vrchol Sokol a klušu směr Babiččin odpočinek a Mařenice. Jirka startuje asi o dvacet minut později a jsme domluveni, že mě brzy dohoní. Běží se mi docela dobře a tak u naší zásobárny s vodou ve Svoru jsem ještě sám a Jirkovi nechávám lahev s kolou na cestě. Výstup na druhý vrchol Klíč si nijak nezkracuji a jdu klasicky po červené. Je tma, mlha a asi v půlce se mi pěkně zajiskří před očima. Jo to moje klasická potíž vycházející z mé výšky. Přes cestu ve výšce mé hlavy totiž leží strom. Prostě kdo není poučitelný, že se má dívat před sebe, musí dostat varování pořádnou šlupkou do hlavy. Vrchol je přibližně na 19 km a jsem zde za 2:40 hod. Dolů jdu poprvé strmou, ale kratší cestou. Je to dobrá volba. Cesta je schůdná i v noci a orientaci zlepšuje několik odrazek na stromech.<br />
<br />
Třetím vrcholem je Malý Buk. Mám v plánu objevit zkratku. Ze žluté TZ odbočuji v místě lesní cesty. Daří se mi najít schůdnou lesní pěšinu asi na polovině tohoto úseku. Druhá půlka je hustý mladý porost, ale doporučuji tudy jít. Asi po 800 m se napojuji na známou trasu 10L700. Ještě dnes jsou na zemi vidět oranžové šipky, které za tmy pomáhají s orientací. Díky Hunčo. Na Malém Buku jsem v čase 3:27. Z vrcholu pokračuje ve stejném směru dál široká cesta, která se ale po 100 m ztrácí. Mám již z minula vyzkoušenou cestu napřímo dolů až dokud nenarazím na žlutou TZ. Je to místy prudké, na cestě leží občas nějaký strom a kousek jsem se musel prodírat mladými smrčky, ale projít se to s nějakým tím šrámem dá. Pokračuji po žluté na rozcestí Pod Malým Bukem. Tady doleva a jde to ještě docela běžet až na rozcestí Sv. Antonín. Dále doleva po lesní asfaltce po cyklotrase 3058. Opět trasa známá z 10L700 až na Velký Buk, kde jsem v čase 4:15 přibližně na 26 km naklikané trasy. Jak to vyšlo přesně na km bohužel nevím, protože hodinky v ultra módu mi v tuto chvíli ukazují už 30, ale já vím, že na přesnost se při tomto nastavení nedá spoléhat. Při sestupu se konečně potkávám s Jirkou. Pes bliká zeleně, tak je už z dálky poznávám, ale pes nepozná ještě mě a tak pěkně štěká.<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-TFIHgyZUFhE/XZDmuXQlMZI/AAAAAAAAJFU/wqodkEp99-sXP98cHK5-iqf4eM_U_kLeQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0078.JPG" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://1.bp.blogspot.com/-TFIHgyZUFhE/XZDmuXQlMZI/AAAAAAAAJFU/wqodkEp99-sXP98cHK5-iqf4eM_U_kLeQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0078.JPG" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jirka na vrcholu Javor</td></tr>
</tbody></table>
Pátým vrcholem je pro mě Velká Tisová. Tu cestu z Buku jsem dříve neznal. Ještě před rokem a půl při pokusu s Ondrou jsme částečně kvůli této neznalosti poslední vrchol nedali. Přitom je to docela dobrá cesta přes les až k železničnímu přejezdu na trati z Kytlice. Stačí se držet lesní cesty v mapách. Já si zkusil zkrátit o 500 m lesem. Byla to ale džungle a myslím, že se to nevyplatí opakovat pokud člověk v tuto chvíli ještě zvládá běžet, bude čas stejný. Výstup na vrchol Velké Tisové se nedá ošidit. Prostě nejkratší cestou nahoru podle mapy. Na cestě leží místy víc než dost polámaných stromů. Cesta je prudká a vrcholovou tyč je třeba najít podle značky na mapě stylem “jdu za šipkou až na ni čelem narazím”, je to těžké, ale je tam. Dolů stejným stylem přes popadané stromy. Tady přichází pro mě druhé varování co se nemá dělat. Pamatujte si, rozhodně nepřekračujte ty lesklé, nazelenalé stromy tak, že na ně šlápnete. Ta rychlost pádu byla fakticky blesková. Kontroluji, mobil to přežil, čelovka taky, jen trochu naražený loket a koleno, ale naštěstí je v lese měkce ustláno a žádný z ostrých klacků, co tu všude trčí, se mi nezarazil do těla. Pokračuji dál až na lesní štěrkovou cestu, po které se dobře běží až pod další vrchol Sokol. Můj ověřený postup je cesta přímo na vrchol. Na začátku je lesní cesta, tu je ale třeba po několika stovkách metrů opustit a stoupat. Samotný vrchol je skalnatý, v tyto dny i pěkně slizký. Dá se ale najít dobré místo, kudy se po skále nahoru vyškrábat vlevo od největších balvanů pod vrcholem. Dohání mě Jirka a dáváme konečně společné vrcholové foto. <br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-kwDFMM73xwk/XZDmul3WrQI/AAAAAAAAJFY/9fm7wb3-zHkRr8NuWxDxWq5TQ3YzAVuiwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0084.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-kwDFMM73xwk/XZDmul3WrQI/AAAAAAAAJFY/9fm7wb3-zHkRr8NuWxDxWq5TQ3YzAVuiwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0084.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výhledy ze Střední vrch</td></tr>
</tbody></table>
Pod sedmý vrchol Javor vedou dobré lesní cesty. My si to zkracujeme až asi 800 m pod vrcholem přímo lesem, dokud nenarazíme na zelenou naučnou stezku. Kousek po ní jdeme a a pak opět přímo nahorů na vrchol. Šlo by to sice po té zelené, ale šetřime metry a sil, na šplhání napřímo svahem, máme zatím dost. Dolů trochu kufrujeme, chce to jít stejnou cestou i dolů. Zvlášť když je tma, jako jsme měli my. Nakonec ale nacházíme znovu tu zelenou naučnou stezku a ta nás přivádí až na silnici na Mlýny.<br />
<br />
Pro postup na osmý, Střední Vrch, se od silnice z Mlýnů nabízí dvě varianty. Pohodlná štěrková cesta nebo pěšina lesem. Protože už tak máme boty úplně promočené a začátek lesní zkratky vypadá dost zarostlý trávou, vydáváme se po pohodlné široké cestě. Asi km a před námi je louka schovaná v mlze. Na levém kraji také kdesi v mlze troubí jelen. Na druhé straně mu odpovídá druhý samec. Svítá a na vrchol vede značená stezka jak pro kamzíky. Čas příchodu na tento vrchol s velkým rozhledem na všechny strany jsme si načasovali dobře. Pro takové chvíle stojí za to probdít noc a nechat se odměnit nádherným pohledem na kopečky vystupující z ranní mlhy. Ještě v noci nám mlha stěžovala na všech kopcích orientaci, teď je to ale nádherné panorama. Nahoře jsme v čase 8:50 hod. a teoreticky na 44 km naplánované 105 km trasy. Ve skutečnosti určitě o pár km víc díky zatím krátkým blouděním.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rFNgvVtpX24/XZDmvUI8A8I/AAAAAAAAJFg/OiHnivxRotkgj1BlOWjdgKsHXwMtCLjHgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0086.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-rFNgvVtpX24/XZDmvUI8A8I/AAAAAAAAJFg/OiHnivxRotkgj1BlOWjdgKsHXwMtCLjHgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0086.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">na vrcholu Středního Vrchu</td></tr>
</tbody></table>
Vracíme se po stejné trase jako jsme šli nahoru, protože pokračovat plánujeme z Mlýnů cestou hned naproti. V pátek jsem si tady položil druhou zásobu vody a koly. Jdeme asi km po silnici a potom odbočujeme na lesní cestu vlevo. Cesta je na první pohled blátivá. Probíhá tady těžba dřeva a i v tuto časnou ranní dobu jsou v dálce slyšet motorové pily. Kloužu blátem cesty a Jirka jde krajem po mechu. Těžko říct co je rychlejší. Cesta je místy víc jak půl metru pod úrovní terénu okolo. Celkem dobře se ale dostáváme až na paseku. Přejdeme ji ve směru k silnici, potom kousek po louce a jsme na silnici 263 na Křížový Buk. Doleva odbočuje lesní cesta kolem Zlatého Vrchu, která by měla vést až na rozcestí pod Studencem. Také tady ale proběhla těžba a cesta se tady ztrácí. Na pasece jsou již zasazené mladé smrčky a připravené díry pro budoucí oplocení. Co nevidět tady zřejmě bude stát oplocenka. Je ale krásné ráno a kochám se pohledem zpátky ke Střednímu Vrchu.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-jdBNK1qvOUQ/XZDmvlBaUpI/AAAAAAAAJFo/w7W7vo4pMUYnjbaZylSo37snTTLizUgJQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0087.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-jdBNK1qvOUQ/XZDmvlBaUpI/AAAAAAAAJFo/w7W7vo4pMUYnjbaZylSo37snTTLizUgJQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0087.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ráno pod Zlatým Vrchem</td></tr>
</tbody></table>
Na devátý vrchol Studenec opět výstup klasika, známá cesta z 10L700. Čekáme, že tady někde bychom měli potkat Jakuba, který plánuje rychlý čas na PVLH a má startovat ráno z Chřibské. Jen na to pomyslím, běžec se objevuje na vrcholu Studence a běží tak rychle, že ani nestihneme dát společné foto. To se podaří až později při našem dalším setkání pod Luží. Na Studenci jsem v čase 10:15 hod. a podle mojí tabulky to je 51 km i když hodinky už ukazují 70. Není už žádný rychlý čas, protože hranici, aby se vše stihlo do 24 hodin, jsem odhadl pro tento vrchon na 11 hodin. Druhá půlka stovky je u mě vždy pomalejší než první, přesto jsem ještě optimistický v odhadech cíle za světla.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-mkPqfslVtPM/XZDmwbYCw5I/AAAAAAAAJFs/ns0sxInSZ4UM4fSc8Hdq8TjXE0t7hgS0QCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0090.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-mkPqfslVtPM/XZDmwbYCw5I/AAAAAAAAJFs/ns0sxInSZ4UM4fSc8Hdq8TjXE0t7hgS0QCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0090.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">při sestupz ze Studence</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-f5TNroHGY_I/XZDmvrHHXhI/AAAAAAAAJFk/M0T9y3jjzXYlsYk6TUcPD-dxBexo49fHACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0089.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-f5TNroHGY_I/XZDmvrHHXhI/AAAAAAAAJFk/M0T9y3jjzXYlsYk6TUcPD-dxBexo49fHACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0089.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vrchol Studenec</td></tr>
</tbody></table>
Další postup je opět pro mě nová zkratka. Přímou cestou na Chřibský vrch. nabízí se jít pod Studencem vlevo přes louku až na zelenou modrou TZ a po 1,5 km odbočit vpravo na Hlavní cestu. Jirka mi tady utekl a tak jsme bloudili každý zvlášť. Já to vzal z modré u Černého vrchu vpravo a prudkým klesáním na Karlovu cestu napojující se na Hlavní cestu. To prudké klesání moc neušetřilo a běh po modré až na Hlavní cestu, která je asfaltová a po ní až k hlavní silnici považuji za rychlejší i když na mapě o kousek delší. Přímo u cesty jsem narazil na obrovské houby. Alespoň jsem si je vyfotografoval a jako měřítko použil svůj garmin. Za silnicí nezbylo nic jiného než jít napřímo lesem. Žádná cesta tady není, ale les je vzrostlý a kromě jedné mokřiny a pár popadaných stromů mi v cestě nic nebránilo. Jakmile je vidět skalnatý vrchol, je třeba hledat kudy vylézt nahoru. Lepší je to více vlevo, až se člověk dostane na pěšinu. Vpravo je nejdříve skalní vyhlídka a o kousek dál už samotný skalnatý vrchol. Nahoře jsem v čase 11:18 hod.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ykon51fIXPE/XZDmx6gEF3I/AAAAAAAAJGA/akU60fL7YBMuSY8Mc_x1synPe4rNMngfQCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0100.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ykon51fIXPE/XZDmx6gEF3I/AAAAAAAAJGA/akU60fL7YBMuSY8Mc_x1synPe4rNMngfQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0100.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pivo ve Chřibské</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Dolů do Chřibské jdeme už zase s Jirkou společně po zelené TZ. Už bych si dal něco normálního k jídlu. Polévka by byla skvělá. Je ale teprve před desátou. Vždy když jdu něco přes noc, mám pak druhý den dopoledne pocit, že je mnohem víc hodin než ve skutečnosti. Podíval jsem se na hodinky a viděl že je už skoro poledne. Dobrý čas na oběd. Bohužel 11:40 byl čas mojí aktivity. Bylo teprve před desátou a výstavní restaurace Radnice v historické budově ve Chřibské obědy ještě nepodávala. Dávám si tedy alespoň bezkonkurenčně na Pražáka nejlevnější pivo 11 Březňák za 22 Kč. Vrchní je tady stejný jako před rokem. Starší klasik a u stolu štamgastů sedí děda s vousy jak reklama na Praděd. Toho si také pamatuji ze zastávky před rokem.<br />
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-ylbtgZjRmy8/XZDmwrpq62I/AAAAAAAAJFw/vMzGJ5SzBWoNlJAau6vt_v5k7aWdbh-gACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0091.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a><br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-e-cDEXFOo8w/XZDmxlyYtaI/AAAAAAAAJF8/XS57VS1dluUIUkkK7QQSYP3rUfZm240ewCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0098.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-e-cDEXFOo8w/XZDmxlyYtaI/AAAAAAAAJF8/XS57VS1dluUIUkkK7QQSYP3rUfZm240ewCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0098.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">louka nad Chřibskou</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Na 11 Široký vrch, jdu z Chřibské po modré. Cestou sním ryžový chleba s čokoládou a když se dostanu za lesíkem na louku, vezmu to šikmo vlevo nejkratší cestou na silnici. Tráva je asi 15 cm vysoká a mokrá, takže opět boty jako po průchodu potokem. Pár set metrů jdu po silnici a potom už doprava po farské cestě. Na zkratku tady nemám odvahu i když možná by to šlo. Když jsem za studánkou, zkouším to vzít doleva přes les, ale zase příště se na to vykašlu. Mladé stromky jsou tady tak husté, že se skoro nedá projít. Zato hub je tady plno. Prostě kam se nedostanou ani houbaři, tam jsem vlezl já. Narazím na rozblácenou cestu k vrcholu. Taky tady probíhá těžba dřeva. Jak zmizely pod vrcholem stromy, málem bych to přešel a dostal se až na vyhlídku Karlova výšina. Jirku potkávám a byl se tam omylem podívat. Vrcholová tyč je ale vpravo z cesty mezi borůvčím. Na tomto vrcholu jsem v čase 13:15 hod a opět tabulkově by to měl být 63 km. Ještě si odskočím. Nebudu tady popisovat zažívací problémy dlouhých běhů, ale doufám že na ně jednou vyzraju.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-bQbcssP1yOM/XZDmww_-CZI/AAAAAAAAJF0/IIXEpHySe8wROWyFM9rJJy6K8RDe_GqhACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0093.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-bQbcssP1yOM/XZDmww_-CZI/AAAAAAAAJF0/IIXEpHySe8wROWyFM9rJJy6K8RDe_GqhACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0093.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z mála maxi hub</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ZcaZmRbuSuM/XZDmxXhDNiI/AAAAAAAAJF4/jry_iIvB3xg6IU6YIKd7rS0sXr8CXWydACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0097.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-ZcaZmRbuSuM/XZDmxXhDNiI/AAAAAAAAJF4/jry_iIvB3xg6IU6YIKd7rS0sXr8CXWydACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0097.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pohled z Chřibského vrcholu</td></tr>
</tbody></table>
Další postup je po červené do Rybniště. Špatně jsem se té červené držel a kousek si zašel. Byla to ale jen minutka navíc. V Rybništi naproti kostelu sedí chlapi před hospodou na dřevěných lavicích a koukají na mě jako bych přiběhnul nejmíň z Německa. Pivo si odpouštím, ale mají otevřeno a kdo by měl zájem, tak Gambrinus.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Kl8NpYVVe6c/XZDmy_kjXvI/AAAAAAAAJGI/pt0niqpo5cwY50joQ7r69HYzE6WY7yNhACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0104.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-Kl8NpYVVe6c/XZDmy_kjXvI/AAAAAAAAJGI/pt0niqpo5cwY50joQ7r69HYzE6WY7yNhACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0104.JPG" width="180" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jirka a Čiki pod Jedlovou</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-owpjG0Y81J8/XZDmzPXq7LI/AAAAAAAAJGM/yl8MsNAoIsgamipkFtH66FCiSA--DtEygCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0105.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-owpjG0Y81J8/XZDmzPXq7LI/AAAAAAAAJGM/yl8MsNAoIsgamipkFtH66FCiSA--DtEygCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0105.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pohled z Jedlové</td></tr>
</tbody></table>
Dvanáctý není kamarád Honza, ale vrchol Plešivec. Jednoduchým přímým výstupem zdolatelný vrchol. Chce to opět posledních sto metrů šplhat do strmého svahu. Nejsou tu moc kameny, spíš suché listí. Cestou dolů to chce neztratit směr a rychle se napojit na červenou. Ne jako já loni, když jsem se zamotal až ke kolejím a málem se utopil v bažině. Jakmile vás červená přivede na silnici, dáte se doprava a před viaduktem na cyklotrasu 3013, po které se dá běžet stále rovně. Na rozcestí pod Malým Stožcem uvítám přístřešek s lavičkou. Začíná na mě jít nějaké spaní a únava a chvíli mám dokonce pocit mikrospánku, jen se na tu lavičku posadím. Láduju do sebe něco na povzbuzení, taky kolu a vyrážím dál směr Jedlová. O půl km dál se cyklostezka točí vlevo a moje cesta vede šikmo vpravo nahoru. Docela prudce, ale pohodlně se dostanu až na červenou TZ na vrchol Jedlové. Doháním zde Jirku a Čiki, jeho pes, tady bohužel končí a čeká na odvoz. Já jsem na vrcholu v čase 13:40 a odškrtávám si 13 vrchol. Těšil jsem se na Sklářskou osmičku, ale v hospodě na vrcholu je tak plno, že jsem to ještě neviděl. Asi si všichni chtějí dát něco za odměnu, když došli až sem. Taky bych si dal, ale čekat čtvrt hodiny ve frontě, na to nemám chuť. Navíc se ženou nějaké mraky a nad Plešivcem už viditelně prší. Spíš cupitám než běžím, tedy z prudkého kopce dolů. Začíná pršet. Nejdřív trochu a pak asi deset minut pěkně zhusta. Radši se uchyluji pod stromy a čekám až to nejhorší přejde. Jedlová mě znovu něčím zaskočila. Většinou při 10L700 tady zažívám krizi. Před dvěma roky jsme tu nabrali při PVLH pěkný kufr. Ještě dřív při Ledopádech jsem tu bloudil a nachodil sněhem navíc několik km. Teď déšť a znovu jsem si km zašel. Musím si na tu Jedlovou už konečně dávat pozor. <br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-S-XUULG8KxQ/XZDmzrYor3I/AAAAAAAAJGQ/JwXimE6HZawWbImLZC5Nc8Yf-v3_6LgEwCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0110.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-S-XUULG8KxQ/XZDmzrYor3I/AAAAAAAAJGQ/JwXimE6HZawWbImLZC5Nc8Yf-v3_6LgEwCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0110.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Cesta Točná a pohled zpět k Jedlové</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-4ngKldxGFoA/XZDmzlJ-bQI/AAAAAAAAJGU/nlTU9cvpnVk41__qlDebJgvmynAuBYCegCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0112.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-4ngKldxGFoA/XZDmzlJ-bQI/AAAAAAAAJGU/nlTU9cvpnVk41__qlDebJgvmynAuBYCegCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0112.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Setkání s Jakubem pod Luží</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-vn-vcU-SSlA/XZDm0AwmvMI/AAAAAAAAJGY/XKyF17iAFfQBQhAT7hfItNjrG5khLVllACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0117.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-vn-vcU-SSlA/XZDm0AwmvMI/AAAAAAAAJGY/XKyF17iAFfQBQhAT7hfItNjrG5khLVllACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0117.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pohled z Luže</td></tr>
</tbody></table>
Nakonec to ale trefím na žlutou značku a cestu Točná, po které se dá dojít pod Stožecké sedlo. Tady mě čeká další zásobovací bod a jak už jsem psal, sežrané jidlo od nezvaných hostů. Do plechovky s pivem se ale mršky nedostali. Jirka už předal psa do péče kamaráda a dohání mě, takže na Pěnkavčím vrchu jsme společně v mém čase 17:38 a do cíle nám zbývá odhadem pěkných 26 km. Už nám to oběma neběží, tak když musíme pochodovat ,zkoušíme zkratku za vrcholem ze svahu směr Hraniční cesta. Les je tady čistý a po chvíli dojdeme na lesní cestu vedoucí až na Hraniční. Dál na 15 vrchol Luž chceme vyzkoušet zkratku z německé strany. Je to jednodušší než jsem čekal. Tedy pokud vám nevadí lézt do prudkého svahu po kamenech. Podél hraničních kamenů se na stezku dobře dostanete. Potom ten horolezecký výstup a už jste u lavičky s vyhlídkou pro milence, jak to Jirka trefně označil. O padesát metrů dál je vrchol. Jsem na něm v čase 18:40 je tedy skoro pátá hodina odpoledne. Na cestu dál navigaci nepotřebuji, jdeme po hraniční čáře. Z Luže je to sice hroznej krpál, který se sjíždí po patách, ale dál od Witersdorfu parádní upravený chodník. Poměrně snadno dojdeme až pod Plešivec. Je tak blízko hraniční stezky, že jej označuji geocacherským slangem jako "drajvku". Tedy Plešivec v čase 17:40. Pak jen nabrat správný směr přímo na hospodu Hřebenka ve Valech. Pivo láká, ale už nás začíná tlačit čas a taky světla ubývá. Někdy si to načasuji dorazit sem na oběd a nemuset už běžet dál. Za Valy nás čeká alespoň poslední zásobovací místo. Petky s vodou a kolou odtud sice doneseme neotevřené až do cíle, ale pivo se slanými krekry, to byl dobrý tah.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HZG8PSySdDM/XZDm0hdp67I/AAAAAAAAJGc/t1_CmUG8E-IDXo1P4T1Gmz1MCaaYAToYACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0118.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-HZG8PSySdDM/XZDm0hdp67I/AAAAAAAAJGc/t1_CmUG8E-IDXo1P4T1Gmz1MCaaYAToYACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0118.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">na vrcholu Luž</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/--78BLLcss-k/XZDm05hNQHI/AAAAAAAAJGg/yRvPERwD5RYGBquIf_A5XJ1sFcy5obHYgCLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0121.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/--78BLLcss-k/XZDm05hNQHI/AAAAAAAAJGg/yRvPERwD5RYGBquIf_A5XJ1sFcy5obHYgCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0121.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pod Hvozdem</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/--DvORwvaius/XZDm0zhhH_I/AAAAAAAAJGk/7AGaTEec7XgM72i3SLeGRZ5eb_kolmQCACLcBGAsYHQ/s1600/DSC_0125.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/--DvORwvaius/XZDm0zhhH_I/AAAAAAAAJGk/7AGaTEec7XgM72i3SLeGRZ5eb_kolmQCACLcBGAsYHQ/s320/DSC_0125.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">cílové foto</td></tr>
</tbody></table>
Předposledním vrcholem je Hvozd. Jdeme po žluté a na terasu dorazíme s posledními paprsky slunce v čase 20:50 od startu. Nasazuji čelovku, na lesní cestě podél hranic do Luckendorfu se už musí svítit. Následuje zdánlivě nekonečná cesta po asfaltu. Nemůžu se dočkat až uvidím na konci silnice osvětlený Forshaus. Závora a už jsme na žluté cestě k České bráně. Za hranicemi už mě docela dost pálí chodidla z toho mokra v botách. Zkouším vyměnit ponožky, když už je mám a většinou nepoužiju. Efekt to nemá a tak šlapeme dál. Mineme mnou naplánovanou cestu a tak odbočíme vlevo až o dvě stovky metrů dál. Neplánovaně bych to označil za úsporu, protože na Popovu skálu jsme nakonec nahoru i dolů šli po pěšině z jihozápadní strany a ušetřili tak pěkných pár metrů. Na vrcholu jsem v čase 22:43 od startu. Vím, že do Petrovic to stíháme, ale stejně menší nervozita tady je a tak zrychlujeme a běžíme s Jirkou co nám rozpálená chodidla dovolí. Lesní cesta za Loupeživým vrchem už je hotová, ne jako loni, kdy jsem tady zapadal do hromad kamení. Ještě louka s mokrou trávou, zase mokrý boty, ale to už je jedno. Vidíme první světla v Petrovicích. Jsme u kapličky. Cílové foto. Šťastní. Plní euforie jedeme domů. Moc se mi to líbilo a užili jsme si to opravdu na maximum. Skoro i na maximum limitu 24 hodin, ale to už bych podváděl přijít minutu před limitem :-)<br />
<br />
<br />
<br />
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-b3893999-7fff-7ccc-117b-383c4140452c" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;">
</h2>
<br />
<h2 dir="ltr" id="docs-internal-guid-b3893999-7fff-7ccc-117b-383c4140452c" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;">
</h2>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-37225396365496826562018-08-05T02:34:00.001-07:002018-08-05T02:34:07.201-07:00Můj stoletý "his master voice"<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="270" src="https://www.youtube.com/embed/1qVtip367e4" width="480"></iframe>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-31456119979468890542017-12-17T13:54:00.000-08:002017-12-17T14:23:47.281-08:00EKUT 2017 - vstup do dalšího levelu<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-i9CGzMgT0PA/Wjbpa5oOz4I/AAAAAAAAEec/0YFhMXDkzf0xNHNZysTFB2ngNY8Jg9VYACLcBGAs/s1600/DSC_0311.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://3.bp.blogspot.com/-i9CGzMgT0PA/Wjbpa5oOz4I/AAAAAAAAEec/0YFhMXDkzf0xNHNZysTFB2ngNY8Jg9VYACLcBGAs/s320/DSC_0311.JPG" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
EKUT - nevinně vypadající označení, pro neznalé evokující něco o extra kutání, ale stovkaři vědí. EKUT je zkratka pro Extrémní Kombinaci Ultra Trailu. Čtyři slova, ze kterých každé je přímo napumpované něčím mimořádným. Když už je něco extrémní, nebude to jistě běžné a když to navíc nakombinujete s ultra vzdáleností v trálovém terénu je jasné, že akce s tímto označením bude jedna z nejlepších i nejnáročnějších akcí v celém roce.<br />
<br />
Přemýšlel jsem, co si zapsat po Loučení a odložil jsem zápisek až na dobu po Pražské stovce. Dobře jsem udělal, protože na závěr jsem díky svým pocitům přesně věděl co mimořádného se na letošním EKUTu pro mě odehrálo, ale nebudu předbíhat a nejdříve si znovu v mysli projdu celým EKUTem.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Video z Loučení 2017</div>
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/9jS_ZHKCiNc/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/9jS_ZHKCiNc?feature=player_embedded" width="320"></iframe><br />
<br />
Dvě etapy letos v Českém středohoří probíhaly v neskutečně blátivých podmínkách. Přes 170 km a 8000 m převýšení. Krátké dny a dlouhé noci. Po loňských zkušenostech, kdy největší obtíží pro mě byl nedostatek spánku, jsem se snažil naplánovat co nejvíce odpočinku. Je mi jasné, že v tělocvičně na základně toho moc nenaspím a tak raději uléhám doma v šest večer. Nastavuji budík na třetí ráno a plánuji tak vyrazit autem přímo na registraci. Vstávání se daří, cesta do Ústí je rychlá, registrace a cesta vlakem do Lovosic na start o půl šesté. Vše stíhám a užívám si pěkně celou první etapu přes Milešovku a baječné vyhlídky zpět do Ústí. Zbývá pár hodin na relaxaci před druhou etapou, na návštěvu u Jany a Petra, kteří letos ještě neběží, ale zázemí jsem zde nalezl skvělé a to včetně dvou hodin spánku a bohaté večeře. Před půlnocí, již po cestě vlakem směr Děčín, stojím opět na startu. Trochu prší, snad i sněží a mimo asfalt to dost klouže. Po 35 km jsem opět na zastávce v Ústí a přemýšlím jak dál. Do ranního světla ještě zbývá hodinka a tak zavírám oči a na židli ten čas prospím. Většina běžců mi za tu dobu sice utekla, ale něvadí, jsem tu pro to, si cestu užít, ne honit umístění. Ještě za šera tedy překonávám již podruhé Větruši a za svítání již překračuji Labe na Střekovském zdimadle. Sobotní den je mlhavý a sychravý. Počasí rozhledům moc nepřeje a mazlavé bláto na cestě nepřeje zase moc mojí rychlosti. Den uteče rychle a k slavné Trojhoře letos dorážím již za tmy. Cesta nahoru po skále ještě dobrá, ale dolů na druhé straně po mokrém jílu jedu jak na lyžích. Skluz a brždění se nejdřív daří, ale nakonec končím v kotrmelci a zastavuje mě až strom o tři metry níž, ale to se stává a tak šlapu dál mlhou, kde je vidět sotva metr dopředu. Ještě že mám trasu v hodinkách, protože i když je trasa skvěle značená odrazkami, přes mlhu je opravdu dost špatně hledám. Okolo osmé večer docházím ke kontrole pod hradem. V průjezdu není sice moc teplo, ale mají teplý čaj a taky tady doháním Tomáše s Blankou. To přece nevzdáme, říkáme si tak nějak společný názor. Šlapeme nocí dál, hledáme cestu, přelézáme popadané stromy a klouzáme blátem. Když jeden ztratí cestu, společně ji nakonec dáme vždy nějak dohromady. Blanka nás pohání ať nespíme. O půlnoci na občerstvovačce nás povzbudí skvělá polívka. A v neděli okolo deváté ráno jsme v pohodě v cíli.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Video z Pražské stovky 2017</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/730DaOaVgQo/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/730DaOaVgQo?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
Pražská stovka, třetí etapa EKUT, to je už pro mě tradice a srdcovka. Den před startem jsem si přepočítal svojí statistiku. Letos to je moje šestá P100, z toho 3x dokončená, 2x jsem vzdal několik desítek km před cílem. Letos je trasa mimořádně delší, stomílová a já mám hlavní cíl, dokončit celý EKUT. Navíc letos se startuje ze Světlé nad Sázavou na Vysočině. Jenom několik km od mého rodného Jeníkova. Znám lesy okolo Lipnice, Stvořidla, Ledeč, Zruč. Zbytek už budou známá místa u Prahy. Počasí je na Pražské letos opravdu příznivé. Trochu mrzne a tak avizované bláto ztuhne a cesty jsou skvěle průchozí a běhatelné. Do Kácova se držím docela volně s Michalem. Jestli něčím trpím, tak je to jenom zima na prsty u rukou. Nemrzne sice moc, ale ruce si nějak znovu vzpoměly na více než dvacet let staré omrzliny a bolí jak čert. Mám sice dvoje rukavice přes sebe, ale i to je málo. Třetí pár rukavic mi daruje v sobotu odpoledne Martin, za což mu moc děkuji, pomohly mi i když byly jen pracovní. Okolo deváte v sobotu večer na mě doléhá známá spánková únava. Usínám za chůze po cestě lesem. Přestávám vnímat vzdálenost. "Když na tebe jde spánek tak přidej" Jo to se snadno řekne. Přidávám co to jde a vždy popoběhnu sto metrů, později ale znovu upadám do spánku. "Tajná kontrola!" Volá na mě někdo najednou do snu. Není to sen. Jen jsem málem přešel odbočku se zaparkovaným autem a kontrolou. Právě přivážejí teplý čaj a to mně hodně pomáhá. Zbylých několik km do hospody v Čerčanech už doběhnu před půlnocí. Spánek ale musím dát alespoň na židli. Probouzím se po třetí ráno docela v pohodě. Dávám ještě polévku a vyrážím na poslední třetinu cesty. Někdy kolem poledne doháním ve škole v Těptíně Tomáše. Tempo máme podobné a vyzkoušené už z Loučení a tak společně za setmění docházíme do cíle v Praze Modřanech.<br />
<br />
EKUT je dokončen, letošní vrchol a závěr sezóny úspěšně splněn. Zbývá jen poznání a poučení objevené na závěr. Ultra-běžci a dálkoví turisté sice myslím nemívají při svém zájmu čas hrát hry na PC, ale to přirovnání s překonáním další úrovně mi přišlo po Pražeké stovce na mysl jako nejtrefnější. Samozřejmě na konci P100 jsem se těšil do cíle, ale tak trochu jsem do něj ani nespěchal a užíval si cestu co nejdéle. Když jsem pak dosedl v Modřanské škole konečně na cílovou židli, byl jsem pěkně ospalý, ale uvědomil jsem si, že mi vlastně jinak vůbec nic není. Není to chlubení, ale moje překvapivé zjištění, kam až je možné za několik roků dojít či doběhnout. Stejně jako při překonání další úrovně v nějaké hře, také tady byl EKUT něco do té doby pro mě nejnáročnějšího, nejdelšího na čas i vzdálenost. Předchozí úrovně byly bolestivé a nepřinášely jen uspěšné konce. Často jsem ztrácel body i životy a musel se vracet o úroveň níže. Teď si ale snad už i tělo zvyklo a vše zvládlo bez poruchy. Dva dny po Pražské bežím do práce a nohy mě nebolí, za týden s Martinou 17 km doprovod na Trailové Závisti jako by žádná stomílovka před týdnem ani nebyla. Před lety v začátcích běhání jsem si dal nějaké ty rychlostní cíle. Cile byly splněny a tím posledním bylo jen tak si běhat pro radost a cítit se při tom dobře. Užívat si cestu. Asi se mi ten cíl začíná plnit.<br />
Jakýpak asi bude další level?pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-81796379365168901032017-10-15T14:05:00.000-07:002017-10-18T06:11:11.646-07:00Pirin Ultra 2017<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;">
<h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-size: large;">PIRIN ULTRA - Run like no other</span></h4>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Běh jako žádný jiný.</span></h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Také tak by se dalo chápat heslo, které si pořadatelé dali pod název svého<br />závodu. Alespoň tak si jej pro sebe překládám.</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-3VBkOHR3dew/WdormTeZeSI/AAAAAAAADx0/HxLlI6o2eoU_wrClYNQPFAcAvzPKDP-7gCLcBGAs/s1600/route%2Bpirin%2Bultra%2B2017.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="580" data-original-width="1600" height="228" src="https://4.bp.blogspot.com/-3VBkOHR3dew/WdormTeZeSI/AAAAAAAADx0/HxLlI6o2eoU_wrClYNQPFAcAvzPKDP-7gCLcBGAs/s640/route%2Bpirin%2Bultra%2B2017.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">profil trasy 150 km</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Před rokem jsme běželi Dalmácii, neuplynula ani moc dlouhá doba a už </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">tu měl Ondra lákající návrh. Pojedeme na Pirin. Loni byl první ročník jenom </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pro domácí Bulharské závodníky. Kouknul jsem na stránky závodu a zaujala mě hned z kraje informace týkající se výsledků ročníku 2016. Startovalo v něm něco přes třicet běžců a doběhli jen </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">tři muži a jedna žena. Trasa 150 km a 9600 m převýšení. Tak to bude </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">dostatečná šílenost, říkáme si v duchu všichni tři přihlášení, Ondra, Jirka a Já. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Radek se později z opatrností hlásí jen na kratší variantu. V letošním roce je </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">závod otevřený poprvé pro zahraniční účastníky, využiji tedy příležitost </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">zkušebního běžce a přidám ke svému zážitku ze závodu také poznatky užitečné </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pro rozhodování k účasti dalších Čechů či Slováků.</span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">moje video z trasy</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/oZxz-KigHA0/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/oZxz-KigHA0?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<h4>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Registrace</span></i></h4>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Oproti jiným zahraničním závodům celkem přijatelná cena 40 až 60 EUR, to podle </span></i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">toho, jak brzy se k přihlášení odhodláte. Věřte, že zábava, kterou si za to užijete se </span></i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">vyplatí. Tedy hrdě do toho počítačoví hrdinové. Letos bylo nejnižší startovné platné </span></i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">do konce března. Závod má i nějaké ty požadavky na zkušenost a očekává se, že se </span></i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pochlubíte alespoň jedním absolvovaným závodem za 4 ITRA v minulých dvou </span></i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">letech.</span></i></div>
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></i></div>
<br />
<br />
<div class="" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">svítání v Bulharsku po noční cestě autem</span></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-y2mb2ZRX33k/WdoyRcunTtI/AAAAAAAADyk/dpwLnAPPM9EXv1oeDKh5OVuJ0Hk6kSuXgCLcBGAs/s1600/DSC_0181.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="111" src="https://3.bp.blogspot.com/-y2mb2ZRX33k/WdoyRcunTtI/AAAAAAAADyk/dpwLnAPPM9EXv1oeDKh5OVuJ0Hk6kSuXgCLcBGAs/s200/DSC_0181.JPG" width="200" /></a><a href="https://4.bp.blogspot.com/-VyXhW6QT8nY/WdKyM5wq_3I/AAAAAAAADxM/0X6kJdKXl2g3N4mH9HyoE2ooTEvOvcWwQCLcBGAs/s1600/DSC_0180.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="112" src="https://4.bp.blogspot.com/-VyXhW6QT8nY/WdKyM5wq_3I/AAAAAAAADxM/0X6kJdKXl2g3N4mH9HyoE2ooTEvOvcWwQCLcBGAs/s200/DSC_0180.JPG" width="200" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">V Bulharsku jsem byl naposledy před čtyřiceti lety u moře a moje </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">představy o horách tam byly přesně takové, jak mi napsal jeden z přátel na FB. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">V Bulharsku je přeci teplo a na horách v září bude tedy taky nejmíň dvacet </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">stupňů. Čeho jsem si všiml hned jak jsem zkouknul video z loňského prvního </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">ročníku, to bylo poměrně teplé oblečení všech lidí na startu. Teplé bundy, čepice a rukavice, jako by </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">se jednalo spíš o start zimního závodu u nás. Bulhaři jsou zhýčkaní teplem, </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">říkal jsem si a na předpověď počasí se po pravdě podíval až pár dní před odjezdem. &quot;Bude teplo, nádherné počasí bez přeháněk&quot; hlásil přihlášený kamarád Ondra i Norové. Tak co ti Bulhaři plaší. Počasí prý bude špatné, tak ať se připravíme na opravdu hardcore závod, píší mi týden před závodem v emailu. Teploty prý na vrcholcích mohou klesnout pod nulu. Na poslední chvíli před odjezdem je do povinné výbavy zařazeno i několik opravdu arktických doplňků. Teplé věci jsem naštěstí zabalené měl, jen putovaly z připraveného dropbagu pro 63 km do startovního batohu.</span></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">po příjezdu do centra Banska</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-d8ietlp_6lQ/Wdo2ODxf9oI/AAAAAAAADy4/bpcvTeQtSFYoUZGcsWMeonJ6v9Oqt975ACLcBGAs/s1600/DSC_0183.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-d8ietlp_6lQ/Wdo2ODxf9oI/AAAAAAAADy4/bpcvTeQtSFYoUZGcsWMeonJ6v9Oqt975ACLcBGAs/s320/DSC_0183.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i>Povinná výbava</i></span></h4>
<i></i><br />
<div style="text-align: justify;">
<i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Najdete zde předměty běžné i méně všední. Nepromokavá bunda s membránou do </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">20000 mm je samozřejmostí. Kompas, sprej proti zvěři nebo větší zásoby potravin </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">mě už trochu přeci jen překvapily. Dva dny před startem byla povinná výbava </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">doplněna také o dlouhé kalhoty, teplou čepici, teplé rukavice a teplou střední vrstvu </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">minimálně 130 g. Nemusíte ale mít s sebou šálek a stačí i nádoba na jenom 1 litr </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">vody.</span></i></i></div>
<i>
</i>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span></i>
<br />
<div class="" style="clear: both; text-align: center;">
předzávodní kupička</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-4So8eUkN2Qg/Wdo1D9GBBgI/AAAAAAAADyw/yE7924m2yD8z-b85G3TaycLK1gmK_BiBQCLcBGAs/s1600/DSC_0189.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://4.bp.blogspot.com/-4So8eUkN2Qg/Wdo1D9GBBgI/AAAAAAAADyw/yE7924m2yD8z-b85G3TaycLK1gmK_BiBQCLcBGAs/s320/DSC_0189.JPG" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Je středa odpoledne a my vyjíždíme směr Sofia. Na střední Evropu se valí </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">tlaková níže s ochlazením a deštěm. Tlačí nás celou cestu přes Maďarsko a </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Srbsko do zad, ale jen přijedeme k Sofii, nebe se vyjasňuje a je opravdu hezky, </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">tak co pořád straší s tím ochlazením. V devět hodin dopoledne stojíme v centru </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">města Bansko, místa startu a rozhlížíme se po cestě do hotelu. Ubytování </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">zajistil Ondra již s předstihem. V hotelu s kapacitou tak 500 lůžek jsme téměř </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">sami. Sezona zde skončila nebo spíše začne.</span></span></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
hoteové domy v Bansko</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-2eg7C4uJwwQ/Wdo38QuvSzI/AAAAAAAADzM/eZTdRMEwbCkBzE-hpQYy36Oi2ZpQW2JhACLcBGAs/s1600/DSC_0190.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://2.bp.blogspot.com/-2eg7C4uJwwQ/Wdo38QuvSzI/AAAAAAAADzM/eZTdRMEwbCkBzE-hpQYy36Oi2ZpQW2JhACLcBGAs/s320/DSC_0190.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<h4>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Bansko</span></i></h4>
<i></i><br />
<div style="text-align: justify;">
<i><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Bansko je město ležící v jihozápadním Bulharsku, v údolí na úpatí severního Pirinu. Je správním střediskem </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">stejnojmenného kraje a má přes 7 tisíc obyvatel. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Nadmořská výška 925 m </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Počet obyvatel 8 562 (2. 1. 2011) </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Rozloha 148,3 km² </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Co je Bansko především na první pohled, to je horské středisko. Hotely, lanovka k sjezdovkám, restaurace, </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">obchody. Vše připravené jak v Alpském středisku.</span></i></i></div>
<i>
</i>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span></i>
<br />
<div style="text-align: center;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">na předstartovním poučení pro cizince</span></i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-Z5RQwxNQsD8/Wdo323evXeI/AAAAAAAADzI/hO42rxWywWMyA2gUOV2vz5q4NA_LLDiKACLcBGAs/s1600/DSC_0192.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://4.bp.blogspot.com/-Z5RQwxNQsD8/Wdo323evXeI/AAAAAAAADzI/hO42rxWywWMyA2gUOV2vz5q4NA_LLDiKACLcBGAs/s320/DSC_0192.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Obsazujeme tedy ubytování. S Ondrou ještě řešíme, jak dostat trasu do hodinek bez PC. Nakupujeme </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">potraviny a hlavně obědváme, svačíme, večeříme a zase jíme. Alespoň já nabírám zásoby </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">energie. Balím si také svou kupičku. Po šesté hodině odcházíme do města kilometr na </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">registraci. Samozřejmě se dbá a kontroluje hlavně to, co máme mít proti zimě. Ještě se </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">neplánovaně vracíme do hotelu pro dropbagy a pak už je čas na meeting. Nejprve se tlačíme do </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">sálu plného lidí, aby nám sdělili, že jestli neumíme bulharsky, bude lepší počkat na výklad </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">v angličtině. Informace, které se nám posléze na meetingu dostanou, jsou dvojího druhu. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Jednak o tom, jak je Pirin krásné místo, ale převažují varování týkající se toho, na co vše si </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">máme dát při závodě pozor. Počínaje orientací, přes bezpečnost při pohybu v horách a možné </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">prochladnutí až po setkání se zvěří. Na závěr se ale dozvíme, že o jídlo na check pointech </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">strach mít nemusíme, že tam bude opravdu „many many many food“. Zprávy o počasí mě přeci </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">jen trochu zneklidňují, a tak narychlo vytahuji z připraveného dropbagu teplé věci. Bude dobré </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">si je obléci ještě na start. Musíme přijít o půl hodiny dříve a nafasovat čipy a gps trackery. Jídlo </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">si ale poslat pro jistotu do půlky trasy nechávám. Hlavně pivo z domácích zásob jistě </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">nezůstane ladem. Check pointy jsou naplánovány vždy na horské chaty, kde bude možné si </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">také něco koupit. Beru s sebou tedy i nějaká ta Leva.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-zwtttUp_hbE/WdJM-W02sVI/AAAAAAAADvg/vrzO0BaO4Jc0Y0KczVqNeH267ZQAjCYnwCLcBGAs/s1600/DSC_0206.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://3.bp.blogspot.com/-zwtttUp_hbE/WdJM-W02sVI/AAAAAAAADvg/vrzO0BaO4Jc0Y0KczVqNeH267ZQAjCYnwCLcBGAs/s320/DSC_0206.JPG" width="320" /></a><a href="https://3.bp.blogspot.com/-oPQTw1XEMsw/WdJNBVnMyGI/AAAAAAAADv8/1jRldUfN9lgqVDzkSWsA42twRRiEmB4xQCLcBGAs/s1600/DSC_0213.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-oPQTw1XEMsw/WdJNBVnMyGI/AAAAAAAADv8/1jRldUfN9lgqVDzkSWsA42twRRiEmB4xQCLcBGAs/s320/DSC_0213.JPG" width="180" /></a></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-bmEyS-kbdOg/WeO016GPTNI/AAAAAAAAD0Q/V8fuDziv-cYbhijWksLN-fXNxY2S-S0PgCLcBGAs/s1600/gpstracking.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1366" height="179" src="https://1.bp.blogspot.com/-bmEyS-kbdOg/WeO016GPTNI/AAAAAAAAD0Q/V8fuDziv-cYbhijWksLN-fXNxY2S-S0PgCLcBGAs/s320/gpstracking.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">jak nás bylo vidět díky gpstracketum</td></tr>
</tbody></table>
<h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i>Značení trasy</i></span></h4>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Pořadatelé od počátku upozorňovali, že bude třeba mít trasu nahranou v hodinkách nebo gps </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">navigaci. Prostě nebude to moc značené. Přesto se spotřebovalo prý na označení trasy velké </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">množství vlaječek a fáborků. V průměru by měla vycházet jedna značka tak na půl km. V praxi jsem se </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">orientoval docela bez chyb díky trase nahrané v hodinkách a také díky ostatním účastníkům. V horách </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">po stezkách orientace není složitá a jen je třeba nepřehlédnout odbočku. Horší je často najít cestu po </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pastvinách. Ostatně krávy, ovce i koně se zde pasou i ve výškách 2000 m. Naštěstí jsem se v těchto </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">místech pohyboval vždy za světla. Po tmě by bylo asi trochu problém najít na pláni další odrazku </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">vzdálenou často právě i těch 500 m a pověšenou někde na keři. V povinné výbavě byl také kompas. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">To ne snad proto, abychom hledali směr v mapě. Mapu jako takovou jsem ostatně ani neměl ani jí od </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pořadatelů ve zjednodušené podobě nedostal. Buzolu použijete v případě, že se ztratíte. Řekli nám na </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">meetingu. Když ztratíte cestu zavoláte na určené číslo. Protože každý dostal sledovací gpsku, </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pořadatelé nás uvidí na satelitní mapě a poradí nám po telefonu kterým směrem se vydat správně. </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Proto je tedy dobrý kompas. Tuto variantu jsem nevyužil, ale přemýšlel jsem, co by se stalo, když bych </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">se ztratil nejen já, ale i signál z mého mobilního telefonu. Moc jsem to nekontroloval, ale pokud už </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">jsem se na mobil podíval, tak v dobré polovině případů signál neměl. </span></i></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><br /></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pitný režim večer před startem je důležité dodržet</span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-7uByhiQGuow/Wdo73-GzKZI/AAAAAAAADzc/dy5pmE-Yl0Q92b1iiBRIkyaj_m9dWRP4ACLcBGAs/s1600/DSC_0196.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-7uByhiQGuow/Wdo73-GzKZI/AAAAAAAADzc/dy5pmE-Yl0Q92b1iiBRIkyaj_m9dWRP4ACLcBGAs/s200/DSC_0196.JPG" width="112" /></a><a href="https://3.bp.blogspot.com/-RKYLhxjAdXA/Wdo76uvf1gI/AAAAAAAADzg/N-y-eYoa63sgdJBCoBx30a-OyKHIPD4CgCLcBGAs/s1600/DSC_0197.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="200" src="https://3.bp.blogspot.com/-RKYLhxjAdXA/Wdo76uvf1gI/AAAAAAAADzg/N-y-eYoa63sgdJBCoBx30a-OyKHIPD4CgCLcBGAs/s200/DSC_0197.JPG" width="111" /></a></div>
<br />
<br />
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">Cestou z registrace dostávám chuť na místní pivo. Kdo ví, kolik bude času po </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">závodě, tak se stavujeme s Ondrou alespoň na jedno a salát v místní stylové </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">restauraci, od které se již z dálky nesou tóny balkánské lidovky. Jídlo skvělé, </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">pití také jen ti tmaví muzikanti byli docela vlezlí, a tak když strčí svůj klarinet </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">Ondrovi až pod nos v touze získat svou odměnu, odcházíme spát. Však </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">vstáváme ve čtyři a o půl šesté máme být na startu. Zapadáme tedy do postelí </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">naspat alespoň ty čtyři hodinky před budíčkem.</span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span><br />
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Qq08W_Z29ms/WdJM9dSHEFI/AAAAAAAADvU/MFD6mHpHX-cxOueDtvD3a7dvd2632dmLwCLcBGAs/s1600/DSC_0202.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-Qq08W_Z29ms/WdJM9dSHEFI/AAAAAAAADvU/MFD6mHpHX-cxOueDtvD3a7dvd2632dmLwCLcBGAs/s320/DSC_0202.JPG" width="180" /></a></div>
<h4 style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><i>Zvěř</i></span></h4>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><i>V národním parku Pirin můžete potkat medvěda i vlka. Jak nás ale uklidnili, poslední útok na člověka ze strany medvěda zde byl před 15ti roky a potkat vlka se podaří jenom tomu, kdo má opravdu štěstí nebo ví kde jej hledat. Co ale potkáte s jistotou, jsou psi. Hlídají stáda i obydlí a někteří se docela toulají. Rada od pořadatelů zněla jasně. Když na vás zaútočí, postříkejte je obranným sprejem. Co by se dělo dál, jsem se naštěstí nedozvěděl, ale popravdě dobrou dvacítku volných psů jsem potkal, několikrát měl sprej v ruce a naštěstí jej nemusel nikdy použít. Stačilo psa uklidnit hlasem.</i></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">
</span>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">Budík mi zvoní ve čtyři. Moc se mi nechce, ale vstávám, provádím své předstartovní rituály, Kafe, wc, oblíknout, snídadě a můžeme na start. Město spí, cestou nokoho nepotkáváme. Ke startovní bráně přicházime mezi prvními. Dostáváme své čipy, gpstrackery zapnu do horní kasičky. Teplota je asi 4 st, trochu fouká a tak jsem rád za dlouhé kalhoty i mikinu pdo bundou. Půlhodinka do startu je krátká, za chvíli je hromadně odpočítáno a vybíháme. První asi 3 km po asfaltce do kopce městem, potom se cesta stočí do lesa a dál stoupá do hor. S klukama plánujeme ze začátku nikam moc nespěchat. Já hlavně pro zachování tepelné pohody. Moc tedy nespěchám ale i tak hned za městem zastavuji abych vytáhl čelovku a sundal mikinu.</span><br />
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">noční zastavení u studánky</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-_liVfwpwEzc/WdKyxzZQ7SI/AAAAAAAADxY/f8rHWcJdgaE3Fz3NOvT7pqa_9aIdcDiCgCLcBGAs/s1600/DSC_0203.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-_liVfwpwEzc/WdKyxzZQ7SI/AAAAAAAADxY/f8rHWcJdgaE3Fz3NOvT7pqa_9aIdcDiCgCLcBGAs/s320/DSC_0203.JPG" width="180" /></a></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<h4>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Voda</span></i></h4>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"></span></i><br />
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Informace o vodě z meetingu před závodem byla, vyvarovat se jakékoliv konzumaci </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">vody z přírodních zdrojů. Potkal jsem sice několik krásných čistých studánek, ze </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">kterých bych se nebál pít, ale voda prý může být kontaminovaná množstvím </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">pasoucího se dobytka v Pirinu. Možná zbytečné obavy, ale zdravotník závodu nás </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">varoval. Podle této rady jsem se i řídil. Ono skutečně na pastvinách nebylo ani </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">možné do „toho“ nešlápnout, co „toho“ tam bylo. S povinným litrem vody sebou, jsem </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">neměl problém. Doplňoval jsem na check poitech a když hrozil delší pochod, bral </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">jsem sebou menší plastové lahvičky, které byly s občerstvením k dispozici.</span></i></span></i></div>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">
</span></i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"></span>
<br />
<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">
</span>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">svítání do druhého dne závodu</span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">
</span>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-tas9urZNDmQ/WdJM9p4-_gI/AAAAAAAADvc/66a-9_0Oq3UvclNsgUFMI6vvblURQvGTgCLcBGAs/s1600/DSC_0205.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://2.bp.blogspot.com/-tas9urZNDmQ/WdJM9p4-_gI/AAAAAAAADvc/66a-9_0Oq3UvclNsgUFMI6vvblURQvGTgCLcBGAs/s320/DSC_0205.JPG" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">První kontrola na chatě Deminica je na 13km. Chata vypadá sice docela divoce ale jídlo hned na uvítání a snídani skvělé. Zdržím se jen krátce na kus sýrového koláče, druhý do ruky na cestu, ještě třetinkovou lahev s vodou do kapsy a šlapu dál. Od startu na první vrchop je převýšení přibližne 1500m. V noci na horách opavdu mrzlo. Jak soupáme, začíná se objevovat na trávě jinovatka. Kousek výš je první kouzelné horské jezero. Vystupujeme na hřeben nad ním a je tu další čiré horské oko a další stoupání. Po kamenech, trochu volných velkých balvanech, jak kde, ale jde to decela rychle a vidíme první vrcholem. Tedy spíš sedlo ve výšce 2476m. Ondra s Jirkou se do teď drželi v mojí blízkosti ale za prvním sedlem už mi jen zamávali a zmizeli v klesání mezi kameny. 300m pod námi je další kouzelné ůdolí s jezerem které obíháme po uzké pěšině. Na opačném konci jezera přelezu pár balvanů, proběhnu cestou mezi stružkami vody a stoupám k dalšímu kamenitému vrcholu do výšky 2405m. Docel to tady fouká a tak se nezdržuji a spěchám co to jde cestou dolů. Tn spěch je docela umírněný co mi dovoluje cesta plná kamení. Brzy přijdou dlouhé pastviny a abych stále koukal kam šlapu. Cesta ce lepší až po 5 km na lesní cestě, to už se blíží další kontrolní bod na chatě Pirin. Je kolem poledne, tedy čas oběda a čas se pořádně najíst a tak na této chatě trávím dobrou půlhodinku. Dohání mě Radek který jde kratší 70km trasu a společně tedy vyrážíme na další cestu.</span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">dole cesta po které vedla trasa za tmy aby mě vrátila po svítání zpět</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-XlUR0JzG4rQ/WdJM-7VD26I/AAAAAAAADvk/L1s9rVC7LmUc_0f_M_rt5nf3DQmRWWLeQCLcBGAs/s1600/DSC_0207.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-XlUR0JzG4rQ/WdJM-7VD26I/AAAAAAAADvk/L1s9rVC7LmUc_0f_M_rt5nf3DQmRWWLeQCLcBGAs/s320/DSC_0207.JPG" width="320" /></a></div>
<h4>
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><b>Jídlo</b></span></i></h4>
<div style="text-align: justify;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">K občerstvení je na Pirin Ultra opravdu, jak tvrdil před závodem jeden z organizátorů již před startem,</span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;"> dost. Na stolech není sice moc sladkostí, ale o to víc si </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">užijete zeleniny a sýry, rajčata, paprika, okurka, cibule dokonce čerstvý citron. Setkal jsem se i s chilli a </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">česnekem. Taky čerstvé hroznové víno nechybělo nikde. Skvělý konfort jižních plodů. Na každé stanici bylo i něco </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">teplého a vždy jiného do žaludku. Plněné papriky, husté polévky mnoha druhů, slané </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">koláře se sýrem. Také nějaké no name carbosnacky. Ionťák si namícháte sami </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">z prášku, který je na stole, čaj a kávu vám uvaří na požádání. Nabídnou vám med do čaje</span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">. Prostě jídla dostatek.</span></i><br />
<div style="text-align: center;">
<i><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif; font-weight: normal;">výborné plněné papriky</span></i></div>
</div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="line-height: 18pt; margin-bottom: 0cm; vertical-align: baseline;">
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-J-kqhkkNmz4/WeO0jfbw6LI/AAAAAAAAD0I/xWBaAiRmmWUfHJIF783OkM9jW7V7YTCKACLcBGAs/s1600/DSC_0214.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="900" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-J-kqhkkNmz4/WeO0jfbw6LI/AAAAAAAAD0I/xWBaAiRmmWUfHJIF783OkM9jW7V7YTCKACLcBGAs/s320/DSC_0214.JPG" width="180" /></a></div>
<br /></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Třetí vrchol na trase se nachází ve výšce 2372. Jen co na něj s Radkem vystoupáme, opět tady poletuje sníh. Počasí je horsky proměnlivé, na vrcholcích zima o pětset metrů níž na dalším check poitu, na chatě Begovica svítí sluníčko. Podávají tady výbornou cizrnovou polévku, kterou zajídám bílým chlebem se sýrem. Na chvíli dávám hodinky na powerbanku objednávám a si Bulharkého lahváče jménem Pirin. Chutná výborně a půlhodinka na chatě při něm rychle uteče. Radek spěchá, aby neztratil z dohledu lidi, kteří jdou jeho trasu a tak mě kousek za chatou opouští a mizí v lese. V tomto úseku se musí nejdřív seběhnout lesní kamenitou cestou o dalších asi 600m níž. Následuje stoupání na vrchol 2404. Ten je sice sotva na 50km, ale já si jej stanovil coby pomyslný bod zlomu. Za vrcholem je pak ještě dobrých 30km do místa kterého bych rád dosáhl ještě dnes ale na profilu cesta klesá. Tak to byla ale hodně optimistická varianta, kterou jsem si maloval před závodem a už ve stoupání přehodnotil na "dojít tam někdy v noci". Nakonec to bylo před svítáním, ale to bych předbíhal. Ještě bylo třeba vystoupat na chatu pod vrcholem Sinanica. Na mapě pod mým startovním číslem se zdála být blízko a já jí vyhlížel dobře hodinu a půl dřív než se mi konečně objevila v posledních zbytcích denního světla. Ten vrchol byl opravdu pěkný mrazivý zážitek. Jen jsme se přiblížili dvou tisícům metrů začalo foukat a s větrem přiletěl i sníh Natáhl jsem bundu, tedy málem mi přitom uletěla, a šlapal dál. Rukávice? Nebudu přeci ztráce čas jejich lovením v batohu, vždyť ta chata musí být hned za tou skálou přede mnou. Byla tam ale jen další skála. Viditelnost na dva metry a prsty začínaly znovu nepříjemně připomínat dávné omrzliny. Za desátým převysem, konečně cesta začala klesat k chatě. Teplá slepičí polívka a hodinka v teple vše napravila a můžu šlapat dál. Venku už je tma jak v pytli a od chaty se jde přes kameny a pastviny, pak dlouho klikatě lesem. Nic pro strašpytly a nás co absolvovali před startem školení o divokých psech. Zavití z dálky pěkně zrychlí v takovou chvíli krok. V takových místech ve vzpomínkách ztrácím pojem o čase. Prostě to bylo dost dlouhý a osamělý než jsem došel na další check point 63km. To bylo už asi hodinu před půlnocí. Překvapilo mě že už tady je místo kam jsme si poslali každý svůj drop bag. Nějak jsem si to spletl a čekal, že to bude až o 25km dál. Po jídle a s myšlenkou na psi ve tmě se mi pokračovat moc nechtělo a tak jsem zvolil variantu chvíli počkat. Na otázku jestli se tady dá někde spát se mi dostalo nabídky uložit se do sice studené postele ale nechyběla deka, tma a ticho . Tak jo to beru. A kdy mě mají probudit? Domlouvám si budíček na druhou hodinu v noci. Ty dvě hodinky mi pomohly dost a tak skutečně ve dvě vstávám a po návštěvě tureckého záchodu odcházím na další 25km vzdálenou chatu. Cesta je jen trochu do kopce a asi po třech kmmírně klesá písčitou lesní cestou do údolí. K sevému překvapení začínám potkávat v protisměru běžce, kteří se vrací stejnou trasou. Neměli by tu být. Dozvídám, že pro špatné počasí je trasa závodi změněná a informaci potvrzuje i Ondrova sms. Kluci jsou přede mnou ale nějak se jim ta změna trasy nelíbí a prý končí. Na dvrcholcích před námi je prý silná vrstva ledu a po namrzlém kamení se hřeben přejít nedá. Tentokrát nás tam nepustí a tak musíme na další kontrole otočit a jít zase 25km zpátky na chatu s dropbagy.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
po dopoledním deštíku se vyjasnilo a ukázala duha<br />
<div>
<br /></div>
</div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-4EDcDUrXK4s/WdJM_VEAlRI/AAAAAAAADvo/BxYpyHr9hTMmyVOieggBQbuVG3zO8BpnACLcBGAs/s1600/DSC_0210%2B%25281%2529.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="112" src="https://2.bp.blogspot.com/-4EDcDUrXK4s/WdJM_VEAlRI/AAAAAAAADvo/BxYpyHr9hTMmyVOieggBQbuVG3zO8BpnACLcBGAs/s200/DSC_0210%2B%25281%2529.JPG" width="200" /></a><a href="https://3.bp.blogspot.com/-vaOnIzSUNyQ/WdJM_5RH65I/AAAAAAAADvw/8TNSig0qA_4RXikMdVNHGEuEe9EvzrRYgCLcBGAs/s1600/DSC_0208.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="112" src="https://3.bp.blogspot.com/-vaOnIzSUNyQ/WdJM_5RH65I/AAAAAAAADvw/8TNSig0qA_4RXikMdVNHGEuEe9EvzrRYgCLcBGAs/s200/DSC_0208.JPG" width="200" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<br />
<div style="text-align: left;">
<span style="text-align: justify;">Zhruba po devíti hodinách a 48km jsem tedy opet na kontrolnim bodě Zagaza. Je téměř čas oběda, sluníčko už pěkně hřeje. S chutí se najím, odložím až na povinnou výbavu vše nepotřebné a v kraťasek a tričku vyrazím na další cestu. Cesta stoupá pozvolna lesem, potom pastviny široké přes celé údolí a uprostřed potok. Mám docela respekt z ovčáckým psů. Nerad bych, aby si mě spletli s kusem dobytka a začali mě nahánět, tak jednoho obzvlášť nepříjemně štěkajícího už na kilometr raději obcházím co to jde. Ona cesta údolím přes pastviny taky není uplně jasná. Spíš není než je značená. Dojdu vždy k nejbližšímu červenému faborku, nebo vlaječce a delší dobu se musím rozhlížet, než někde asi o půl km dál zahlédnu na keři další červenou barvu, nebo jiného účastníka závodu. V tuhle chvíli jsou ale rozestupy mezi lidmi sotva na dohled. Je tady ale krásně a tak si užívám poslední stoupání závodu při kterém se dostavám těsně pod Vichren.</span></div>
<br />
krásné výhledy dopoledne druhého dne, Vichrem v dálce v mracích</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-zJs7hQPSzbs/WdJNAlsQCcI/AAAAAAAADv0/FB-tZlAddDkqByZBiNRAOYPTuQdiNpVXACLcBGAs/s1600/DSC_0212.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://3.bp.blogspot.com/-zJs7hQPSzbs/WdJNAlsQCcI/AAAAAAAADv0/FB-tZlAddDkqByZBiNRAOYPTuQdiNpVXACLcBGAs/s320/DSC_0212.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
Opět jsou zde kouzená jezera, pasoucí se koně, stoupání po kamenech. Poslední sedlo má hodnotu 2600m. Dolů k chatě na další kontrolní bod je to slabá hodinka prudkého klesání po kamenech. Předbíhám desítky turistů, kteří si vyšli na kopec od dolního parkoviště. Oni nasednou do aut a pojdenou dolů směr Bansko, já se vydám pěšky. Tam dole ve městě je i můj cíl. Přesně nevím kudy a jak dobrá je cesta dolů, tak se ptám na kontrole. Prý po žluté a je to hodně, hodně rychlé. Čeká mě asi 11km. No moc rychlý už ale nejsem. Cesta dolů je kratší než silnice pro auta. Kousk po aspaltu a znovu kamenita pěšina lesem. Najednou se mi zjevuje gigantický lyžařský areál. Biatlonistům jistě srdce zaplesá. Taky tady končí kabinková lanovka a začíná dlouhá předlouhá sjezdovka. Není moc prudká, taková dětská ale je dobré 4km dlouhá a téměř rovná bez zatáček. Tedy to musí být děsná nuda sjíždět v zime. Stejně nezábavné je to běžet dolů. Na posledních metrech sjezdovky na mě někdo z dálky volá. Nikoho nepoznávám jak jsem zmatený. Kluci si mě našli na mapě na internetu a přišli mě povzbudit před cíl. Zdravime se a dobíhám ten kousek městem. Jsem v cíli.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-h-7UBO4GcqM/WeO02YUX_XI/AAAAAAAAD0U/t7j60B-Gp4MKYRtiXyLJEDKmno9ZKjmqACLcBGAs/s1600/DSC_0215.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://2.bp.blogspot.com/-h-7UBO4GcqM/WeO02YUX_XI/AAAAAAAAD0U/t7j60B-Gp4MKYRtiXyLJEDKmno9ZKjmqACLcBGAs/s320/DSC_0215.JPG" width="320" /></a></div>
<h4 style="text-align: left;">
<i> Zbývá je rekapitulace, hodnocení a závěr</i></h4>
<div style="text-align: left;">
<i>Pirin Ultra je závod opravdu s drsnou trasou a jestli se příště podaří a bude možné projít celou plánovanou trasu jistě si jej ůčastníci maximálně užijí. Držím pořadatelům palce a všech kdo váhají závod doporučuji. V tomto roce jsem skončil na 32 místě ze 40 a jako historicky první Čech který závod dokončil. 12 lidí nejdelší trať nedokončilo. Můj čas 37 hodin 13 minut, z toho dobře 9 hodin na chatách při jídle a spánku. Prostě příjemná dovolená v Bulharsku.</i></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-bP5HcfRo2rU/WeO0xf0WSRI/AAAAAAAAD0M/82KblHFzDO0nxlvXpF8vHGv1NzbXosM0wCLcBGAs/s1600/DSC_0217.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://2.bp.blogspot.com/-bP5HcfRo2rU/WeO0xf0WSRI/AAAAAAAAD0M/82KblHFzDO0nxlvXpF8vHGv1NzbXosM0wCLcBGAs/s320/DSC_0217.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
tak odtud jsme přišli do cíle</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-Hsp3Dxi9rqE/WeO1CCIPYHI/AAAAAAAAD0Y/1vp-ouRhQlocq5MO1976u4f31LPptjGfQCLcBGAs/s1600/DSC_0221.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1600" height="180" src="https://3.bp.blogspot.com/-Hsp3Dxi9rqE/WeO1CCIPYHI/AAAAAAAAD0Y/1vp-ouRhQlocq5MO1976u4f31LPptjGfQCLcBGAs/s320/DSC_0221.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<span style="font-family: "inherit" , serif; font-size: 10.0pt;"><o:p></o:p></span>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-80866476459733392562017-08-03T16:02:00.001-07:002017-09-18T06:46:09.771-07:00GROSSGLOCKNER ULTRA-TRAIL 2017<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/bOxild9RHPM/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/bOxild9RHPM?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Jednoduše
GGUT</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">aneb<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Jak
se neudusit alpským vzduchem</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Mám
hned několik pěkných začátků pro svůj zápisek o zážitcích ze závodu okolo
Grossglockneru.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Poprvé</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">jsem
zde byl krátce po devadesátém roce. Kolo a cestovka s extrémním názvem.
Splněný sen kluka z Vysočiny vyjet si na kole do extrémní výšky.
Vyhlídková silnice se spoustou zatáček a stoupáním, že nevím, jestli jet nebo
jít. Převody starého Favorita na to nejsou moc připravené. Byl květen a já se
fotografoval s kolem ve sněhu ve výšce 2200 m. Pod vrcholem stoupání na
Hochtor se přes vrcholky převalily černé mraky, ze kterých se začal sypat sníh
skutečný. Nějaký čas se to dalo přečkat při čaji a polívce v chatě pod
Hochtorem. Cesta dolů v ledovém dešti byla zážitek, na který se také
nezapomíná. Tenká igelitová pláštěnka fungovala spíš jako brzdící plachta než
co by ochrana proti dešti. Zmrzlé prsty na páčkách brzd a rychlý sjezd do
údolí. V polovině sjezdu přestalo pršet, později se objevilo sluníčko a do
Zell am See jsem dojel suchý jako by se nahoře nechumelilo.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Epické</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">To
slovo objevila dcera Aďa v páté třídě. Když mi ukazovala něco pro ni neskutečně
zajímavého a pěkného bylo to prostě epické. Tak tedy <b>epické
dobrodružství na vrcholku Rakouska. </b>To je nápis na tričku, několik dní
po závodě stále mém nejoblíbenějším suvenýru, který si letos každý z GGUT
přivezl.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Plán</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">účastnit
se na GGUT vznikl někdy loni na podzim při stomílovce v Dalmácii.
Vyprávění Ondry a zážitek Jitky, která v 2016 běžela půlku, byl dobrou
inspirací. Závody přes stovku, kamenité cesty, velké převýšení, to vše už znám.
Co mi chybí, než se pustím do dalších dobrodružství je zkušenost s běháním
ve výškách nad 2000 m. Bude to tedy takový trénink a dovolená zároveň, plánoval
jsem si. Několik dní předem si tedy užíváme s Martinou Alpy, šlapeme na
kole do výšek nad 2 tis metrů a pěšky se dostaneme i do třítisícového sedla.
Před závodem trochu nervozita. Balím nekonečně pomalu, ale mám dost času i na
spánek. Tedy dokonalá příprava. V houfu lidí před startovní bránou se
zdravím se známými. Jirka, Ondra i Honza natěšení, rozesmátá Jitka na mě chrlí
vodopád slov z předstartovní nervozity. Ještě foto před startem a...<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">...drei
zwei eins</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">a
vybíhám v houfu čítajícím více jak dvě stovky stejných bláznů
z Kaprunu. Cesta na prvních deseti km stoupá ze 700 m na 1500 m. Nahoru mi
to jde dobře a připadám si jak na závodě v Čechách. Přede mnou si vypráví
své zážitky dva Slováci, za sebou slyším češtinu. Na chvíli dobíhám Jirku, ten
má ale vražedné tempo do kopce i v sebězích. Ještě trochu provokuji Ondru
svým běžeckým nástupem po cestě do kopce, kde jiní jdou, ale pak již myslím na
km před sebou a držím si své volné tempo. Ve Fusch na první občerstvovačce
nabírám do kapes sušenky a gely s chutí kávy latté. Bábovku do ruky a
vydávám se na nejdelší stoupání závodu. Přesná čísla po mě nechtějte stačí, že
to je na nějakých dvaceti km převýšení blížící se dvou tisícovkám. To tedy doma
nenatrénuješ. Jen co nastoupíme do svahu v otevřeném údolí, rozvine se
nade mnou had čelovek. Půlhodinka stoupání a vidím stejnou řadu světel i pod
sebou. Šlapu tedy svižně nahoru. Teče ze mě pot. Občas někoho předejdu, ale
snažím se to opravdu moc nehnat.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Udýchat
to je nejtěžší úkol</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Začíná
svítat. Trochu fouká. Ochladilo se. Podle hodinek jsme už nad dvěma tisíci
metry, na vzdálenost netuším, protože hodinky v úsporném ultra modu
ukazují již ušlapaný maraton. Vím, že nadsazují a vrcholek má být někde okolo
35 km, tak se řídím jen podle výšky. Na obzoru začíná krásné divadlo světla
v mracích. Vypínám čelovku a vytahuji bundu. Přede mnou sněhové pole a tam
někde na jeho konci lze tušit hřeben, za kterým začneme klesat. Už cesta se
vztyčila jako kobra, ale místo plivance do očí se mi silou hroznýše obtočila
kolem krku. Několik rychlých kroků do svahu a musím na chvilku zastavit. Dýchám
jak pes na sluníčku. Každý jeden krok si vyžaduje jeden nádech a výdech což při
snaze o trochu rychlejší tempo kroků dává docela slušný počet nádechů za
minutu. Tempo se zpomaluje, dost lidí mě dohání, ale někteří jsou na tom i evidentně
hůř jak já. Konečně jsem nahoře a vidím další sníh a skály a jezírko. Očekávaná
chata s občerstvením tam bohužel není. Taky jsem si mohl tu mapu
v úvodu lépe prostudovat dopředu. Tak tedy klesnu o pár metrů dolů a zase
stoupání přes kameny na menší skalku.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">V horách
přichází déšť rychle.</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Tak
je to i teď. Mraky zčernají a začíná pršet. Moje první zkouška super bundy
vypadá úspěšně, jen si říkám, že ty ledové kroupy, co padají z mraků by se
docela dobře odrazily od všeho a mokrou stopu téměř nevidím. Několikrát
v dálce dokonce zahřmí. Pěkné takhle po ránu zažít bouřku ve dvou a půl
tisíci metrech. Bouřka je ale krátká a když přicházím po čtvrthodině na
Glockner-haus, už prší jen trochu. Přesto se dozvídám, že z důvodu
špatného počasí je závod přerušený. Doufám, že ne navždy. Na chatě už čeká
několik desítek lidí a další přichází. Potkávám se s Ondrou, který bohužel
končí. Jirka už je prý někde před námi. Využívám tedy přestávky, dávám kafe,
doplňuji zásoby a už je opět volno a můžeme pokračovat dál v závodě.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Běhání
v mracích</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">mně
moc nejde. Aby bylo jasné, v jaké jsme výšce, jsou mraky všude okolo mě.
Na další občerstvovačku je jen mírné stoupání asi 500 výškových metrů na deseti
km. Dalo by se to běžet, ale to bych nesměl mít ten psí dech. Alespoň že mraky
se s postupujícím ránem a sluníčkem začínají trhat. Otevírají se úžasné
pohledy do údolí. Konečně se v dálce objevuje Salm Hütte, chata na konci
světa, nebo alespoň na koci údolí, ze kterého se musíš dostat jen dalším
výstupem po kamenech. Těžké, ale krásné. Za hřebenem cestička cik-cak dolů. Co
to jde běžím nebo jdu. Připadá mi, že to moc rychle nejdu, ale jsem
v pohodě, na časový limit odhaduji, mám nejmíň dvě hodiny k dobru. Občas
potkávám v protisměru turisty, kteří nás povzbuzují a chválí. Sestupujeme
až do 1800 m, kde je občerstvení u Luckner-haus. Dovídám se, že teď už je to
jen trochu do kopce a pak dolů do Kals. Cesta je to opravdu pěkná. Pěšina
trávou přes pastviny. Občas sice nějaký ten kámen, ale dalo by se i běžet. Tak
jo, běžím, doháním dva německy mluvící kluky. Jeden ve five-fingers
s jednou teleskopickou holí, kterou používá místo hůlek. Společně klesáme
nekonečnými serpentinami mezi stromy.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Kals</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">už
je vidět dole, je ale neskutečně hluboko pod námi. Když se dostáváme na širší
lesní cestu, nemůžu se už dočkat, a tak běžím a klukům cukám dopředu. Jsou tu
první chalupy a silnice, ale co to, občerstvovačka nikde. Místo odpočinku musím
znovu do stráně a za chvíli vidím Kals zase pod sebou. Nakonec se ale do tohoto
malého cíle dostávám. Občerstvuji se rajskou polévkou, chleba, kola, pivo
z vlastních zásob. Sice mi to připadá zbytečný, ale když už jsem si je
připravil tak měním ponožky. Doplňuji zásoby a vyrážím zvolna na další cestu.
Procházím startovní bránou pro ty, kteří si zvolili poloviční padesátkovou
trasu. Dávno již opuštěnou. Však je taky odpoledne a oni startovali ráno.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Sobotní
odpoledne</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Sluníčko
pěkně pálí a chladivé vody říčky lákají ke koupání. Tady cesta stoupá jen
pozvolna. Ideální turistická trasa pro výletníky a taky jich tu
v protisměru mnoho potkávám. Odolávám pokušení sednout si na lavičku a
usnout. Od Tauerhaus, kde je voda, začínám stoupat strměji. Cesta za chvíli
připomíná spíš lom po odpálení hodně velké nálože. Kameny velikosti půl a
několika metrů naházené v údolí. Hledám si mezi nimi cestu skokem
z kamene na kámen. Tady běhat opravdu rychleji neumím a ani už to
s přibývající výškou stejně nejde. Možná si už ale trochu zvykám. Doháním
tři, čtyři běžce před sebou. No za běžce tu nejsme v tuhle chvíli nikdo,
jen oni odpočívají po každých deseti krocích a já po stovce. Vyšplhám se na
několik falešných vrcholů, než uvidím dost dobře zajištěný kříž v sedle na
Kalser Tauer. Vidím přehradu, ke které jsem se kdysi s kolem nedostal. Tak
konečně si ji mohu prohlédnout pěkně z výšky. Tam někde dole je
občerstvení na Rudolfs-hütte. Dostat se ale až tam, trvá další dlouhou dobu.
Další nekonečné přeskakování z kusu skály na další balvan. Každá hrana
nakloněná jinam. Chvalořečím botám, jak drží a náznaky uklouznutí jsou opravdu
vzácné. Konečně je zde občerstvení, které mi opravdu přišlo k chuti, ale
nechci se tu moc zdržovat.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">Hodina
do limitu</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Brzy
bude tma, něco kolem osmé večer, za hodinu se tady zavře pomyslná brána, tak
připravuji čelovku a ještě za světla vyrážím přes další „kamenolom“ dál. Na
začátku ještě zahlédnu sviště okusovat plachtu u nějaké boudy a pak již pěkně
prudce ze svahu znovu skáču z kamene na kámen. Vždy jen periferně zaměřím
praporek značení trasy nebo turistickou značku, ošlapaný kámen nebo stopu od
boty. To jsou jediná vodítka, na který kámen skočit, kam si stoupnout, asi
zázrak, že jsem tam ani jednou nespadl. U lávky přes potok už
organizátoři zapálili pochodně, aby každý později, až se úplně setmí, nespadl
dolů. Za lávkou cesta nebo spíš její stopa v podobě vlaječek stoupá opět
kamsi nahoru. Doháním další lidi a když se konečně přehoupnu přes hřeben s naději,
že to je ten poslední, otevírá se mi pohled na další údolí, ze kterého není
vidět žádná další cesta ven. Vždy, když už ale nevidím cestu dál, objeví se
další červená vlaječka a ukáže mi cestu kamením. Cesta na Kapruner Torl je
pěkně dlouhá a poslední vrchol je opravdu chuťovka. Kupodivu s padající
tmou ale postupují stále rychleji. Možná to je relativní pocit anebo si už
zvykám na tu výšku nebo přestávám mít zábrany skákat nazdařbůh z kamene na
kámen. Daleko před sebou vidím několik čelovek a za čtvrt hodinu je předháním.
Poslední vrchol je konečně tady a já se těším, že teď už budu jenom klesat, ale
chyba lávky. Pod sebou vidím neskutečně velké balvany, sníh a cestu žádnou.
Raději se moc nerozmýšlím a beru to dolů kudy mě právě napadne, že by to mohlo
jít. Kamenolom je tady opravdu výživný. Ještě že je tma a není vidět kam se při
skocích přes balvany řítím. Na konec je tu ještě dobře 500 m dlouhé sněhové
pole. Nevzpomínám si, že bych o něm z minulého roku něco slyšel. Ve sněhu
jsou vyšlapané dvě koleje jak na běžkařské stopě. Celkem úspěšně se mi
v nich daří jet a nespadnout. Po sněhovém poli následuje další cik cak
cestička trávou a kamením. Občas přeskočíme po kamenech přes potok. Mokré boty
přitom už dávno neřeším. Tady někde potkávám dalšího kluka z Čech
odhodlaného dokončit za každou cenu. Prý už tu je po třetí a zatím smůla.
Nalevo se začínají černat vody přehrady Mooserboden. Tam někde v dálce
svítí světlo a já doufám, že to je další občerstvovačka. Zahřmí a začínají na
nás padat první kapky vody. Zapínám tedy bundu a zavěšuji se kamarádovi za
paty. Za chvíli leje jako z konve, padají kroupy a fučí silný vítr. Nevím,
jak je to možné, ale právě v takové nepohodě na mě přichází spánková
krize. Přeskakujeme několik potoků bez lávky. Zdá se mi, jako bych tu již někdy
šel, jako bych to již zažil. Nesmysl z únavy a nevyspání. Dvakrát se
dokonce probírám ze spánku ve stoje a musím kamaráda před sebou dobíhat o pár
desítek metrů. Už vidíme hráz, ale cesta je snad díky vodě právě spadlé při
bouřce ještě horší. Poslední dva potoky bez lávky brodím a doufám, že mě voda
neodnese. Konečně se dostáváme ke světlu na hrázi, bohužel to je jenom auto
hlídající, jestli jsme v pořádku. Jo, jsme. Nejsme sice úplně v teple
a suchu, ale odhodlání nám nechybí. Přecházíme hráz, za ní tunel a druhá část
hráze. Za ní jsme již u Kapruner Hochgebirgs-Stauseen. Prší už míň, a tak se
sháníme po teplém jídle a pití. Beru vše. Polévku, čaj, kafe, ještě něco sníst
a doplnit zásoby. Do cíle to je prý 16 km a do limitu této brány ještě víc jak
hodinu. Necháváme si tedy ukázat cestu a vyrážíme dál. Snažím se běžet po cestě
mezi kameny a potoky a docela to jde. Dvě, tři hodiny a musíme být v cíli,
říkám si. Najednou za námi světlo a někdo volá ať počkáme. Dobíhá nás žena
z horské služby a že prý dál nesmíme, že závod je pro špatné počasí
ukončen. Jaké špatné počasí, divíme se. Trochu sice prší, ale nic, co bychom už
ten den nezažili. Záchranářka je ale neoblomná, a tak se vracíme kilometr zpět
na kontrolu.<o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<b><span style="font-size: 13.5pt;">DNF,
ale spokojenost</span></b><span style="font-size: 13.5pt;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<br /></div>
<br />
<div style="background: white; margin-bottom: .0001pt; margin: 0cm;">
<span style="font-size: 13.5pt;">Nedosáhnout cíle se dá různě. Dnes mám
několik poprvé a zrušení závodu před jeho koncem je jedním z nich. Stejně
to ale stálo za tu námahu, v dokončení si věřím, a tak si po transportu do
cíle říkám i o pamětní medaili. Dostává jí celá naše skupina zastavená na
přehradě. Bylo to opravdu epické.</span><o:p></o:p></div>
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-vjRVdq7uGVE/WYOpY-hnELI/AAAAAAAADpc/AXkdU_WP4tQyOZhATazrt_X6sLJBHSb-ACLcBGAs/s1600/IMG_20170721_092645.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-vjRVdq7uGVE/WYOpY-hnELI/AAAAAAAADpc/AXkdU_WP4tQyOZhATazrt_X6sLJBHSb-ACLcBGAs/s320/IMG_20170721_092645.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-B_N4uz6Ip64/WYOpUo7l5WI/AAAAAAAADpU/1gigYvpo4eISOpd7ReaUfWeCV651wfOcACLcBGAs/s1600/IMG_20170721_110133.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-B_N4uz6Ip64/WYOpUo7l5WI/AAAAAAAADpU/1gigYvpo4eISOpd7ReaUfWeCV651wfOcACLcBGAs/s320/IMG_20170721_110133.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-RX2IjGdhgNM/WYOpVtC8qVI/AAAAAAAADpY/bkwKLedS0kwVHWiJsSckoZZLoL6yeo9XwCLcBGAs/s1600/IMG_20170721_210851.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-RX2IjGdhgNM/WYOpVtC8qVI/AAAAAAAADpY/bkwKLedS0kwVHWiJsSckoZZLoL6yeo9XwCLcBGAs/s320/IMG_20170721_210851.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-NddgT6beBew/WYOpbltN8VI/AAAAAAAADpg/ofPuiU-wl_YHEWvWX0qt_6ibvw6MBWV2QCLcBGAs/s1600/IMG_20170721_223714.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-NddgT6beBew/WYOpbltN8VI/AAAAAAAADpg/ofPuiU-wl_YHEWvWX0qt_6ibvw6MBWV2QCLcBGAs/s320/IMG_20170721_223714.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-qyo-4-jcOEE/WYOpdJJqvnI/AAAAAAAADpk/19P8mQlWEI85HQeWWE9CsGy7NakuNmH2wCLcBGAs/s1600/IMG_20170723_021521_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-qyo-4-jcOEE/WYOpdJJqvnI/AAAAAAAADpk/19P8mQlWEI85HQeWWE9CsGy7NakuNmH2wCLcBGAs/s320/IMG_20170723_021521_1.jpg" width="240" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-24330440524179865932017-03-31T01:40:00.002-07:002017-03-31T01:40:45.137-07:00MČR 100km Plzeň 2017<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-HlfayG9_OSs/WN4Qh8iUiiI/AAAAAAAADXw/cXCddNcpsvYPbRz0V5cUhS7HVBQFxkGdACLcB/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://1.bp.blogspot.com/-HlfayG9_OSs/WN4Qh8iUiiI/AAAAAAAADXw/cXCddNcpsvYPbRz0V5cUhS7HVBQFxkGdACLcB/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen1.jpg" width="320" /></a></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: Arial; font-size: 11pt; white-space: pre-wrap;">Mistrovství České Republiky to je magický název pro závod už samo o sobě. Vzhledem k mým průměrným amatérským výkonům je stovka v Plzni nejspíš i jediným mistrovstvím na které se mohu podívat. Tak tedy letos po třetí proč si atmosféru mistrovství neužít. Ambice na medaile sice v plánu nemám ale byl zde alespoň můj osobní optimystický plán na čas pod 10 hodin. Natrénováno jsem sice po zimě moc neměl ale optimismus tu byl. S optimismem jsem i vyhlížel v půl šesté ráno auto s kamarády kteří mě slíbili vzít do Plzně. Robert, Pavel, Martina, všichni ostřílení rychlí ultra maratonci, vyjíždíme vstřict městu piva. Ostatně pivo, že jej budu z Plzeňského pivovaru cítit v každém z 66 okruhů mi bylo jasné už při mentální přípravě několik dní předem. Občerstvit se v Plzni sice můžete v každém 1,5km dlouhém kole ale pivo na stolku není. Přeci jen se jedná o atletiku. Moje zásoba Birellu se zázvorem a zeleným ječmenem tedy byla na místě a všechny tři plechovky zasyčely v prvních šesti hodinách závodu.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-8XZ5ssA89-8/WN4UOjh3XgI/AAAAAAAADbc/m3bE5OCR71EMunQxxnhD8tC5b3zW46LiwCEw/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-8XZ5ssA89-8/WN4UOjh3XgI/AAAAAAAADbc/m3bE5OCR71EMunQxxnhD8tC5b3zW46LiwCEw/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen3.jpg" width="179" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-mZgikS9cw60/WN4UOh3ws_I/AAAAAAAADbc/7-zEJweRbm4TVV1YpQ6o04HC3iEHRWVNgCEw/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-mZgikS9cw60/WN4UOh3ws_I/AAAAAAAADbc/7-zEJweRbm4TVV1YpQ6o04HC3iEHRWVNgCEw/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen4.jpg" width="179" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-_Ch4nWGBnno/WN4UOirUstI/AAAAAAAADbc/plkv3LKUb-0lTlrHTNZ-BCmftMsEJS3bQCEw/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen5.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://3.bp.blogspot.com/-_Ch4nWGBnno/WN4UOirUstI/AAAAAAAADbc/plkv3LKUb-0lTlrHTNZ-BCmftMsEJS3bQCEw/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen5.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-AOqQjp4Kkss/WN4UO0LXkVI/AAAAAAAADbc/FdrXjk3MQd43obnBcz9E6i8rXSrOS39zwCEw/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen6.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-AOqQjp4Kkss/WN4UO0LXkVI/AAAAAAAADbc/FdrXjk3MQd43obnBcz9E6i8rXSrOS39zwCEw/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen6.jpg" width="180" /></a></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: Arial; font-size: 11pt; white-space: pre-wrap;"> V Plzni před startem vše již rychlé a nacvičené. WC, převlečení, tašku na lavičku k občerstvovačce, zdravím se s dalšími kamarády a je čas na start. Nastavují si na hodinkách partnera na šestkové tempo abych tak nějak viděl jak si stojím a rozbihám se na pohodu něco kolem 5:30.po par km už to je tempo lehce přes pět. “Neběžíme moc rychle? “ ptám se Lenky z Brna a když mi odpoví, že je to její první stovka, předpovídám jí že tímhle tempem a časem na maraton lepším jak ja tady vyhraje. Pochybuje sice o tom ale jak se později ukázalo měl jsem pravdu. Podle hodinek mi během půlmaratonu naskočí oproti plánovanému desetihodinovému času rezerva 20minut, že to nevydrží mi ale bylo jasné už před hranici maratonu. Ten sice ještě byl za 3:55 nohy ale tuhé a běžet moc rychle dál nechtěly. No nic, řekl jsem si že limit tentokrát nepřekonám a přepnul v hlavě na plán B dokončit v limitu 12 hodin. Zbývalo mi 8 hodin a 60km. Spousta času na jednu pracovní směnu ale po maratonu to už tak rychle nešlo.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-cSpFmMiWwXI/WN4UlFLEctI/AAAAAAAADbc/eUWQusrGSpM6rem0BjSZoNvdcFoRRI4hgCEw/s1600/IMG-20170325-WA0000.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/-cSpFmMiWwXI/WN4UlFLEctI/AAAAAAAADbc/eUWQusrGSpM6rem0BjSZoNvdcFoRRI4hgCEw/s320/IMG-20170325-WA0000.jpeg" width="180" /></a></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: Arial; font-size: 11pt; white-space: pre-wrap;"> Zastavují se na delší čas k jidlu. Čtu povzbudivé zprávy od Martiny a píšu v odpověď že čekám teď tempo spíš okolo,8 minut na km. Na cestu si ale do sluchátek pustím playlist s tempem 160. Co je taky možné dělat na stejném okruhu než meditovat při hudbě. Kolem ubíhají stále stejné kulisy. Restaurace v parku co má zavřeno, lezecký park, fotbalový stadion, nejvíc mě ale zaujalo místo kde do terčů stříleli své šípy sportovní lukostřelci. Nová a zajímavá podívaná. Také diváky nesmím opomenout pochválit za povzbuzování. Kamarád Honza přijel na kole až z Ústí, Legendárni propagátor běhu Miloš neustále chodil v protisměru a neúnavně se usmíval a tleskal. Přijel nás povzbudit i Radek s Janou. Když už pro zranění nemohl běžet sám na vítězství alespoň povzbuzoval a nabízel pomoc. A tak kroužím dál na okruhu který na hodinkách v záznamu trasy připomíná srdce. Jak trefné pro tuto srdeční záležitost. Bez srdce by to vydržet ani nešlo a tak běžím své kolečko. Sice stále pomaleji ale běžím. Zastavuji jen u stolku s občerstvením nebo své tašky. Na 70km když odhaduji čas do cíle nevypadá to právě moc že by vyšel plán B. Tímhle tempem mi to vychází ještě na hodně dlouho. Je třeba zrychlit. Beru vše co mám sebou na povzbuzení, rychlý gel, kofein, písničky plné energie vzpomínek a opravdu zrychluji. Další desítka skoro za hodinu je za mnou. Když konečně počet zbývajících okruhů klesne na jednociferné číslo je cíl již na dosah. Je to sice ještě patnáct km ale stihnu to včas. Slunce se při každém dalším kole víc blíží k obzoru až připraví tu nádhernout červenou kulisu pro moji fotografii. Ještě několik kol píšu do sms a je tu cil. Časoměřiči si berou můj čip. Je to poslední zaměřený čas čipem. Jsem šťastný že už to mám za sebou. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-7GpDYzH6E48/WN4Qh3eZEUI/AAAAAAAADX0/AEbNcU_tNOQeTGXRUTS934RyjXGkEQU6ACEw/s1600/M%25C4%258CR100kmPlzen2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://4.bp.blogspot.com/-7GpDYzH6E48/WN4Qh3eZEUI/AAAAAAAADX0/AEbNcU_tNOQeTGXRUTS934RyjXGkEQU6ACEw/s320/M%25C4%258CR100kmPlzen2.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-ZSTfAY77oRE/WN4UlY8McgI/AAAAAAAADbc/dJOiVB6BGbctMI7pNbplp1LHtVZfK92XwCEw/s1600/DSC_0447.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-ZSTfAY77oRE/WN4UlY8McgI/AAAAAAAADbc/dJOiVB6BGbctMI7pNbplp1LHtVZfK92XwCEw/s320/DSC_0447.JPG" width="180" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-0FMnavvJmKo/WN4UllLdiCI/AAAAAAAADbc/pJKLLe1msRg-dWAXqwFfIQb5T-30I_U5ACEw/s1600/DSC_0450.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://4.bp.blogspot.com/-0FMnavvJmKo/WN4UllLdiCI/AAAAAAAADbc/pJKLLe1msRg-dWAXqwFfIQb5T-30I_U5ACEw/s320/DSC_0450.JPG" width="320" /></a></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: Arial; font-size: 11pt; white-space: pre-wrap;">Nohy dobrý. Tentokrát žádné křeče, jen jeden otlačený nehet. Asi ten z přebytečných co nedávno dorostl. Říkám si že tenhle typ závodu už pro mě není, že raději budu běhat v přírodě. Také si hned další den domlouvám registraci na vysokohorský ultratrail GGUT a a ještě skalnatěší Pirin. Čas ale vše hojí a to nepříjemné se zapomíná nejrychleji. Dnes, pět dní po Plzni, už vím že se sem vrátím. Je to lákavé. Je to mystické. Je to rychlá stovka a je to mistrovství ČR.</span></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-50751328977318845082016-10-29T12:50:00.000-07:002016-10-29T12:50:51.535-07:00Dalmacija Ultra Trail 2016<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-hb-OdFRmlSU/WBEsJWbg-cI/AAAAAAAACn4/-b4LaGb-s2UmCps4d2Edo1mlIVQaqUTtwCPcB/s1600/GOPR0827.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-hb-OdFRmlSU/WBEsJWbg-cI/AAAAAAAACn4/-b4LaGb-s2UmCps4d2Edo1mlIVQaqUTtwCPcB/s320/GOPR0827.JPG" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Takový už je název nové hvězdy mezi evropskými trailovými ultra závody. Závod kterému předpovídám v budoucnu velkou oblibu. Proč? Z mnoha důvodů. Je zde možné totiž najít pohromadě mnoho lákadel současné. Na prvém místě teplé průzračné vody Jadranu. Stačí se zastavit a osvěžit se koupelí tak jak to mnozí běžci během závodu i udělali. Přímo od moře se zdvihají hory do stovek metrů výšky s cestami natolik trailovými že si často říkáte, "No to již není cesta ale vysypané kameny ostrého vápence všech velikostí". Jen spadne pár kapek deště promění se jejich zaprášený povrch v kluzký gel na kterém klouže bota jak po banánové slupce. Něco skvělého pokud toužíte po opravdu náročné cestě. Počasí je zde k běžců ale vlídné. Přestože se závod koná v druhé polovině října, průměrné teploty vody i vzduchu se pohybují okolo 18 stupňů a deště mnoho nespadle. Chorvati říkají že "pada kiše" Tento průměr se potvrdil i letos, kdy v první noci závodu neklesla teplota pod 14 stupňů, pršelo jen maličko a druhý den sluníčko hřálo jak u nás v červenci. Také okolní příroda dýchá na nás příjemnou exotikou. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-oH2vSaYgZO0/WBEsJVuMYiI/AAAAAAAACn4/3CXF9EJ3Y8UcD63r_0Q-1lFHnDTvOERSQCPcB/s1600/GOPR1058.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-oH2vSaYgZO0/WBEsJVuMYiI/AAAAAAAACn4/3CXF9EJ3Y8UcD63r_0Q-1lFHnDTvOERSQCPcB/s320/GOPR1058.JPG" width="320" /></a></div>
Podél cesty zrajíci olivy, granátová jablka ani nikdo netrhá a slouží jen potravou pro ptáky, mandarinky, citrony, jablka, stačí jen natáhnout ruku a utrhnout si. Pokud vám to není blbý přes plot. Nemusíte ale trhat protože přestože se jednalo letos o první ročník, místní lidé byli od pořadatelů dobře o závodu informováni. Na mnoha místech stali u cesty děti i dospělí s vodou, nabízeli oloupané mandarinky a a dokonce se nám dostalo i filků a nabídky červeného vína k napiti. To jsme slušně odmítli, prostě pivo je pivo. Lidé jsou milí a pohostinnost, český se domluvíte dobře, ale to již jistě každý zná z dovolené u moře. Co zde nechybí je i dech historie a památek. Antický amfiteátr, staré hrady, mosty, na trase typické bílé domky s pavlačemi a úzké uličky. V noci pak se pod námi rozsvítily tisíce světel města Splitu a blízkých ostrovů. Nad hlavou nechyběly hvězdy až jsem si říkal jak to organizačně skvělé vyšlo. Ona také organizace zaslouží samou chválu. Značení cesty dobře viditelné ve dne i v noci. Červenobílé fáborky opatřené odrazkami se jen trochu schovávaly ve větru. <br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-pFhIaMHXqXU/WBEghtTbqqI/AAAAAAAACcQ/ico7Bq9F0XYxUE-sphEv-efKpDd3BqUYwCPcB/s1600/DSC_0077.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://4.bp.blogspot.com/-pFhIaMHXqXU/WBEghtTbqqI/AAAAAAAACcQ/ico7Bq9F0XYxUE-sphEv-efKpDd3BqUYwCPcB/s320/DSC_0077.JPG" width="320" /></a></div>
Na každém přechodu přes silnici s dopravním provozem stál pořadatel a zastavoval provoz i v době kdy startovní pole začalo být natažené do několika hodin. Přímo turistických cest v Dalmácii prý není mnoho. Často trasa vedla po jediné blízké turistické červené značce. Přes dlouhé kilometry kudy trasa vede jsem ale často musel ocenit že jindy zjevně nepřístupnými místy prošel někdo s křovinořezy nebo sekačkou a rozšířil cestu do průchozí podoby. Ono ostatně prodírat se keři a trny Chorvatska je přeci jen náročnější než překonat malinové šlahouny u nás. Zásobení občerstvovacích stanic mi vyhovovalo. Ovoce, sladké i slané pečivo, nechybí sýr, salám, slanina, teplá polévka, těstoviny na půlce trasy. Délku trati si na DUT můžete zvolit ve čtyřech kategoriích. 20km, 60km, 110km a 100mil.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-5nKDztoLyLs/WBEsJY0UavI/AAAAAAAACn4/BNAJz6yg8JoJ51pFnVHVHhtSXIBgV1gfACPcB/s1600/GOPR0920.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-5nKDztoLyLs/WBEsJY0UavI/AAAAAAAACn4/BNAJz6yg8JoJ51pFnVHVHhtSXIBgV1gfACPcB/s320/GOPR0920.JPG" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Jak tedy závod probíhal pro mě? Omiš je historicky městem s památkou na piráty, tedy také start zde obstaral ve 13 hodin pirát výstřelem z bambitky který zazněl jak rána z kanónu a to už se na nejdelší distanci vydalo zhruba 65 běžců včetně 8 běžkyň. Kousek přes město ale jsou zde všude okolo skály tedy vzápětí stoupáme do kopce. Jak už jsem uvedl cesty jsou zde různé, převažují kozí stezky plné kamenů, méně je těch rovnějších ušlapaných a ještě méně asfaltu. Vyběhneme na vrchol kopce a konec křížové cesty a vzápětí prudce klesáme přes kameny dolů. Opatrně si hledám místo kam na hrbolaté cestě dávat nohy když mě dvojnásobným tempem předběhne drobná Italka v modrém, evidentně je tato cesta její živel. Běžíme dolů, rovně, kochám se neustále pohledy na moře pode mnou. První občerstvovačka, další křížová cesta a pak vrchol kde trochu prší s ještě víc to klouže. Už je vidět v dálce Split ale než se přes něj propracuji je tma a antické vykopávky a ruiny amfiteátru jsou vidězt jen ve světle čelovky. Stoupáme vzhůru nekonečným svahem, že ani netuším kam až to půjde. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-OSs_zMWcdDk/WBEsJUy0h_I/AAAAAAAACn4/pjzgwNSONsk-b-EQundzsnKJgAK4Si9zgCPcB/s1600/GOPR0794.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-OSs_zMWcdDk/WBEsJUy0h_I/AAAAAAAACn4/pjzgwNSONsk-b-EQundzsnKJgAK4Si9zgCPcB/s320/GOPR0794.JPG" width="320" /></a></span></div>
<span style="font-family: "arial"; font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">
Potom se cesta narovná a začne klesat aby vzápětí opět stoupala. Vše doprováží fantastický pohled na světla pod námi. Je vidět nejen Split ale i světla ostrovů za ním. Na 68km trasy leží nejvyžší vrchol Sitno, máme zde vystoupat do 670m. Špatně po tmě vidím na mapu a tak jej nechtěně překřtím na Sting. Však tak pila profilu zde tvoří pěknou špičku. Až sem se držím za Janou, ve stoupání ale začíná pro mě trochu krize před půlnocí a možná také z hladu. Ztrácím tempo a i morál na rychlejší postup. Časovou bránu v Gata na 83km sice zdolávám s více než 7 hodinouvou rezervou na linit. Sedí zde ale Honza kterého trápí koleno a tak se domlouváme skončit a dojit zbylých 5km do cíle zkratkou. Užil jsem si vše i tak dost a milovníkům drsných terénů závod v budoucích letech velice doporučuji.</span><br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-left: 36pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><a href="https://youtu.be/lZevVz8Nk4E" target="_blank">Vše a mnohem víc je na mém videu zde.</a></span><br />
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "arial"; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-5525392310728553522016-09-18T03:04:00.001-07:002016-09-18T03:19:58.201-07:00SVB 2016<h2 style="text-align: center;">
<span style="color: #f1c232;">POZVÁNKA</span></h2>
<h2 style="text-align: center;">
<span style="color: #f1c232;">NA </span></h2>
<h2 style="text-align: center;">
<span style="color: #f1c232;">SETŘÁSÁNÍ VELIKONOČNÍHO BERÁNKA XVIII. </span></h2>
<div style="text-align: center;">
<b>(je to sobota 12. listopadu 2016 )</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>Ahoj,
Tak jako každý rok si Vás dovoluji pozvat na vyjížďku na kole z Prahy na Říp a zpět. Vidím úsměvy ale je to tak. Také na podzim můžeme vzpomenout na velikonoce. Okolnosti s nalezením vhodného termínu vyústily v tento netradiční podzimní datum Doufám že využijete této mimořádné přílžitosti osedlat svá kola místo na jaře, teď na podzim, dříve než je uložíte k zimnímu spánku.</b></div>
jedno starší foto
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-ZZ7piS9H8z0/V95h90uqf-I/AAAAAAAAB6w/_AmvKROFmgAEVczZlMJGxuhZj0o1rHK8ACLcB/s1600/P4120722.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-ZZ7piS9H8z0/V95h90uqf-I/AAAAAAAAB6w/_AmvKROFmgAEVczZlMJGxuhZj0o1rHK8ACLcB/s320/P4120722.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Hlavní cíl:</b></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<b>Letos se vydáme již po osmnácté oblíbenou trasou podél Vltavy a po vedlejších silnicích až k vrcholu Řípu (459 m.n.m.).</b></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<br /></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Vedlejší cíl:</b></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<b>zdolání vrcholku "kolmo" bez sesednutí a pěšího výstupu </b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Termín:</b></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<b> Sobota 12. listopadu </b></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<br /></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Sraz:</b></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<b> 7:45 metro Holešovice, výstup směr vlakové nádraží, poblíž tramvajové zastávky do Kobylis, </b></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<br /></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Odjezd:</b></h3>
</div>
<div style="text-align: center;">
<b> v 8:00 hod., opozdilci nás doženou na trase nebo v 9:00 u zastávky autobusu Klacánky</b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<h3>
<b>Trasa:</b></h3>
</div>
<b>Po pravém břehu Vltavy do Kralup a dále po levém břehu Vltavy směr
Nelahozeves, Nová Ves, Jeviněves, Černouček, Ctiněves, Říp a zpět po
cyklotrase č.2, Zálezlice, Netřeba, Panenské Břežany a Bášť. Zkrácení
trasy je možné pokud zvolíte pro cestu zpět přepravu vlakem.</b><br />
<h3>
<br /></h3>
<div align="center">
<h3>
<b>Možnosti nákupu občerstvení po cestě:</b></h3>
</div>
<div align="center">
<b>Holešovice
- stánek s občerstvením pro ty kdo zapoměli snídani, Kralupy -
supermarket, Černouček – zakouřená hospoda se zahrádkou jakou svět
neviděl, Říp - tradiční hospoda na vrcholu s obsluhou od okénka,
Zálezlice – hospoda na jedno pivo a vzpomínku na povodeň 2002, Sedlec -
hospoda na statku s večeří a rozloučením po úspěšné akci.</b></div>
<div align="center">
<br /></div>
<div align="center">
<h3>
<b>Náročnost:</b></h3>
</div>
<div align="center">
<b>trasa
převážně rovinatá, délka cca 100km při zpáteční cestě na kole až na
metro Ládví, možnost přímé vlakové dopravy zpět do Prahy z Veltrus.
Doporučené je horské kolo nebo treking. V úseku do Klecánek je již letos
krásná asfaltová cyklostezka, takže nouzově lze projet i na kole
silničním. Trochu obtíží může nastat pouze na úseku z Řeže, ale právě
ten považuji za nejkrásnější.</b></div>
<div align="center">
<br /></div>
<div align="center">
<b>Vaše dotazy a přihlášení k účasti zapište zde nebo nás kontaktujte osobně </b></div>
<div align="center">
<b>na vaši účast se těší organizátoři:</b></div>
<div align="center">
<b>Pavel a Honza</b></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-57550805326572614842016-07-09T11:40:00.000-07:002016-07-09T11:40:49.811-07:00Jubileum s Krakonošem<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-5bxL4LZSSK0/V4FADJLoV5I/AAAAAAAAB4E/0g1cBpogOag0wRPKhFLKc2QkhBpGkTiEACLcB/s1600/DSCF0147%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-5bxL4LZSSK0/V4FADJLoV5I/AAAAAAAAB4E/0g1cBpogOag0wRPKhFLKc2QkhBpGkTiEACLcB/s320/DSCF0147%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Start náměstí ve Vrchlabí</td></tr>
</tbody></table>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="font-family: inherit;"><br /></span></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-gVaHVRm5Ebw/V4FAC1YNRqI/AAAAAAAAB4I/0--7MBY0FtYojC_3LC8jKunK0fs3yCsAwCLcB/s320/DSCF0148%2B-%2Bkopie.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="320" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">před startem</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-VHKleyBDr8I/V4FAC_URSOI/AAAAAAAAB4A/uLHzszYaKOwzBmsYMNaI_kqjtix2cLZMACLcB/s320/DSCF0152%2B-%2Bkopie.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="320" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">stoupání na Žalý</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-pdOmOv22nyc/V4FADvQzR-I/AAAAAAAAB4M/AvfOA9ktRK4elCgQ6-Kev-Cb7UwQPENOACLcB/s320/DSCF0153%2B-%2Bkopie.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="320" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pod hranicí lesa pod Žalý</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-TZHjksp4TIs/V4FAEFoi7DI/AAAAAAAAB4Q/JRc1WSrr7OUoAKpmrl655B-oNffhyJr_QCLcB/s320/DSCF0165%2B-%2Bkopie.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="320" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">dřevěná cesta v Polsku přes slaťe</td></tr>
</tbody></table>
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-gVaHVRm5Ebw/V4FAC1YNRqI/AAAAAAAAB4I/0--7MBY0FtYojC_3LC8jKunK0fs3yCsAwCLcB/s1600/DSCF0148%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><span style="font-family: inherit;"></span></a><span style="font-family: inherit;"><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Krakonošova stovka letos slavila krásný 50 ročník. To jsem si se svoji oblibou v kulatých číslech okolo běžeckých akci přece nemohl nechat ujít a proto byla Krakonoška v moji osobní termínovce již víc jak rok dopředu jistá. Těšila mě i informace o návratu na původní trasu přes Sněžku. Vždyť jaky by to byl nejstarší pochod v Čechách při kterém z trasy zmizí skvost v podobě nejvyžší české hory. Jaky ale byl pro mě? Jako vždy, plánem bylo užít si vše co nejvíc. Když to půjde zrychlit a víc běžet a když ne tak v klidu dojit. Vždyť to je jak slyším několikrát cestou od pořadatelů na kontrolách je hlavni. Užít si Krkonoše v pohodě. Do Vrchlabí jedeme jak za Starých dob TERCu s předsedou Martinem. Už to vypadá ze opět poběžím v civilních džínových kraťasech, ze Šluknovska už mám přeci jisté zkušenosti, vše ale zachrání 10 minutová zastávka v Dekatlonu. Hned od parkoviště ve Vrchlabí potkáváme samé známé tváře. Aby se odlehčilo horám je letos start rozložen. Oficialne sice od 21hod, ale kdo chce dřiv může vystartovati v čase hodinu dříve. Nečekám a jdu tedy z náměstí chvíli po osmé hodině společně s Petrem, který, je trochu nervozí ze své první stovky. Máme hodně společného. Stejné boty, stejné čelovky, stejný klub SK Babice. </span> </span><a href="https://2.bp.blogspot.com/-VHKleyBDr8I/V4FAC_URSOI/AAAAAAAAB4A/uLHzszYaKOwzBmsYMNaI_kqjtix2cLZMACLcB/s1600/DSCF0152%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: inherit;"></span></a><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pdOmOv22nyc/V4FADvQzR-I/AAAAAAAAB4M/AvfOA9ktRK4elCgQ6-Kev-Cb7UwQPENOACLcB/s1600/DSCF0153%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><span style="font-family: inherit;"></span></a><a href="https://1.bp.blogspot.com/-TZHjksp4TIs/V4FAEFoi7DI/AAAAAAAAB4Q/JRc1WSrr7OUoAKpmrl655B-oNffhyJr_QCLcB/s1600/DSCF0165%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><span style="font-family: inherit;"></span></a><br />
<br />
<span style="font-family: inherit;"><span style="font-size: 14.6667px;">Z namésti vybíháme klusem, ale záhy přecházíme v rychlou chůzi která nám vydrží až na první vrchol a kontrolu na Žalý. Cesta se odtud vlní téměř po vrstevnici a dá se běžet téměř stále až ke kontrole na Mísečkách. Tady už je třeba vytáhnout čelovky, jsme na 17km. Trochu se motáme mezi staveništi hotelů. Na Dvoračkach začíná mlha. Běžíme s Petrem dlouho po asfaltu z prudkého kopce až k rozcestníku kde zjišťujeme své první zakufrováni. Směrovka potvrzuje že na Ručičky se sice dostaneme, ale trochu jinou cestou. Následuje dlouhý seběh do Harrachova. Znovu trochu špatně odbočíme a na občerstveni se tak dostáváme zadním vchodem. Jsme ale na 30km a zatím vše v pořádku. Tradiční chleba se sádlem a cibulí je rozložen k občerstvení po několika stolech . Sním hned 3 krajíce, další jídlo bude až za dlouho. Oblékám taky na cestu mikinu, plánují spíš volněší postup při kterém se doufám nezapotím. Mumlava hučí a my jdeme rychlým krokem vzhůru po asfaltové cestě. Krakonošova snídaně, Vosecka bouda, tady uz to pěkně fouká. Je čas vzít si svoji soft bundu, jestli mi jí tedy nevezme vítr a neodnese někam do Polska. Vitr tu fouká docela silný, ale naštěstí do zad a tak chvilku běh, chvilku chůze střidáme to tak až na Luční. Je něco po třetí hodině v noci, na obzoru červené mraky ale na svítání si musíme ještě počkat. Na Luční klasická polévka, rohlíky, čaj. Vysypat kamení z bot a valit dál na polskou stranu.</span> </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-cfMG1kV7McU/V4FAEVGM2NI/AAAAAAAAB4U/HNgqluqsg7o0KsfsOzGbrDlEMWqVUpeywCLcB/s1600/DSCF0166%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-cfMG1kV7McU/V4FAEVGM2NI/AAAAAAAAB4U/HNgqluqsg7o0KsfsOzGbrDlEMWqVUpeywCLcB/s320/DSCF0166%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></div>
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-gpumzgvsYlY/V4FAEtrXEiI/AAAAAAAAB4Y/wWIFeoTFacIwyKiDE1FJk39tgwgIfZYMACLcB/s1600/DSCF0167%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-gpumzgvsYlY/V4FAEtrXEiI/AAAAAAAAB4Y/wWIFeoTFacIwyKiDE1FJk39tgwgIfZYMACLcB/s320/DSCF0167%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a><span style="font-family: inherit;"> <span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Přes mokřiny a slatě už je naštěstí vidět i bez čelovky. Skáču po vrcholcích kamenů a doufám že neuklouznu na kořenech. To raději skočit do vody. V protisměru taky záhy potkáváme běžce belhajícího se o holi se staženým kotníkem. Nepříjemná představa vracet se teď na Luční a čekat na přepravu. Lávky přez mokré úseky mě svádí fotografovat a tak mi utíká Petr. Potkáváme se až na Domku myslivnym, ale to již odchází a já zasedám k sušenkám a kávě. Není kam spěchat, je přeci čas snídaně před šestou a i obsluha kontroly žertuje že netřeba spiečič se. U jezera hnízdí orel a trasa je tedy odkloněná, navigují tady všechny při odchodu. Stoupám po kameny dlážděné cestě. Už je vidět Sněžka, jen vrcholek zakrývá mrak. Nahoru to jde dobře, sušenky mi dodaly energii. Oproti mé cestě před dvěma roky je na vrcholku prázdno. Jen tři další stovkaři, žádní turisté, nevím jakého návalu závodníku se tu správa parku bojí. Procvakávám kartu orienťáckými kleštičkami, pouštím do uší motivaci a běžím, skáču přes kameny, po schodech, doufám že nezakopnu. Jde to dobře prakticky až na Pomezní boudy. </span><span style="font-size: 14.6667px; white-space: pre-wrap;">Lahváč Krakonoše, chleba se sádlem, to je energie na další cestu. Doháním Katku, prý moc nespěchá ale jisti jí potkávám tady je docela rychlá. Až do Pece tedy nespěcháme společně, pak trochu kufrujeme a když se začíná sbíhat k Vrchlabí Katka mizí a já už jen tak volně docházím přes pastviny do cíle. Ještě v závěru běh, to abych to stihl pod 17 hodin ale v cíli zjišťuji že časoměrná brána nebyla ve Vrchlabí na náměstí ale až o téměř tři km dál a mám tedy dobrou čtvrthodinu oproti očekávání lepší čas. V cíli již všichni známí odpočívají a tak se připojuji, debatujeme o zážitcích a já kupuji piva po dvou kusech, přeci nebudu čekat stále ve frontě. Krásná padesátko to byla, jen co je pravda. Jestli se dožiji stovky, přijdu určitě zase, a nebo i dřív, K100 je skvělý tradiční pochod.</span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-cfMG1kV7McU/V4FAEVGM2NI/AAAAAAAAB4U/HNgqluqsg7o0KsfsOzGbrDlEMWqVUpeywCLcB/s1600/DSCF0166%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><span style="font-family: inherit;"></span></a></div>
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-xs2bKVbSJmE/V4FAFPv73dI/AAAAAAAAB4c/WLIPbu7Xc9EPMFtrzAOBwQRzHACf_mfkgCLcB/s1600/DSCF0168%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-xs2bKVbSJmE/V4FAFPv73dI/AAAAAAAAB4c/WLIPbu7Xc9EPMFtrzAOBwQRzHACf_mfkgCLcB/s320/DSCF0168%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a><br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zO_DDyeYoPA/V4FAFV6LMjI/AAAAAAAAB4g/juRW38nLzwUAgKauSvX0MCETMTaoqkSowCLcB/s1600/DSCF0169%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-zO_DDyeYoPA/V4FAFV6LMjI/AAAAAAAAB4g/juRW38nLzwUAgKauSvX0MCETMTaoqkSowCLcB/s320/DSCF0169%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výstup na Sněžku</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-bsTMmDEMZsE/V4FAFpmDg_I/AAAAAAAAB4k/pmp6NuvBf8smxO6D4je2Mc-Kk3HUsr2ogCLcB/s1600/DSCF0170%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-bsTMmDEMZsE/V4FAFpmDg_I/AAAAAAAAB4k/pmp6NuvBf8smxO6D4je2Mc-Kk3HUsr2ogCLcB/s320/DSCF0170%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výstup na Sněžku</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-j920PE9RN8k/V4FAGehO8gI/AAAAAAAAB4o/ubnOO9by2dgxeQjdzlwnVLQiVKzWOdglQCLcB/s1600/DSCF0173%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-j920PE9RN8k/V4FAGehO8gI/AAAAAAAAB4o/ubnOO9by2dgxeQjdzlwnVLQiVKzWOdglQCLcB/s320/DSCF0173%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Poštovna</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-olxTM4Ap6ks/V4FAGd9yHFI/AAAAAAAAB4s/nZXUWM46Xs4ZfIZzpUVMEf1GpLJ5tDIywCLcB/s1600/DSCF0175%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-olxTM4Ap6ks/V4FAGd9yHFI/AAAAAAAAB4s/nZXUWM46Xs4ZfIZzpUVMEf1GpLJ5tDIywCLcB/s320/DSCF0175%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kontrola na Sněžce</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-dW-T9zzdyoE/V4FAGqUQpjI/AAAAAAAAB4w/y2owlkPnhR0gMUyeX_64JhA4_UPvjm7wQCLcB/s1600/DSCF0178%2B-%2Bkopie.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-dW-T9zzdyoE/V4FAGqUQpjI/AAAAAAAAB4w/y2owlkPnhR0gMUyeX_64JhA4_UPvjm7wQCLcB/s320/DSCF0178%2B-%2Bkopie.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výhled ze Sněžky</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Qb4jnBv8BwI/V4FAHEEOXrI/AAAAAAAAB40/jnu-y01ABt8Hd--vByMPl-7Opzsx81HHgCLcB/s1600/DSCF0180.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-Qb4jnBv8BwI/V4FAHEEOXrI/AAAAAAAAB40/jnu-y01ABt8Hd--vByMPl-7Opzsx81HHgCLcB/s320/DSCF0180.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sestup ze Šněžky</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-TrneZ32rEEw/V4FAHc37udI/AAAAAAAAB44/CcFa4pnnCdkD6DIWfIyKNjg1QggDlICMACLcB/s1600/DSCF0182.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-TrneZ32rEEw/V4FAHc37udI/AAAAAAAAB44/CcFa4pnnCdkD6DIWfIyKNjg1QggDlICMACLcB/s320/DSCF0182.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sněžka od Malé Úpy</td></tr>
</tbody></table>
<br />pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-86762420060238145462016-06-13T15:38:00.001-07:002016-06-13T15:38:35.589-07:00Okolo Vlasti i za Vlast<br />
<div dir="ltr" style="clear: right; float: right; line-height: 1.38; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vlastibořice, jak krásné, poetické, národní cítění vzbuzující místo. Navic na dohled Českého ráje. Prostě jak říká klasik: “ Ve Vlastiboricich by chtěl bydlet každý” No aby taky nechtěl a kdo zde nebydlí alespoň jednou za rok měl by oběhnout Vlastibořice půlmaratonsky nebo si za Vlastibořice vyběhnout alespoň na kratší trasu krosu. Místo a závod se stává stále populárnějším a počet ůčastníků i časy jsou rok od roku lepší. Já osobně půlmaraton letos s radosti absolvoval již po čtvrté. Kros byl pro mě poprvé s očekáváním jaký bude a nezklamal. Těch poprvé bylo ale tentokrát víc. Poprvé se mnou cestovala naše Aďa aby poprvé stanula na schodech vítězů. Poprvé jsem plánoval běžet jen lehce tréninkové tempo a byl z toho můj traťový rekord. Poprvé jsem v druhé půlce půlmaratonu běžel rychleji než v první. Poprvé jsem byl na trase krosu s s vodou v brodech téměř do pasu. Poprvé jsem v jednom dni stál 2x na startovní čáře a 2x na stupních vítězů. Trička pro závod se letos mimořádně vyvedla a sama Aďa je označila za boží až epická. Celý den trička pestře zdobila účastníky, hrála pestrými barvami kolem nás a sám jej s pýchou nosím ještě nyní a budu jistě ještě dlouho až do roztrháni.</span><img alt="20160611-100102-©MartinSmija-#023" height="240" id="fancybox-img" src="http://sokol.vlastiborice.cz/wp-content/uploads/2016/06/12812/jpg/20160611-100102-%C2%A9MartinSmija-023.jpg" width="320" /></div>
<br />
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Jak jsem uvedl v úvodu, bylo moje plánované tempo tréninkové s plánem doběhnout pod dvě hodiny. Startuje se do mírného stoupání, následuje asi km asfaltu po silnici. Čelo závodu v počtu asi 5 rychlíků v čele s Karlem a Jirkou mi okamžitě zmizelo z dohledu a také zůstalo zakryto zády druhé skupinky 7 běžců na jejímž chvostu jsem se pohyboval. Vypadalo to chvíli na pěkný pocit běžet tak ve skupince ale tušil jsem že vše se roztrhá. Jakmile se cesta stočila zpět k vesnici a začala mírně klesat už byla skupinka roztrhaná. Hodinky zavibrovali první mezičas 4:09 pak druhý 3:49 Ku...va neběžíme nějak rychle? Zpomaluji si na svých poklidných 4:30 a nechávám se předbíhat. Na začátku Sychrova první občervení. Loknu si za běhu vody a málem se utopím na té pomyslné lžíci vody. Chvíli váhám jestli si zbytek vylít na hlavu ale nakonec kelímek odevzdávám chlapci o kus dál přímo do odpadkového pytle. následující proběhnutí nádvořím zámku je nevšední a krásné. Kašna, brána, malé nádvoří, slalom mezi svatebčany. Trochu mám strach z jejich rozverného rozptýlení slavnostní událostí a tak raději zpomaluji. Trasa pokračuje do parku a alejí směřuje k zadní bráně a dále mezi řadou památných stromů. Kousek kolem rychlostní silnice mi připomene že se mi tu posledně dobře běželo. Jde to i nyní. Cesta se začíná svažovat. Další rychlí borci za mnou nabírají rychlost lepší než je ta moje a ukazují mi záda. Na asfaltu namalovaný půllitr, pozvání od Dušana do místního svatostánku. Zdá se ale že mají ještě zavřeno, ale nelituji, tolik času zase nemám. Rovinka se kroutí dál po silnici mezi stromy. Těším se na prudké stoupání někde okolo 6km. Teď je čas nasadit chůzi s Gallowaiem.</span></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;"> </span><img alt="20160611-115439-©ZdenekMikula-#362" height="213" id="fancybox-img" src="http://sokol.vlastiborice.cz/wp-content/uploads/2016/06/12812/jpg/20160611-115439-%C2%A9ZdenekMikula-362.jpg" width="320" /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Před vrcholem kopce mě zdraví Dušas a vypadá jako by mu kopec nedělal vůbec žádné potíže. Na vrcholku do sebe hodí pohárek s pivem a až mi mizí v krásném trailovém seběhu zpět k toku Mohelky. Začínám mít trošku krizičku i druhý kopeček jdu. Lávka, asfaltová cesta a zapomínám odbočit. Uběhnu možná stovku metrů než v duchu děkuji volání za mnou ať se vrátím že jdu špatně. najednou je předemnou asi šestice běžců a za mnou první žena. Klesáme prudce mezi kameny a kořeny. Šetřím se a někdo další mě předbíhá. Vybíháme na polňačku mezi posekané louky, hladím si dlaní stébla trávy a dostávám novou sílu. Houf přede mnou se přibližuje. Za mostem stojí stolek s občerstvením. Všichni někam spěchají jen já se zastavuji na banán se solí a kolu. Vím co teď přijde. Dlouhý rovný úsek asfaltu, který nenápadně zvolna klesá. Přede mnou v pravidelných rozestupech asi po 100 metrech na dohled čtyři běžci po levé straně silnice, vpravo cyklista. Znáte to když najednou přijde energie a nohy samy běží jedno jestli jako teď na 15km, padesátém nebo stovce. U mě to je pocit a vzpomínka na cyklistické roky. Nohy točí 192 za minutu a postavy přede mnou se blíží opravu jako bych je dojížděl na kole. První, druhá, třetí… vím že ten pocit nevydrží věčně ale do další občerstvovačky si jej pěstuji. Znovu přebíháme Mohelku, lávka je zde trochu nahnutá a musí se běžet po hraně, trochu adrenalin i na půlmaratonu, tak to má být. Následuje krásný úsek podél řeky loukou, malý kousek po asfaltu a už je tu Trávničák. Jdu, jdu, kousek popoběhnu a zase jdu. Dobíhá mě starší kolega, slušně mu to do koupce kluše. Chváli moje tempo na rovině já zase jeho do kopce. Společně vybíháme na vrchol kopce, směju se na fotící Lůcu, statek s občerstvením se mi moc líbí. Dám ještě trochu piva a znovu doháním svého o sedm let staršího soka v kagorii. Jde to jde až na 20 km a tam najednou zvadnu. Ještě šlapu pomyslné bláto pod nohama i když jsme na asfaltu u včelího úlu. Vlastně tak to má být. Do cíle sprintovat to znamená jen že jste během závodu nevydali vše co ve vás je. Tedy s radostí a úsměvem (pokud není vidět je jistě uvnitř) “spěchám” do cíle. Jsem 25. a jak později zjišťuji 2. v kategorii, ale ten první si vítězství plně zasloužil.</span><img alt="20160611-150105-©MartinSmija-#1286" height="240" id="fancybox-img" src="http://sokol.vlastiborice.cz/wp-content/uploads/2016/06/12812/jpg/20160611-150105-%C2%A9MartinSmija-1286.jpg" width="320" /></div>
<div dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;">
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Vlatibořice jsou prostě jen jedny a stojí za to je běžet. Ten den jsem dal ještě 800m lidového běhu pro domov Tereza a taky ten pekný kros na 8km s hlubokými brody ale o tom již někde jinde nebo osobně.</span></div>
<span style="background-color: transparent; color: black; font-family: Arial; font-size: 14.666666666666666px; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline;">Díky Dušane, Lůco a vůbec všichni kdo jste Okolo Vlasti zase tak skvěle připravili.</span>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-91485490472562105152016-04-28T15:04:00.001-07:002016-05-03T03:50:10.797-07:00100 mil po Istrii<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="line-height: normal; margin-bottom: 0.0001pt;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black;"><b>100 miles of Istria</b></span></span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: small;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-d6QpcwXE76Q/VyKGsoqSpPI/AAAAAAAAB2M/2TPbtEp7b1onc0NTs2VwEECmPky4UZ_NwCKgB/s1600/DSCF0015.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-d6QpcwXE76Q/VyKGsoqSpPI/AAAAAAAAB2M/2TPbtEp7b1onc0NTs2VwEECmPky4UZ_NwCKgB/s320/DSCF0015.JPG" width="320" /></a></span></div>
<span style="font-size: small;"><span id="goog_449610296"></span><span id="goog_449610297"></span></span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"></span><br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">Tak jako mnohá jiná rozhodnutí přihlásit se na nějaký
závod, padlo to moje ještě v euforii po Pražské stovce. Tri roky jsem přeci o
Istrii slyšel všude kolem sebe. Kde kdo tam již byl, mnozí i vícekrát, a chvála
na ultratrail napříč Istrií se ke mně šířila ze všech stran. Navíc na začátku
je vždy startovné nejnižší a termín nejvzdálenější, výhody čehož ani nemusím
rozebírat. Prostě strach vás přejde jen, co si přečtěte, že limit na stokilovku
je 48 hodin. Samozřejmě mé trochu zatrnulo nad informací o délce větší jak
170km a převýšení blízko Himálajským osmitisícovkám. Kdo by se ale vlka bal,
ostatně ani vlci ani medvědí zde nehrozí. Větší obavy jsem mel spíše z kamení
na cestě. Představoval jsem si něco jako cestu na Klíč v Lužických jen trochu víc
pohyblivou. Předseda Martin to velice trefně popsal jako teren mezi pražci a
kolejemi, pro moje uklidnění ale hned dodal, že to vlastně takový lázeňský
pobyt na při mořském povětří. Prostě rekreace, na kterou sice mladší 20 let smí
jen s doprovodem, zato jak se i potvrdilo si u moře vyléčím průduškový kašel.
Na cestu jsem se spojil do party s Katkou, kterou loni zle zastihlo na Istrii
deštivé a chladné počasí a s Honzou, který ač zatím bez dokončené stomílovky
nevynechal ani jeden ze tří předchozích ročníků. Plánuji, že se při závodě ve
svém tempu dvě noci nevyspím a tak se snažím něco nahnat v týdnu předem. Je fakt,
že z obtíží spojených s dlouhým během jako únava a bolesti nohou, otlaćeniny, slezlé
nehty, puchýře, žaludek na vodě, bloudění, nesvítící čelovka, zapomenuté
kalhoty a co vše mě ještě může jen potkat. Vše se mi nějak daří stále lépe
překonávat jen ta ospalost s tou bojuji stále. Jsi-li ospalý přidej, radí
zkušení, jak ale přidat když je člověk rád že se vůbec pohybuje? No nic,
zanechme teorie a jak to tedy šlo na Istrii. D Umagu přijíždíme v plánovaném
čase, asi dvě hodiny před odjezdem autobusů na start. Veliký bílý stan slouží
jako Expo a zároveň výdej startovních čísel. Stoupám si do řady k prezentaci
a hned je vidět výhoda stomílovkařů když někdo z organizátorů, všichni tu
chodí v modrých tričkách, vybízí ty co jdou na 100 mil ať předběhnou v řadě
dopředu. Nejprve je třeba předvést povinnou výbavu, poté teprve dostávám číslo,
kartičku s profilem trati, další dvě samolepky s číslem na vaky s věcmi
a klasickou taštičku s reklamními letáky. Samozřejmě také pěkné modrobílé
sportovní tričku s logem závodu a co jsem ani v instrukcích nepostřehl,
každý přihlášený na 100 mil dostává také slušivé bílé kompresní návleky na
lýtka. Skvělé že již mám černé a znám svoji velikost. Poberu tedy vše do náruče
a jdu se převléknout do zadní části stanu. Při studiu propozic doma mi dělalo
trochu potíž pochopit systém dvou vaků. Menší igelitka slouží na odložení
drobností od startu a velký pytel bude dopraven na 90km do Buzetu. Ukládám do
něj vše co mám včetně dvou plechovek piva. Počítám že se bude na občerstvení
hodit a o vychlazení se postará chladná noc. Do odjezdu zbývá hodinka času,
zvažuji zda si doprát nějaké jídlo v restauraci ale nakonec dáváme v naší
české skupince jen kávu. Netrvá to dlouho a je čas nastoupit do autobusů.
Přijíždí luxusní a hned čtyři s řidiči v bílých košilích. Cesta do
místa startu by neměla bát dlouhá ale díky členitosti poloostrova trvá více než
hodinu. </span></span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-size: small;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-vdUgZF65W3g/VyKGs7qk8UI/AAAAAAAAB2U/Z-c_Igs56YE0tB0Lq_1xiUVL54KFBIZigCKgB/s1600/DSCF0025.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-vdUgZF65W3g/VyKGs7qk8UI/AAAAAAAAB2U/Z-c_Igs56YE0tB0Lq_1xiUVL54KFBIZigCKgB/s320/DSCF0025.JPG" width="320" /></a></span></div>
<span style="font-size: small;">Konečně jsme v Labinu, místě startu a vystupujeme přímo v historickém
centru města. Prchám k jedné ze dvou plastových budek dříve než se před
nimi vytvoří dlouhá fronta. Moderátor vítá účastníky, představuje favority
startovního pole, hudba nás nabuzuje a nechybí ani bohaté občerstvení. Pizza a
veganské i masové obložené chleby a jiné dobroty a pití. Prostě skvělý servis
před závodem jaký zatím nikde nepamatuju. Fotím si čelo elity před startovní
bránou a zařazuji se do zadní části houfu necelých tří stovek běžců. Přesně ve
čtyři hodiny odpoledne je odstartováno. V davu cupitám do kopce úzkými
uličkami za chvíli se stoupání ale zlomí a sbíháme úzkou pěšinou mezi zelení
dolů k moři. Pohoda pobřeží, sluníčka na Jadranu, lodě na moři a teplo
přes 20 stupňů. Na duben nádherný počasí, pro mě až moc teplé. Pohoda rovné
cesty po asfaltu ale netrvá dlouho. Na pátém km začíná stoupání kde všichni
kolem přechází do chůze. Popobíhám jak mile se cesta trochu narovná.
Překonáváme první hřeben, otevírají se výhledy na moře a taky na komín v údolí.
Po kamenité cestě dolů mi to nijak rychle neběží. U plotu hřiště seká trávu
chlápek s motorovou kosou jako by nestihl včas připravit cestu pro běžce,
ale to je jen moje fantazie. Když jej obíháme sekačka stojí. Za chvíli jsme v přístavu
Plomin Luka a ve svahu nahoře je slyšet hlasité povzbuzování od první
občerstvovačky. Šplhám vzhůru kozí stezkou mezi kameny a vysokou trávou.
Několikrát i zastavuji abych uvolnil cestu rychlejším. Konečně jsme u
občerstvení v Plominu. Stolky s ovocem, pitím a tvarohovým závinem
stojí na terase místní kavárny dopřávám si tedy jako ve správné kavárně dvě
kávy a sladké pečivo než vyrazím do dalšího stoupání. Než dosáhnu vrcholu
stoupání zapadá slunce a je třeba zapnout čelovku. Dlouho se světlem otálím a
tak když rozsvítím čelovku Petzl s automatickou regulací svítivosti,
připadám si rázem že vidím skoro jak za bílého dne. Díky Adame. (konec reklamy </span><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">J</span></span><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">) </span></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-cdNfWs9Pr7s/VyKGs5umVCI/AAAAAAAAB28/x4qagOlF0ooUrP6aKuFyAe29xa9EBdtlwCKgB/s1600/DSCF0032.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-cdNfWs9Pr7s/VyKGs5umVCI/AAAAAAAAB28/x4qagOlF0ooUrP6aKuFyAe29xa9EBdtlwCKgB/s320/DSCF0032.JPG" width="320" /></a></span></span></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">
Podle profilu vím že stoupání bude teď
pokračovat až k nejvyššímu budu trasy do nějakých 1500m. Nad 1000 m to už
pěkně fouká studeným větrem. Přes velké i malé kameny skáču dál. Přede mnou i
za mnou had čelovek. Na 32km je kontrola Bodaj. Hoří zde vatra, rozlévá se cola
a nabízí sýr, slanina, chleba. Cesta chvíli klesá a já si pochvaluji jak dobře
se mi s dobrým světlem běží lesem. Kamení je tu méně a tak roztahuji ruce
a letím dolů jako pták. Předbíhám plno lidí a zastavuji až u osvětleného stanu
na kontrole v Plominu.</span></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;"><a href="https://3.bp.blogspot.com/-mnoJjwHyHiU/VyKGtZ5yY0I/AAAAAAAAB28/dQVJ7iXcD4YnJdvMPFWH3mAEykBQiJVDwCKgB/s1600/DSCF0042.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-mnoJjwHyHiU/VyKGtZ5yY0I/AAAAAAAAB28/dQVJ7iXcD4YnJdvMPFWH3mAEykBQiJVDwCKgB/s320/DSCF0042.JPG" width="320" /></a></span></span></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">
Občerstvení mi přijde opravdu k chuti. Je něco
kolem půlnoci a cesta opět stoupá nejprve širokou cestou lesem a pak i kozí stezkou.
Nakonec je tu opět vrchol, přelézání přes kameny ale taky minipevnost na
vrcholu Vojak. </span></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;"><a href="https://4.bp.blogspot.com/-dkVEYMY7WKw/VyKGtrt-M3I/AAAAAAAAB28/aRBXls8-kyc9lckrOKZuG5Ov7aHaeeqlACKgB/s1600/DSCF0044.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-dkVEYMY7WKw/VyKGtrt-M3I/AAAAAAAAB28/aRBXls8-kyc9lckrOKZuG5Ov7aHaeeqlACKgB/s320/DSCF0044.JPG" width="320" /></a></span></span></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">
Před Trstenikem se pomalu rozednívá a mě začíná předbíhat jeden
rychlý běžec za druhým. Je to čelo skupiny která se vydala o půlnoci na trasu
110km. Ranní sluníčko konečně vykukuje a já si na cestě mezi dvěma kolejema v trávě
připadám ohromně uvolněně. </span></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;"><a href="https://2.bp.blogspot.com/-krGUBq8Qkm4/VyKGtm5RsDI/AAAAAAAAB28/vqqHUERYFpAwyZDN7kMQ5fa8jWPS4O-HQCKgB/s1600/DSCF0047.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-krGUBq8Qkm4/VyKGtm5RsDI/AAAAAAAAB28/vqqHUERYFpAwyZDN7kMQ5fa8jWPS4O-HQCKgB/s320/DSCF0047.JPG" width="320" /></a></span></span></span></div>
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: small;"><span style="color: black; line-height: 115%;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-brJLBkSAXRs/VyKGtwOIB_I/AAAAAAAAB2k/FYvCDiz4O7cn9ZlxA5w7Oiz59o2dAtEewCKgB/s1600/DSCF0054.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-brJLBkSAXRs/VyKGtwOIB_I/AAAAAAAAB2k/FYvCDiz4O7cn9ZlxA5w7Oiz59o2dAtEewCKgB/s320/DSCF0054.JPG" width="320" /></a></div>
Do velké občerstvovačky v Buzetu na 90km
dobíhám klusem i když ostatní kolem už chodí. Vše je umístěno do velké
sportovní haly. Hned na kraji mi strčí do ruky můj velký pytel, o kousek je
možné dát si k jídlu těstoviny, guláš a jiné. Moc si s obsluhou sice
nerozumím ale nakonec se mi dostane husté bramborové polívky která mě plně uspokojí.
Ještě chleba, slaninu a moje pivo. Všichni zde přezouvají nebo alespoň mění
ponožky před další cestou. Někteří podřimují. Vzpomínám na rady, že hned za
Buzetem přijdou brody přes potok a suché ponožky beru sebou jen do batohu na
záda. Vysypu kamení z bot a vyrážím na další cestu. Je jedenáct hodin před
polednem a sluníčko pěkně hřeje. Zkouším několikrát klus ale pak ale i když je
cesta rovná, na sluníčku se mi běžet nechce. Cestou do pevnosti Hum skutečně
překonám několik brodů. Dlouho ale nepršelo a většinou se tedy dají přeskákat
po kamenech suchou botou. Nohy si ale nakonec stejně namočím když se mi nechce
obcházet široké místo potoka bez kamení. Hum mě překvapí svojí historickou
krásou. Stoly s občerstvením jsou zde přímo v jedné z kamenných místností.
Jako vždy doplňuji vodu do vaku a lahve, sním dva tvarohové záviny a trochu
slaniny s chlebem a sýrem. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-4cUc6FaOwqg/VyKGuDNuBFI/AAAAAAAAB28/Kw62ajl0m2wCcDWoOo8jdDUwCCvt8lHggCKgB/s1600/DSCF0062.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-4cUc6FaOwqg/VyKGuDNuBFI/AAAAAAAAB28/Kw62ajl0m2wCcDWoOo8jdDUwCCvt8lHggCKgB/s320/DSCF0062.JPG" width="320" /></a></div>
Cesta dolů od Humu je samý kámen co pěkně tlačí
do chodidel, postupuju pomalu i z kopce, začíná odpolední krize. Na jednom
pěkném travnatém místě se tedy uložím a jen zavřu oči spím. Jen okrajem mysli
vnímám chodce kteří mě dohání a pokud to jde kývám na ně že jsem v pohodě.
Stačila opravdu jen půlhodinka a můžu osvěžený vyrazit na další cestu. Před
špičatým kopcem s pevností Oprtalj mám dobrou chvilku. Běžím z kopce i
po rovině svým šestkovým tempem a zpomalím až ve stoupání po dlouh<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">é</span>m kameném
schodišti v Oprtalju. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-Gv5kLx6jhyY/VyKGuhLdaHI/AAAAAAAAB28/bwiI06HOPy8FvZ2MU6D6XrnBOpsIqTLjQCKgB/s1600/DSCF0072.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://2.bp.blogspot.com/-Gv5kLx6jhyY/VyKGuhLdaHI/AAAAAAAAB28/bwiI06HOPy8FvZ2MU6D6XrnBOpsIqTLjQCKgB/s320/DSCF0072.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-2NDOT2VfGv4/VyKGvMd769I/AAAAAAAAB28/iU99MmP6EcskmyOxTNazx5R_vkKZyPXQwCKgB/s1600/DSCF0077.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://4.bp.blogspot.com/-2NDOT2VfGv4/VyKGvMd769I/AAAAAAAAB28/iU99MmP6EcskmyOxTNazx5R_vkKZyPXQwCKgB/s320/DSCF0077.JPG" width="320" /></a></div>
Spousta úzkých kamených uliček zde má neopakovatelné
kouzlo. Terasa s výhledem do kraje je lákadlem ale stále mi to ještě běží.
Jsem na 140km, za hodinu, dvě se setmí a tak spěchám dál. Než se zde občerstvím
je tma. Rozsvěcuji podruhé čelovku a optimisticky píšu kamarádům že bych mohl
být po půlnoci v cíli. Mohl bych tam být kdyby… Tyhle odhady většinou
nevychází. Kopce zde už sice nejsou nijak velké ale cesta je stále stejně
hrbolatá. Dohání mě skupinka běžců a tak se chytám a pět km do Grožnjanu
dorážíme společně. Rychlý pohyb mě drží v bdělosti ale jakmile dojdu na
občerstvovačku neodolám a jdu si sednout na křeslo vedle piána ve vedlejší
místnosti. Okamžitě spím v sedě, někdo odchází a přehodí přes mě svojí
deku. Snad pro to příjemné teplo zde vydržím snad půl druhé hodiny. Když se
proberu spíše zimou a nepohodlím než osvěžený spánkem ukazují hodinky půl
hodiny po půlnoci. Musím vstát nebo se už nerozhýbám. Občerstvení Grožnaj je na
150km a zbývá tedy už jen půlmaratonek. Navíc cesta má převážně klesat, tedy do
toho. Chytám se staršího Itala který v tu chvíli také vyráží na cestu.
Šlape jak rychlochodec že musím vždy kousek popoběhnout abych jeho tempu stačil.
Vím ale že motivace se mi vyplatí urazit tu vzdálenost co nejrychleji. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-TFTeD0okO8Q/VyKGvGhEPmI/AAAAAAAAB28/jojIbV8rcGwkCmkcl24O5XPcd4Clbwy5QCKgB/s1600/DSCF0081.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-TFTeD0okO8Q/VyKGvGhEPmI/AAAAAAAAB28/jojIbV8rcGwkCmkcl24O5XPcd4Clbwy5QCKgB/s320/DSCF0081.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Zkouším
navázat hovor ale každy mluvíme tak stejně špatně anglicky že se domluvíme jen
málo. Za necelé dvě hodiny jsme společně v Buje, posledním městském
občerstvení které se nachází v něčem jako nádvoří před kinem. Teď v noci
je zde divně mrtvo. Dlouho se nezdržíme a společně s Italem vyrazíme na
posledních 13km. Teď už je to cesta opravdu v rovině kolem kanálů. V půlce
cesty je ještě auto s poslední možností nabrat vodu. Jak vidí Čecha už
podruhé mi automaticky nabízí pivo. Neodmítám a stjně jako v Dánsku dávám
k dobrému moudro No beer, no power. V dálce už jsou vidět světla
Umagu, blíží se sice pomalu a nezaditelně. Na začátku města organizátoři
instalují další navigační praporky, asi tu někdo bloudil a v tuto hodinu
kdy i já motám nohama jsem vděčný za cestu vyznačenou k cíli. Běžím
posledních několik stovek metrů k cílové bráně kde mě i v tuto hodinu
mezi půlnocí a svítáním vítá několik organizátorů. Dostávám medaili a odcházím jako
šťastný finišer do stanu s občerstvením. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-hvvnLNTxHcM/VyKGvV7QAWI/AAAAAAAAB28/zg6zO3WjLOEEW1AwWWpzp_sfVp35m9o_QCKgB/s1600/DSCF0090.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-hvvnLNTxHcM/VyKGvV7QAWI/AAAAAAAAB28/zg6zO3WjLOEEW1AwWWpzp_sfVp35m9o_QCKgB/s320/DSCF0090.JPG" width="320" /></a></div>
Posedávám, padá mi hlava, piju,
jím, dávám si teplo sprchu. Pomalu se rozednívá, otevírá se první kavárny. V cíli
je již i Katka a tak společně jdeme na kafe a přečkat čas do desáté hodiny kdy
dorazí Honza s autem. Musí na nás být směšný pohled jak nám u stolku v kavárně
padá hlava. Když se směji že katka si neustále z blízka prohlíží vzorek na
svém levém rukávu potvrdí mi ona že ja vypadám úplně stejně. Prostě pěkné ráno
po druhé probdělé noci ale co to je proti pocitu z druhé stomílovky. Stálo
to za to abylo to moc moc super. Kdo jste tam ještě nebyl jeďte na Istrii.</span></span></span><br />
<div class="MsoNormal">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-c790EoihVcU/VyRAjTtdM_I/AAAAAAAAB3M/PQzVqGoFSzEAR0_On8B2C9jIrDQveVx0ACLcB/s1600/istria%2Bc%25C3%25ADl.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="213" src="https://2.bp.blogspot.com/-c790EoihVcU/VyRAjTtdM_I/AAAAAAAAB3M/PQzVqGoFSzEAR0_On8B2C9jIrDQveVx0ACLcB/s320/istria%2Bc%25C3%25ADl.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="color: black; font-family: "arial" , "sans-serif"; font-size: 7.5pt; line-height: 115%;"> <a href="http://pif08.rajce.idnes.cz/100_mil_of_Istria_2016/" target="_blank">více fotografií je zde</a> </span></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-39061879385462702412016-03-28T02:35:00.000-07:002016-04-07T05:21:30.827-07:00Jarním Šluknovskem 2016<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-Il70XjBdSPQ/Vvj5GITr6CI/AAAAAAAAB0M/158rpgI1aNE/s1600/DSCF0169.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://lh3.googleusercontent.com/-Il70XjBdSPQ/Vvj5GITr6CI/AAAAAAAAB0M/158rpgI1aNE/s320/DSCF0169.JPG" width="320" /></a>Téhle stovce budu v paměti říkat džínová. Jak tak hřeším na zkušenosti a bylím na poslední chvíli, letos to bylo již opravdu ve spěchu. Už cestou na start v Krupce si uvědomuji co vše jsem zapoměl doma. Tak tedy jen pro poučeni na příště doma zůstaly energeticke oříškove tyčinky, čokolads na povzbuzeni a mikinu z Jutu tu jsem ani nenašel :-) což bez to bych se i obešel. Chyběly i baterky do gpsky. Kolikrat jsem si na ně vzpoměl když jsem hledal správnou cestu. Co mě ale rozhodilo při převlékání na startu nejvíc byla absence běžeckých elasťáků. No co se dá dělat, poběžíš v džínách. Do Krupky jsem přijel s velkým předstihem 2,5hod hned s prvni partou pražaků vedenou Olafem. Alespoň byl čas na dvě předstartovni piva a bagetovou večeři. V malé místnůstce sportovniho arealu se pomalu sešla před šedasát stovkařu. <a href="https://3.bp.blogspot.com/-MLPcmXEm2ps/Vvm3H_03B_I/AAAAAAAAB0s/L2IlzTzhOWMV6rZdOEuqSbpNLDjQE7hGg/s1600/DSCF0186.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://3.bp.blogspot.com/-MLPcmXEm2ps/Vvm3H_03B_I/AAAAAAAAB0s/L2IlzTzhOWMV6rZdOEuqSbpNLDjQE7hGg/s320/DSCF0186.JPG" width="320" /></a>Ve 21h startujeme jak jinak když už jsme v Krupce než kolem lanovky na Komárku. Pekelnej kopec ale chválím si že narozdíl od podzimu předloni, teď tu díky zimě chybí vysoká tráva. Z Komáří Vížky pokračujeme hřebenovkou. Drobně prší, krávy za ohradníkem bučí překvapeny nezvykle velkými světluškami a blátíčko na pastvinách se začína kamarádit s mejma botama i kalhotama až po kolena :-) To když neplánovaně několikrát skončí noha s mlasnutím v mazlavém mokrém nadělení až nad kotník. Zase tak moc to ale neklouže, dá se najít jistá cesta a nescháži ani síly. Chvíli blátivou cestu lloukou vystřída i asfalt nebo pevnější cesta a tak běžim dokud to jde. Alespoň naženu nějaký čas, říkám si, alespoň něco naženu. Mlha a tma jak to znám nejde moc dohromady s mojí slabou čelovkou. Navíc baterky slábnou. I já mám po dvaceti km trochu labší chvilku kdy se mi zrovna nechce běžet rychle přes kameny a kořeny.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-vHhhEIhMNeI/Vvm4LBYPa8I/AAAAAAAAB1M/GKk1AXvj7EUbv-eGvLOzw2C7tbqXPwF5w/s1600/DSCF0203.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://4.bp.blogspot.com/-vHhhEIhMNeI/Vvm4LBYPa8I/AAAAAAAAB1M/GKk1AXvj7EUbv-eGvLOzw2C7tbqXPwF5w/s320/DSCF0203.JPG" width="240" /></a>Letos je velá část trasy Šluknovska na německé straně a z pochopitelných důvodů tedy není tolik kontrol v hospodách jako na nedávných ledopádech. První a poslední útulnou restauraci s kontrolou si tedy užívám na 30km v Hřebenové boudě pod Sněžníkem. Májí přímo královskou česnečku. Jedna miska polévka a drhá vrchovatá sýru, šunky a opečených kostiček chleba. Vyměňuji baterie v čelovce a tak Na Šněžník i divočejší cestou dolů to jde přeci jen rychleji. Další kontrola je v Děčíně, nádraží Dolní Žleb. Tady jsou ty slavné sladké věnečky. Tedy poslední tři, je o ně zjevně zájem. Neodolám věnečku ani prvnímu lahváči s velikonoční etiketou, energii je třeba přeci doplňovat, čeká nás přeci výstup na Grosser a ten už od názvu slibuje něco velkého. Zpočátku kličkuje cesta nahoru lesem po asfaltu. Trochu kličkuji taky jak se mi před ránem zavírají oči. Dohání mě zezadu kolega a nabízí záchrannou čokoládu. Na hranicích už je denní světlo a tak vytahuji foťak abych ten okamžik zaznamenal. O kus vejš na vyhlídce Zschirnstein jsou prý krásné výhledy, teď je tu ale jen mlíko. Skvělé počasí pro osoby trpící závratí protože jinak tu sklaní stěna spadá hluboko dolů. No ona vlastně spadá dolů i teď, jen to není vidět. O kousek dál je další kontrola na vyhlídce Kohlbornstein. Před lety jsem tyto skály viděl z protější strany Labe a přišly mi úžasné jak obrovská skalní deska. Stačí seběhnout lesem dolů, ale je to pěkná dálka než se objeví řeka, přívoz a Bad Schandau.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/--3GwbY92WVI/Vvm4aY0bQbI/AAAAAAAAB1Q/gtNSPxre-Q8ldvU7Ml7xIh2WEAy4W9hZg/s1600/DSCF0213.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/--3GwbY92WVI/Vvm4aY0bQbI/AAAAAAAAB1Q/gtNSPxre-Q8ldvU7Ml7xIh2WEAy4W9hZg/s320/DSCF0213.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
Kontrola je na nádraží opět s bufetovou lavičkou. Dostávám druhý díl itineráře, tak už jen pade. Jsem v pomyslné půlce za 12,5 hod a ještě netuším že za stejný čas budu i v cíli. Na této straně jsem ještě nikdy nebyl a tak se těším na skály národního parku. Stojí to opravdu za tu námahu vyšlapat všechny schodu na stolovou horu Lillensten. Mlha je již pryč a otvírají se výhledy do kraje. Taky začíná být tepleji. Odkládám nepromokavou bundu a až do Kurort Rathen se mi běží moc pěkně. Přívoz tady převáží právě další stovku německých turistů chtivých návštěvy sklal Bastei s nádherným kameným mostem a vyhlídkami. Spousta schodů nehoru a dolů se opakuje i na další cestě přes Schvedenlocher, Hockstein, Walfzdorf.Někde uprostřed byla i příjemná kontrola s dalším lahváčem. Rychle se to napíše ale byl to celý den ve skalách. Za posledních paprscích slunce dobíhám na poslední čipovou kontrolu před cílem v Gossdorfu. Skupinka pohybující se do té doby kolem mě zde končí, běželi jen třicítku. Sám se tedy vydávám na poslední dvacku do cíle. Kolem železnice a říčky se cesta nekonečně krpoutí 5km do Mittendorfu. Jsem zde trochu zmatený a nejistý když cesta pokračuje po hlavní silnici. Je tma, daleko široko nikdo ze stovkařů. Nasazuji tedy sluchátka a indiánským během pokračuji dál k české hranici u Wachbergu. Zbývá překonat kopec s lesem po Zlodějské cestě a je tu koupaliště v Mikulášovicích a za chvíli tělocvična s cílem. No nebylo to hned, těch posledních dvacet km mi zabralo dobře přes čtyři hodiny. Jsem ale v cíli a tahle stovka stála pro svoji přírodní krásu za tu námahu. Díky kluci, hezky jste to naplánovali i zorganizovali. Jarní Šluknovskou prostě opět nezklamalo.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě víc fotek z akce je na: <a href="http://pif08.rajce.idnes.cz/Jarnim_Sluknovskem_2016" target="_blank">http://pif08.rajce.idnes.cz/Jarnim_Sluknovskem_2016</a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-PCkKK4fmyGo/Vvj4_1npjAI/AAAAAAAAB0A/5PiVR48k5gw/s1600/DSCF0285.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://lh3.googleusercontent.com/-PCkKK4fmyGo/Vvj4_1npjAI/AAAAAAAAB0A/5PiVR48k5gw/s640/DSCF0285.JPG" /> </a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-u_ViWrJldEQ/Vvj5CSe70EI/AAAAAAAAB0E/RL6JE0hHACs/s1600/DSCF0243.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://lh3.googleusercontent.com/-u_ViWrJldEQ/Vvj5CSe70EI/AAAAAAAAB0E/RL6JE0hHACs/s640/DSCF0243.JPG" /> </a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-ZKr7bpDaXA0/Vvj5ERMqbVI/AAAAAAAAB0I/-SP92HsgvGo/s1600/DSCF0205.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://lh3.googleusercontent.com/-ZKr7bpDaXA0/Vvj5ERMqbVI/AAAAAAAAB0I/-SP92HsgvGo/s640/DSCF0205.JPG" /> </a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-SEEhBiA5xCc/Vvj5I79VlZI/AAAAAAAAB0Q/jSAPeYLCf7I/s1600/DSCF0233.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://lh3.googleusercontent.com/-SEEhBiA5xCc/Vvj5I79VlZI/AAAAAAAAB0Q/jSAPeYLCf7I/s640/DSCF0233.JPG" /> </a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://lh3.googleusercontent.com/-zbYA9dCB2UY/Vvj5LLZ-DOI/AAAAAAAAB0U/U4AKG4jRlHo/s1600/DSCF0235.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://lh3.googleusercontent.com/-zbYA9dCB2UY/Vvj5LLZ-DOI/AAAAAAAAB0U/U4AKG4jRlHo/s640/DSCF0235.JPG" /> </a> </div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-26310998134481805022016-02-06T16:31:00.002-08:002016-02-07T01:33:58.373-08:0056. Brtnické Ledopády<br />
Týden po Ledopádové stovce uběhl jak voda z tajícího ledu a tak rychle kouknout do mapy a zapsat si co vše zajímavého jsem tam zažil, viděl a kam by se bylo dobré vrátit v klidu. Letos vyšlo zdraví i počasí, cesta do Mikulášovic i pracovní volno a tak v pátek večer stojím ve frontě na registraci ve tělocvičně v Mikulášovicích a přemýšlím co vše z nabitého těžkého batohu nechám na místě abych mě běh co nejlehčí. Odkládám silnější "goretexku" značky BoBo, vysoké návleky na nohy do hlubokého sněhu, hůlky a nakonec i kameru a teplé palčáky. Nebe je jasné a teplota kolem nuly, déšť se čeká až v sobotu večer. To přeci už budu dávno v cíli. No kdybych tak tušil že to bude jinak.<br />
Ve 21:30 Olaf odpočítává a početný balík stovkařů se rozbíhá z kopce přes Mikulášovice. Začátek není moc kopcovitý jak někdo na 50km poznamenal nejspíš aby to neodradilo hned na začátku prvostovkaře. První lesní cesta, trochu ledu znamená pomalejší cestu. Do nesmeků se mi ale zatím nechce obouvat. Vždy se najde méně kluzká schůdná cesta na kraji nebo uprostřed cesty. První kopec Severák, který zdoláváme neznamená prudké stoupání a tak k čipové kontrole na 6km vedle hospody U Oty.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/-neeg-UhHHGw/VraES6w-tmI/AAAAAAAAAQM/PFr4B3Bsh5A/s1600/12615365_10208196233725287_8995218133402892338_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="212" src="https://3.bp.blogspot.com/-neeg-UhHHGw/VraES6w-tmI/AAAAAAAAAQM/PFr4B3Bsh5A/s320/12615365_10208196233725287_8995218133402892338_o.jpg" width="320" /></a></div>
Za tmy toho moc vidět není ale několik pěkných záhybů cesty kolem skal tu je, však taky probíháme Národním parkem České Švýcarsko. Hadí průsmyk, Černá brána, Vosí vrch, Kramářův kámen, to vše jen ve tmě míjíme. Tady někde vychází měsíc. Nejdřív to vypadá jako kontrola před námi na mopci kde se shluklo několik čelovek než pochopím svojí noční vidinu správně jako Měsíční světlo. Na Tokáni se trasa křižuje do osmičky, jsme na 20km a stále se více méně držíme dobré cesty. 25km a kontrola v restauraci Na konci světa v Rynalticích nabízí první polévku. Ochutnávám gulášovku i vývar, obojí výborné na další cestu která začíná být víc mokřejší jak procházíme Pavlíniným údolím ke Staré pile. Vidím sice jen občas kus skály ale je teprve po půlnoci. Mlýn nevidím a brzy procházíme Studeným. Začíná první prudší stoupání na rozhlednu Studenec. Tady někde se ztrácím Honzovi a Tomášovi a nakonec i cestě samotné. Světla čelovek mizí ve tmě přede mnou i za mnou, vypadá to že nevím jak dál jenom že kontrole je na rozhledně na vrcholku kopce. Mezi stromy občas zasvítí Měsíc, nebo to je světlo rozhledny? Kašlu na cestu a mířím přímo nahoru za světlem. Ukazuje se že to není ani měsíc ani rozhledna, zato další zbloudilý stovkař z Polska. Nemá sice signál GPSky ale společně správný směr nakonec najdeme a za chvíli jsme na prudkém zledovatělém stoupání k rozhledně. Ještě vyšlapat kovové úzké schodiště a jsem na rozhledně. První větší kopec stovky je za mnou a následují další. Zlatý vrch kde vrchol těsně míjíme a za ním poprvé vídím skalní varhany tak dobře známé z pohádek a učebnic zš. Mžourám sice do tmy ale moc víc než temné obrysy vidět není možné. Tak snad někdy jindy. Na Pustý zámek 35 km, je už třeba se vyškrábat a začíná to to i pěkně foukat. Měním baterie v čelovce a již zase sám postupuji dolů k silnici. Jsme ale na akci plné kopců a tak žádné loudání údolím ale cesta silnici kříží a pokračuje na druhou stranu na vrchol Středního vrchu 39km, k další kontrole, jinak místu pěkného rozhledu na všechny strany. Jsou to sice jen dva km stoupání ale dávají mi pěkně zabrat. Také startovní pole je tady pěkně roztrhané. O pár km dál pod Ovčáckým vrchem mám pocit že jsem se opět ztratil. Podle itineráře má cesta vést přes vrchol. Nějaký kopec mám po levé ruce, ale až signám GPSky kterou konečně poprvé zapínám mi ukazuje kam jít. Ovčácký vrch je jeden velký kamen na druhém bez kloudné cesty nahoru i dolů, ale právě i takové jsou kontroly na stovkávch. Pomalu jej přelézám a jsem rád že tu není půl metru sněhu ale jen kluzké listí. Pod kopce ostatně čeká další hospoda s čipovou kontrolou na metě marathonu 42km, koupaliště Horní Prask. Příjemné místo, příjemný provozní bistra, polévka, pivo, teplá kamna. Na chvíli zavírám oči v sedě na židli. V televizi běží country písničky, lidé přichází a odchází. Budím se až s příchodem Petra s Jarom. Takovou dvojici známých si nemohu nechat ujít a tak se k nim přidávám na další cestu. Venku je ještě tma ale co nevidět se bude rozednívat jen co vystoupáme na Šenovský vrch. Přes Kamený Šenov procházíme již za světla a v dálce před námi se tyčí několik kopců. Hádáme který z nich je náš další cíl. Zámecký vrch s rozhlednou která je vlastně hradní věží nabízí pěkný rozhled.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-AAPgoLbCJ8c/VraDhvrjrVI/AAAAAAAAAPk/p9KejYC9iKM/s1600/2016-01-30%2B08.14.13.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-AAPgoLbCJ8c/VraDhvrjrVI/AAAAAAAAAPk/p9KejYC9iKM/s320/2016-01-30%2B08.14.13.jpg" width="320" /></a></div>
Pod námi je vidět Česká Kamenice přes kterou musíme projít. Tak tady jsem ještě taky nebyl, konstatuji na starém náměstí s pěknou architekturou měšťanských domů. Pár km musíme po silnici za kterou nás ale již čekají další skály Svinského dolu. Skály zde ale jsou spíš pro horolezce a tak mimo pár schodů a překonání kratšího svahu vše obdivujeme spíš zdola. Pro milovníky opevnění historie 2. sv. války je za Svinským dolem k vidění muzeum s několika řopíky. Pokračuje dál a přes vrcholky obcházíme Ferdinandovu soutěsku, další krásné místo plné skal a schodů za Dolským mlýnem vzhůru, vždyť taky je třeba vystoupat do Vysoké Lípy. Je ale na co se těšit. Bude skoro poledne a čeká nás tam další kontrola v Hospodě U nás, polévka a krátký odpočinek. Zdržujeme se tady opravdu jen krátce na polévku a pivo, protože se chceme s klukama chytit rychlejší skupinky před námi. Dalším vrcholem je Šauštejn, porádní skalní vyhlídka na kterou je třeba vylézt po řadě žebříků. Začíná ale část kterou bych při Ledopádech označil za pro mě nejkrásnější. Jetřichovické stěny - Pohovka, Marina skála,Vileminina stěna s vyhlídkou. Další stovky schodů a krásných výhledů.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://3.bp.blogspot.com/--nfpQfjnFZ0/VraDiWqKSzI/AAAAAAAAAQI/yYmMwlaLNjo/s1600/2016-01-30%2B13.05.04.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://3.bp.blogspot.com/--nfpQfjnFZ0/VraDiWqKSzI/AAAAAAAAAQI/yYmMwlaLNjo/s320/2016-01-30%2B13.05.04.jpg" width="240" /></a><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HXNmHEPmWc8/VraDjOhC8UI/AAAAAAAAAQE/VW1N_4ZCBzU/s1600/2016-01-30%2B13.25.41.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; display: inline !important; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-HXNmHEPmWc8/VraDjOhC8UI/AAAAAAAAAQE/VW1N_4ZCBzU/s320/2016-01-30%2B13.25.41.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Sestupujeme ze skal dolů ale není to jen klesání. Když zjišťuji že jsme podle rozpisu teprve na 73km znovu v křížení trasy naší pomyslné osmičky a v další restauraci a kontrole Na Tokáni není to moc povzbudivé. Hospoda je plná a vypadá to že na polévku se bude dlouho čekat. Dávám tedy místo ní tekutý chleba, kofolu leju do vaku a spěchám za Jarom a Petrem aby mi neutekli. Začínám už trochu ztrácet rychlost, světlo také dlouho nebude a konečně je před námi část s údolím před Brtníky s Ledopády. Nevím už ani kde jsem se ztratil ale nejspíš v prvním stoupání už šlapu najednou zase sám. Znejistím a hledání cesty mě ještě víc zdržuje. Pomalu zdolávám Úzké schody, Kinského vyhlídku, Kyjovský hrádek přestože má být jen o 600m dál je nekonečně daleko. Nesnažím se už nikoho dohnat, usedám na lavičku, měním ponožky, připravuji čelovku na další noc, žvýkám Jurkovy čokokuličky a odhaduji zda na Turistický most stíhám dojít ještě za světla. U jeskyně víl je již trochu šero a liduprázno. O to víc tajemně působí zapálené svíčky uvnitř.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://4.bp.blogspot.com/-XgB47zET4cU/VraQITyEd-I/AAAAAAAAAQs/yfyoql8OecY/s1600/Jeskyne-vil_1_2010_new.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="233" src="https://4.bp.blogspot.com/-XgB47zET4cU/VraQITyEd-I/AAAAAAAAAQs/yfyoql8OecY/s320/Jeskyne-vil_1_2010_new.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Cesta k Turistickému mostu začíná být pěkně kluzká. Začíná se nejspíš ochlazovat a běh po černém asfaltu vyjetých kolejí mezi sněhem se mi málem nevyplatí protože to není asfalt ale čistý led jak sklo. Konečně jsem na tajné kontrole a občerstvovačce. Nespěchá, dávám si pivo, pak ještě jedno, rum, párek tenky i silný, oplatku...</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-wAfW4VydM3Y/VraKB_793WI/AAAAAAAAAQc/IdRWj0-1_ZQ/s1600/12644817_950209278362040_4303701072444860180_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-wAfW4VydM3Y/VraKB_793WI/AAAAAAAAAQc/IdRWj0-1_ZQ/s320/12644817_950209278362040_4303701072444860180_n.jpg" width="214" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Nemůžu tu ale čekat věčně, sice nevím přesně kudy ale nějak už se doptám kudy na Brtnický hrádek, Oponu, Varhany, Velký sloup. Ledu je sice méně než to znám před dvěmi roky ale i tak jsou to za tmy kouzelná místa. Hledám cestu na Vlčí horu a rozhlednu, trochu bloudím v lese, ale nakonec káčko s fixou nalézám kousek od rozhledny. Pěkně to tu fouká a tak spěchám do teplá na poslední kontrolu v hospodě. Tři km se zdají bát delší a delší, navíc začíná drobně pršet. Konečně jsem v teple, futruji se polévkou a dalším pivem, na chvíli zavírám oči i když se mi kupodivu moc spát nechce hned zabírám a budím se až s příchodem Libora. Je to zkušený orienťák a mě to už moc nemyslí, domlouvám tedy společný postup do 13km vzdáleného cíle přes vrchol Volský kámen. To že nám to bude trvat přes 3 hodiny nás předem ani nenapadne. Drobný déšť se mění v trvalý proud hnaný větrem do obličeje. Už bychom měli vidět cíl, ale místo do hospody Svatý Hubert dorazíme kamsi do polí a jen těsně nemineme značku začátku obce Mikulášovice. Tenké oblečení a únava začíná být i pro mě docela na hraně. Je to tak že tam kde je cíl vychází přesně i síly. Byla to dlouhá cesta přes 27 hodin ale sláva dílu které se podařilo dokončit. Nechce se mi věřit že je už půl druhé v noci. Dávám rychle grog, pivo a skvělou dršťkovou, naštěstí polévku a né nakládačku. Ta se koná až venku cestou z hospody do tělocvičny. Déšť se proměnil ve sněhovou vánici a běžet pro zahřání je životní nutnost. Pak už jen shodit mokré oblečení, zabalit se do spacáku a probudit se do bílého dne. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Budiž sláva a ještě mnoho ročníků Brtnických Ledopádů, stejně jako poděkován všem kdo za akcí stojí a vše skvěle připravili a zorganizovali.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-fnp3K7gAPyk/VrcPcjqUqPI/AAAAAAAAAQ8/x-6_etn7TsY/s1600/DSC_0256.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="214" src="https://2.bp.blogspot.com/-fnp3K7gAPyk/VrcPcjqUqPI/AAAAAAAAAQ8/x-6_etn7TsY/s320/DSC_0256.jpg" width="320" /></a></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-89289676921900041182015-12-10T13:17:00.001-08:002015-12-10T13:17:36.495-08:0022. Pražská stovka<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<b>Pražská stovka 2015</b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
Skóre vyrovnáno na 2:2 </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-UafirYpB_fQ/VmnpvqGe32I/AAAAAAAAALs/ozlrzGD9NDo/s1600/P100%2B-%2Brozhledna%2Bd%25C4%259Bd.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-UafirYpB_fQ/VmnpvqGe32I/AAAAAAAAALs/ozlrzGD9NDo/s400/P100%2B-%2Brozhledna%2Bd%25C4%259Bd.jpg" width="238" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Tak nějak jsem si zvykl a nastavil si to v hlavě, na akcích
typu P100. Při mojí rychlosti nejde o umístěni jako spíš o dokončení, užití si
cesty, přírody a setkání známých. Ta letošní byla moje čtvrtá v řadě a druhá
dokončená. Tolik k objasnění úvodního skóre, které si náhodou sedne přesně i s
pořadovou číslovkou 22. ročníku této již tradiční akce na závěr roku. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-MtH-H8tNtpI/VmnpyDIczSI/AAAAAAAAAL8/il4zFrxpvMg/s1600/P100%2B3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="238" src="http://1.bp.blogspot.com/-MtH-H8tNtpI/VmnpyDIczSI/AAAAAAAAAL8/il4zFrxpvMg/s400/P100%2B3.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Každá obdobná
akce je pro mě zapamatovatelná nějakým svým hlavním zážitkem, charakterem nebo
počasím. Na tu letošní budu jistě vzpomínat nejen já ale bude se o ní mluvit
jako o té s krásným počasím a rychlou tratí. Rychlou samozřejmě pro každého
jinak. Se svými 25 hodinami a ztrátou více jak 10 hodin na vítězného Radka by
diváci těžko mluvili o rychlosti. </div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-uvWYzWwJglU/Vmnpyiuo5dI/AAAAAAAAAMA/Gl12dDq0ynI/s1600/P100%2Bpohled%2Bze%2Bsk%25C3%25A1ly%2Bsv%2BJ%25C3%25A1na.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="238" src="http://3.bp.blogspot.com/-uvWYzWwJglU/Vmnpyiuo5dI/AAAAAAAAAMA/Gl12dDq0ynI/s400/P100%2Bpohled%2Bze%2Bsk%25C3%25A1ly%2Bsv%2BJ%25C3%25A1na.jpg" width="400" /></a></div>
Však taky se mnozí náhodní chodci, jsko třeba
jeden pán v Radotíně podiveně ptal. "To ještě pořád běžíte tu
stovku?" No jo, běžíme. A taky jsme si to letos užívali. Prudké výstupy se
nám odměňovaly krásně běhatelnými, svažujícími se cestičkami. Žádné nekonečné
blátivé cesty. Když už nějaká kaluž byla, dala se snadno obejít. Od začatku do
konce to prostě šlo vše bez větších obtíži zdolat i bez hůlek, které jsem se na
poslední chvíli rozhodl nechal v batohu v Berouně.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-6MVDAuQJuic/Vmnpy5pv0sI/AAAAAAAAAME/D_QghRIoMbg/s1600/P100%2Bsobota%2Br%25C3%25A1no%2B2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="225" src="http://4.bp.blogspot.com/-6MVDAuQJuic/Vmnpy5pv0sI/AAAAAAAAAME/D_QghRIoMbg/s400/P100%2Bsobota%2Br%25C3%25A1no%2B2.jpg" width="400" /></a></div>
Cestou jsem sice stále
sýčkoval a čekal nějakou zradu, nějakou pěknou typickou Olafovinu na závěr.
Něco kde i Mirek Dušín by poslal Olafa k šípku. Bažina ani horolezecký
terén, blátivá skluzavka ani strašidelný les, nic z toho se nakonec
nekonalo. Nebudu popisovat cestu kudy trasa vedla, to přenechám jiným jistě
zdařilým pisatelům. Stačí když zmíním že noc byla krásně jasná, plná hvězd nad
hlavou a světel vesniček dole. Při svítání se v údolích okolo Berounky
válela nádherná mlha jak vata ze které vykukovaly vrcholky okolních kopců.
Sobotní den svítilo sluníčko jak na objednávku a ještě odpoledne pěkně
nasvítilo skálu nad Svatým Jánem aby nám pak cestou lesem zahrálo na západní
obloze kouzelné rudé divadlo.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-Yg70VKMcosI/VmnpyBviI5I/AAAAAAAAAMM/7MtvAigSlps/s1600/P100%2BSv%2BJ%25C3%25A1n%2Bpod%2Bskalou.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="238" src="http://4.bp.blogspot.com/-Yg70VKMcosI/VmnpyBviI5I/AAAAAAAAAMM/7MtvAigSlps/s400/P100%2BSv%2BJ%25C3%25A1n%2Bpod%2Bskalou.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<br />
Na konci jsem sice jak se dalo čekat bojoval s únavou
hlavně uspávací. Nohy by běžely a nic vyjímečně nebolelo ale hlava by se
nejraději uložila k spánku. Nakonec ale dobrý. Na celé té cestě jsem uklouznul
jen jednou u trnkového keře na 10km v seběhu uzkou cestičkou. Tak trochu tajně
jsem si přál zvládnout to ještě před půlnocí, nakonec ale o půl jedné také
ještě prima čas na 130km a přes 5000 m převýšení. Tak tedy sláva 22. Pražské
stovce a těšme se na tu příští. To ale už bude jistě zase drsárna, jak slibuje
Olaf který je ve stavění zajímavých tratí opravdový mistr.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-pfpMeiF8oR4/VmnpzUDv45I/AAAAAAAAAMk/IDshZcGswVo/s1600/P100%2B%25C4%258D.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-pfpMeiF8oR4/VmnpzUDv45I/AAAAAAAAAMk/IDshZcGswVo/s400/P100%2B%25C4%258D.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-10281711279482831752015-10-30T12:03:00.000-07:002016-07-09T12:04:10.928-07:001. SUM 2015<a href="https://1.bp.blogspot.com/-DT0M19vYVUc/V4FJy632nXI/AAAAAAAAB5M/67TFpfC8_NcE1DuQlzy98tncxuU_Vl2uACLcB/s1600/IMGP3935.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="212" src="https://1.bp.blogspot.com/-DT0M19vYVUc/V4FJy632nXI/AAAAAAAAB5M/67TFpfC8_NcE1DuQlzy98tncxuU_Vl2uACLcB/s320/IMGP3935.jpg" width="320" /></a>První Strom podruhé a jistě ne naposledy.<br />
Jen co se otevřela registrace na letošní SUM 2015, nebo taky STROM, neboli strom ultra maraton, ani jsem nekoukal kdy to je a už jsem se hlásil abych byl první. Zkušenost mi prostě radí, že když něco organizuje Dušan tak to rozhodně stojí za pozornost. Krásné cesty okolo Vlastibořic znám již od prvního půlmaratonu okolo Vlasti. Sice víceméně spíš silničního běhu ale se skvělou atmosferou a setkáváním běžeckých přátel známých často hlavně prostřednictvím internetu. Stromový ultramaraton zašel ještě dál, či spíš blíž do přírody. Už od nultého ročníku před rokem, kdy jsme spíš testovali možnosti. Letošní vylepšená trasa slibovala ještě víc terénu, ještě víc přírody a ještě víc bezva běhání.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://1.bp.blogspot.com/-MOIqr3NLrEo/V4FJzeeBh6I/AAAAAAAAB5Q/GYgBPof7meML-l5RoAY2gIzI12vFN6XTwCLcB/s1600/IMG_20151017_104919.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="237" src="https://1.bp.blogspot.com/-MOIqr3NLrEo/V4FJzeeBh6I/AAAAAAAAB5Q/GYgBPof7meML-l5RoAY2gIzI12vFN6XTwCLcB/s320/IMG_20151017_104919.jpg" width="320" /></a></div>
<a href="https://2.bp.blogspot.com/-xsEJYz6TL9k/V4FJyyz2W1I/AAAAAAAAB5I/XtlAJi5tKZE1lQUoZyvYJ3AhnIm-KXf0wCLcB/s1600/IMGP4336.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://2.bp.blogspot.com/-xsEJYz6TL9k/V4FJyyz2W1I/AAAAAAAAB5I/XtlAJi5tKZE1lQUoZyvYJ3AhnIm-KXf0wCLcB/s320/IMGP4336.jpg" width="212" /></a>Brzy ráno v sobotu 17. října tedy sedám do auta a vyjíždím směr Podještědí. Cestou ještě nakládám a seznamuji se s Michalem, pro mě do této doby neznámé podoby protože na dailymile je pod profilovkou něžného akvarelu dívky. Vlastibořice nás vítají podzimní mlhou a v sále místního kulturního stánku již usmívající se Dušan podává ruku na pozdrav se startovním číslem. Jsem nadšený jedničkou na startovním čísle. Můžu si připaat jak hvězda která zavítala na velký zavod ale ambice na výhru nemám. To spíš si v klidu užít proběhnutí na 50km cestě. Vybíháme sice ve skromném hloučku necelé třicítky účastníků, ale na první ročník ultramaratonu slušná účast. Hned za na prvním km nás po hlavách hladí první stromy, staré vrby. Zatímco se vpředu rychle vzdaluje několik rychlíků usilujících o pozice na bedně ještě před Sychrovským zámkem se vytváří naše menší skupinka pohodářů. Stromy zámeckého parku sice tentokrát míjíme za zdí, zato na 5km si užíváme barev listí aleje Rohanka. Přeběhneme nad rychlostní silnicí a už jsou tu Paceřice s pěti lípami a kousek dál dvojicí lip velkolistých. Těm co to ještě neznají hlásím dopředu aby nezapoměli zpomalit protože nás čeká první větší stoupání. Na 13km k mojí lítosti pouze podbíháme pod Sychrovským viaduktem. Neužijeme si tedy sice výhled z jeho koruny, ale zato můžeme obdivovat osm oblouků této technické památky z počátku druhé poloviny 19. století. Nebudu zde popisovat podrobně celou cestu. Bylo by to na dlouho. Zajímavostí a krásných stromů je na STROMU opravdu mnoho. Mohutná lípa v Trávníčáku, lípy na návsi v Hradčanech, tři lípy u sloupu sv. Jana Nepomuckého. Nedokážu už ani všechny vyjmenovat. V závěru 50km trati opět trochu závodím. Cíl je v hosponě na náměstí a místo čipů slouží zvonění na zvoneček. Není ale třeba se obávat, že by Dušan zaspal a musel se zvoněním v cíli probudit. Pozorně vítá všechny v cíli. Ultra strom je za námi. Myslím že tato podzimní ultra akce se stane krásným doplněním půlmaratonu a pro svojí zajímavou trasu přiláká mnoho a mnoho běžců toužících po pěkné přírodě a závodě v rodinné dobré organizaci. Budiš provoláno 3x zdar Dušanovi a Sokolu Vlastibořice za tento skvělý nápad.pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-14502354256150399392015-10-05T15:34:00.000-07:002015-10-07T16:16:40.998-07:00MMM Košice 2015<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-lwRSNHLpniA/VhWmTS7V4GI/AAAAAAAAAKc/YaAFDxSNOTo/s1600/podzim%2B2015%2B182.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/-lwRSNHLpniA/VhWmTS7V4GI/AAAAAAAAAKc/YaAFDxSNOTo/s320/podzim%2B2015%2B182.JPG" width="320" /></a></div>
<span id="goog_884116222"></span><span id="goog_884116223"></span>Můj třetí Košický Medzinárodný Maraton Mieru. Zatím to vychází tak, že
se vracím do Košic ob rok. To mi připomíná písničku z dětství ve které
se zpívá "já mám koně vraný koně...když já jim dám obroku" Místní mi
snad prominou, když si tímto oslím můstkem pomůžu. Návštěva v Košicích
je pro mě tak trochu návrat do starých časů. Pravda, dnes už policie na
Slovensku nenosí tak jako při mojí první návštěvě stejnokroje s
červenými u nás předrevolučními výložkami a vyrostlo zde obchodni
centrum spolu s mnoha dalšimi stavbami moderní architektury.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-rUrCNjOmBcU/VhL5F8bkUfI/AAAAAAAAAJY/GjXOJlwynYk/s1600/2015-10-03%2B23.32.20.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-rUrCNjOmBcU/VhL5F8bkUfI/AAAAAAAAAJY/GjXOJlwynYk/s1600/2015-10-03%2B23.32.20.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">předstartovní kupička</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
<br />
Ubytování na
VŠ kolejích je ale stále výlet do minulosti. Pro mě tedy příjemný,
protože není od věci si připomenout jak jsem sám za studentských časů
bydlel. Veselá je i samotná procedura ubytování se při které je nutné
vyplnit hlásenie o pobytě a několikrát predložit občaský preukaz. Ne,
nemám s tím problém, jen mě to opět pobavilo. Na školském internátě se
mi podařil hned při nástupu jiný mnohem zajímavější kousek. Dostal jsem
do ruky klíče s číslem 223. Dobře říkám si. Druhé patro, a už mířím ke
schodišti a šlapu dvè patra nahoru.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-XDiotrb4Tyw/VhWmTSnjPTI/AAAAAAAAAKk/JMfR6r5szU4/s1600/podzim%2B2015%2B193.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://4.bp.blogspot.com/-XDiotrb4Tyw/VhWmTSnjPTI/AAAAAAAAAKk/JMfR6r5szU4/s320/podzim%2B2015%2B193.JPG" width="240" /></a></div>
<br />
Co mě ale překvapilo, byla čisla na
dveřích začínající čtyřkou. Aha? On je asi dům ve svahu a recepce není v
přízemí, ale ve druhém patře. Nevadí, říkám si a přivolávám výtah.
Pokoje s dvojkou budou asi ve čtyřce. Mačkám tedy v kabině čtvrtě patro a
ono nic. Jenom to cvaká a výtah nejede. Asi porucha, konstatuji suše,
nakonec ale ještě zkusím zmačknout dvojku a... výtah se rozjede. Světe
div se! Když otevřu dveře jvýtahu sou na chodbě všechny dveře označené
dvoustovkou. To je moje patro raduju se.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-FQ5ezYyHaPk/VhL5FE9JNzI/AAAAAAAAAJU/aG_LT_YVHS4/s1600/2015-10-03%2B21.14.05.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-FQ5ezYyHaPk/VhL5FE9JNzI/AAAAAAAAAJU/aG_LT_YVHS4/s1600/2015-10-03%2B21.14.05.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dóm sv. Alžbety</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
Večer jdu ven. Košice mají v
předvečer maratonu moc hezký program zapálení maratonského ohně a až do
půlnoci probíhají Biele noci. Něco jako Pražské slavnosti světla. Z
pokoje už ale raději jedu výtahem. Netroufám si sejít dvě patra dolů.
Přestože jsem inženýr a materialista, myslim si že, je v tom schodišti
nějaký háček a že bych se ocitnul kdoví kde. Mačkam přizemí, sjíždím dvě
patra a ... vše je v pořadku, tady je recepce a východ. No nic, tuhle
záhadu dnes nevyřeším. Asi jsem blondýna.
Ve městě je plno lidí, jak v létě na Václaváku. Město žije, zahrádky
před restauracemi jsou obsazené, někde hraje živá hudba, káva, pivo,
prostě předmaratonská pohoda kterou je dobře si užít.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-hQFU6XDEEMI/VhL5FNfHWWI/AAAAAAAAAJo/EKzkhIAXlpE/s1600/2015-10-03%2B19.07.45.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-hQFU6XDEEMI/VhL5FNfHWWI/AAAAAAAAAJo/EKzkhIAXlpE/s1600/2015-10-03%2B19.07.45.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zapálení maratonského ohně</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
Teď ale k samotnému závodu. Pro letošní Košice jsem si stanovil na
maraton plán A- super čas pod 3:10hod., plán B- zlepšit OR 3:21hod.,
plán C- alespoň pod 3:30hod., no a klasicky D- dobèhnout. V Košicích
jsou vzhledem k desítkám proběhlých ročníků organizátoři již zkušení a
vše běži bez problémů. Šatny na u plaveckeho bazenu, koridory před
startem (kdo se necítil na ten svůj, podlezl stejně pásku a natlačil se
dopředu. WC, sprchy, prostor pro rozbíhání, vše k pro mě bez problémů.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-b_3plfwS1Yo/VhWmT8CLdgI/AAAAAAAAAKQ/ic6uCeght5M/s1600/podzim%2B2015%2B196.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://3.bp.blogspot.com/-b_3plfwS1Yo/VhWmT8CLdgI/AAAAAAAAAKQ/ic6uCeght5M/s320/podzim%2B2015%2B196.JPG" width="240" /></a></div>
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-shSUoIKmPm4/VhWmTX1bF6I/AAAAAAAAAKg/TIiNHfDkw5A/s1600/podzim%2B2015%2B191.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://4.bp.blogspot.com/-shSUoIKmPm4/VhWmTX1bF6I/AAAAAAAAAKg/TIiNHfDkw5A/s320/podzim%2B2015%2B191.JPG" width="240" /></a> Od přírody jsem totiž nedočkavý a jsem před startem všude včas a bez
front. Snad jen časomíra nad bráno ukazovala jen sekundy a místo minut a
hodin svítily nuly. Žadný problém pro časoměřiče který vylezl na bránu a
správně mířeným kopance vše opravil. V devět hodin je ostartováno a
vybíháme na trať. Jen tak z hecu jsem si nastavil předem do hodinek běh
maratonu za 3:00. Jen tak abych měl představu, kolik se opozdím a
zároveň motivaci zrychlit. Až do 15km se mi běží dobře na tempu od 4:05
do 4:20. Závěr půlmaratonské vzdálenosti ukazují hodinky náskok na
plánované tempo několik sekund. Měl by to tedy být půlmaraton za
1:30hod. Jaké je moje překvapení když časomíra ukazuje 1:33:58. Že bych
udělal někde chybu? Beru to jako další záhadu Košického Matrixu a běžím
dál. Ale ouha, nohy nějak tuhnou a tempo zoufale klesá v některých km až
k 6:00. Cíl A se rozpouští v nedohlednu, ještě si dělám naději na plán
B, ale co to?<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-6SaWmKP6frw/VhWmUOIBAzI/AAAAAAAAAKU/N8cjY5uCPEM/s1600/podzim%2B2015%2B214.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://4.bp.blogspot.com/-6SaWmKP6frw/VhWmUOIBAzI/AAAAAAAAAKU/N8cjY5uCPEM/s320/podzim%2B2015%2B214.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">fandí i ctihodné sestry</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
Soudruzi z Garminu udělali asi někde chybu a nebo jsem
neměl věřit předpovědi výsledku z hodinek, který říká, že bych měl při
tom jak rychlé mám treninky, zaběhnout maraton za 2:47!!! To mě vážně
hlasitě den předem rozesmálo. Teď, aktuálně, hodinky ukazují, že svým
tempem budu rád, když to stihnu pod čtyři hodiny. Na 30 km začína
doslova boj jesli vyjde alespoň plán C, nebo si užiju pouze běh v plánu
D. Tempo je bídné Předbíhá mě i Dzurinda který umí ve svém věku maraton
za 3:25. Bojuji s tím nepřejít do chůze a ptám se sám sebe co se to
stalo?<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-1K2bJF501OQ/VhWmUSc_7_I/AAAAAAAAAKY/9PHLdor0OCI/s1600/podzim%2B2015%2B219.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-1K2bJF501OQ/VhWmUSc_7_I/AAAAAAAAAKY/9PHLdor0OCI/s320/podzim%2B2015%2B219.JPG" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">:-) finiš před cílem</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
Co jsem udělal špatně? Tři km před cílem mobilizuju všechny síly a
zrychluji alespoň na 5:20. Konečně přepínám na hodinkàch zobrazeni z
odhadu výsledku na časomíru a vida. Najednou to nevypada na čtyři hodiny
ale dva km před cílem mám 12 minut na to stihnout svůj dnešní maraton
pod 3:30. No měli by jste mě vidět, a možná uvidíte na fotkách jak
zoufale kmitám tuhými svaly abych to stihnul. Posledních 200 m fakt
sprint.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-wPmNL_QvAIQ/VhL5GIE3QiI/AAAAAAAAAJg/sq4qXmyVyW8/s1600/2015-10-04%2B14.42.21.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-wPmNL_QvAIQ/VhL5GIE3QiI/AAAAAAAAAJg/sq4qXmyVyW8/s1600/2015-10-04%2B14.42.21.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">na cestě domů</td><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr>
</tbody></table>
<br />
Probíhám cílem, když svítí na bráně 3:30:12. Ufff Se zpožděním
na startu jsem to snad stihnul a svou čest si uchránil. Z sms se
dozvídám že jsem celkově v pořadí 305, tedy první čtvrtina startovního
pole a později z internetu zjišťuji že i můj čistý čas 3:29:59 stál za tu námahu v posledních metrech. Medajle je krásná, v cíli je Birell, jen ty moje nohy. Tak špatně
se mi nechodilo ani po stomílovce v Dánsku. Budu muset ještě potrénovat
na rychlejši maraton v Košicích..Příští rok to ale určitě nebude. Možná
později, nebo určitě za 8 roků na 100 ročník :-) Tak tedy nashledanou
zase někdy v Košicích.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-34574197839958156672015-09-24T15:56:00.000-07:002015-09-26T11:42:35.964-07:00100 mil okolo ostrova Mors v Dánsku, 2015<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>CS</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><a href="https://youtu.be/BBnutaBDNv4" target="_blank">moje video ze závodu</a> </span></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/BBnutaBDNv4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/BBnutaBDNv4?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">Po Loučení v listopadu 2014, které jsem si odbelhal se
špatnou nohou a po nedokončené P100,
jsem měl paradoxně euforický pocit že stomílovku už zvládnu. Když se tedy ke
mně v prosinci donesla informace, že mně do té doby neznámý Petr Válek plánuje
cestu na stomílovku do Dánska, řekl jsem si proč ne. Dánsko je přeci rovina,
tam to bude oproti kopcům na Loučení v pohodě. Nutno říci, že Petr je
profesionál logistik a přesvědčil mě hned svým promyšleným plánem akce, na
který se nedalo říci ne. Možná bych byl víc váhal, dozvědět se od Petra
informace o zářijovém počasí v Dánsku dřív, než byla ruka v rukávě. Prý tam
většinou v roční době konání závodu fouká tak, že déšť nepadá svisle dolů, ale
letí vodorovně rovnou do tváře. Teplota často bývá tak 14stupňů ale pocitově to
je spíš na čtyři. Kdopak by se ale vlka, potažmo Dánska bál, že. Zvlášť, když
startovné v nemalé výši už je zaplaceno a nevrací se. Ostatně byl teprve
prosinec a závod je až v září. Do té doby se dá ještě hodně natrénovat a počasí
stejně neovlivním. Limit závodu je 26 hodin a Petr mě uklidnil, že Dánové jsou
v pohodě, a tedy na nás počkají i déle. No, tři km před cílem když do limitu
zbývalo podle mého dobrých 50 minut a vše bylo v pohodě, začalo hustě pršet,
přijelo auto rozhodčích a ptali se, jestli jsem OK a že zbývá 20 minut. Docela
dost mě to znervóznilo, zvlášť, když kousek předtím nějaký domorodec ukazoval
na prstech, že už zbývá jen 5km. To ale bylo až na konci cesty. </span></span></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-f4OBeVPssdc/VgR0khstXuI/AAAAAAAAAHs/S6_yo4PmhzY/s1600/DSC_0021.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-f4OBeVPssdc/VgR0khstXuI/AAAAAAAAAHs/S6_yo4PmhzY/s320/DSC_0021.jpg" width="214" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">katedrála v Ribe</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-EgAp_MU9Lew/VgR0ysOJevI/AAAAAAAAAH0/W0v4dUcHE98/s1600/DSC_0054.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://2.bp.blogspot.com/-EgAp_MU9Lew/VgR0ysOJevI/AAAAAAAAAH0/W0v4dUcHE98/s320/DSC_0054.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ribe - památník královny Dagmary z rodu Přemyslovců</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-374K-IWzmT4/VgR06mBEU3I/AAAAAAAAAH8/4ySztjr4NkY/s1600/DSC_0079.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://2.bp.blogspot.com/-374K-IWzmT4/VgR06mBEU3I/AAAAAAAAAH8/4ySztjr4NkY/s320/DSC_0079.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jelling - pamětní místo s runami na kamenech</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">Když jsem v roce 2009 začínal běhat, zkoušel jsem, jestli
uběhnu v kuse 10km a byl jsem nadšený, když se mi to v tréninku podařilo
stihnout pod hodinu. I když se to někde nedoporučuje, zkoušel jsem si později
nanečisto stejně uběhnout i půlmaratón, maraton, běh v noci a dešti. Vyzkoušet
si ale stomílovku v tréninku? To jde těžko. Každý, kdo uběhnul někdy ultra
vzdálenost, potvrdí, že je to od určitého kilometru víc v hlavě než v nohách a
taky jak na ultra natrénovat? Když se po garážovém maratonu v únoru 2012 ptali
Dana Orálka, jak trénuje na ultramarotony odpověděl, že běhá maratony. Já byl
tehdy šťastnej jak blecha, že jsem si dal svůj osobní rekord na maratonu pod
čtyři hodiny. Po letní 24hodinovce na Kladně kdy jsem stihl kromě 160km i
dvouhodinový spánek, jsem byl klidnější. To jsem ale ještě nevěděl, jak jsou
lidé ze Sri Schinmoy dobří v pestrosti zásobování na občerstvovačkách. Dánové
jsou ohromně ochotní i pohostinní. Organizace občerstvovaček - depot, byla
skvělá. Poprvé jsem si vyzkoušel poslat si něco na občerstvovačku. Nevěda co
přesně si poslat, zabalil jsem si tři tašky s tričky, bundami, mikinou,
čelovkou, dvěma flaškama rýžové kaše a jedním pivem na 40, 90, a 110km. Podle
depotu se dala skoro měřit vzdálenost. Jak to jen šlo, byly vždy přesně po pěti
kilometrech stylově označené kilometrovníkovou cedulkou ze zažehlovacích
korálků Hama, místního výrobce hraček.
Ještě před závodem se připravené drop bagy zanechaly v hale
organizátorů. Každá občerstvovačka měla vzorně připraveně plastové boxy s víkem
označené km a po závodě nebylo problém vše si zase vyzvednout v bedně zpět.
Místní byli nejspíš samí otužilí rychlí běžci a v krabicích bylo vidět většinou
jen gely a energetické tablety. Nebo měli doprovod s rezervním oblečením v autě
nebo alespoň na kole. Oblečení nebyl problém. Nakonec jsem si vystačil s
kraťasy, merino trikem, mikinou z JUTu (díky...) a dvacet let starou, tenkou membránovou
českou bundou BoBo (konec reklamy) Na občerstvovačkách do 90km byla vida, kola,
docela dobrý nesladký jonťak, banán, sůl, mysli tyčinky, čokotyčinky, chipsy,
tuctuc sušenky a gumoví medvídci. Když mi vždy od 40tého km nabízeli tuto stálou
nabídku, s úsměvem jsem se vždy zeptal,
jestli mohu dostat pivo. Omluvně krčili rameny, prý pivo bude až v cíli. Na
65km hlt piva měli, ale to bylo vše. Dál už jen opět omluvné krčení ramen. Na
110km na mě čekal můj vlastní Kozlík, alespoň nějaká záchrana. Pán na depotu se
smál. Musel jsem mu vysvětlit že u nás platí "no beer, no power". Tak
to si prý musí pamatovat smál se ještě víc. To bylo ale již po půlnoci. Do té
doby jsem litoval, že jsem si neposlal dopředu nějaké vlastní syté jídlo. Na 90
a 120km konečně slíbená výborná hustá krémová bramborová polévka, dal bych si ji
klidně častěji.</span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Kl3DF68cqaQ/VgR1eYcxdQI/AAAAAAAAAIM/-5rdwgRWfCs/s1600/DSC_0206.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://3.bp.blogspot.com/-Kl3DF68cqaQ/VgR1eYcxdQI/AAAAAAAAAIM/-5rdwgRWfCs/s320/DSC_0206.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slavíme Dánským párkem ze stánku</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"> A co vyhlášené Dánské speciality masného průmyslu nebo sýr.
Musel jsem si nechat zajit chuť. Tady se stravovalo čistě sportovně, jakoby se
běžel jen maraton. Fakt ale taky je že jsem viděl místní v poklidu se cpát
v doprovodném autě těstovinmi nebo sendvičem se šunkou. Tady moje příprava
trochu pokulhávala, ale jeden se stále učí. Ke konci závodu se alespoň
několikrát objevil na depotu toustový chleba s nutelou nebo slaným máslem. Díky
za něj, alespoň nějaké pečivo, které neuvěřitelně přišlo k chuti. </span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-sExoWO4tZOs/VgR1R5anzSI/AAAAAAAAAIE/_VxAO3l00as/s1600/DSC_0207.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://3.bp.blogspot.com/-sExoWO4tZOs/VgR1R5anzSI/AAAAAAAAAIE/_VxAO3l00as/s320/DSC_0207.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">klasický párek polse</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">Dánsko patří na první místo v produkci vepřového. Však taky
vůně vepřínů se šířila velkou částí závodu. Navštívit Dánsko a neochutnat polse
neboli párek to je jako nedat si v Čechách pivo. Dánský párek chutná opravdu
výborně, obzvlášť po stomílivém závodě. To mohu potvrdit. Připraví vám ho všude
na mnoho způsobů se sušenou cibulí, marinovanou zeleninou, exotikou vonícími
dresinky a i párek je spíš klobása samé maso ne jen cosi rozemletého s hořčicí
a kečupem jak to známe doma.</span></span></div>
<br />
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">Cesta do Dánska s Petrovou organizací vyšla na jedničku. Ve
čtvrtek ráno mě nakládá v Praze spolu s Tomášem. V Ústí nad Labem ještě
přibíráme Janu a naše česká výprava 3x IThinkBeer a 1x SKBabice vyráží směr
Dánsko. Logistika je fakticky Petrova parketa. Na minutu přesně podle plánu a
přitom bez stresu stihneme prohlídku měst Ribe a Jelling. Ubytováni v
Danhostelu ač pozdě večer také bez problémů. Klíč od pokoje máme v obálce na
okénku recepce. Jsme přece v Dánsku. Ráno lehký klus po pobřeží při východu
slunce nad mořem. Výlet do přírodní rezervace Thy, nádherná krajina a koupání v moři. Cestou
zpět okukujeme, jak probíhá značení naší budoucí trasy stomílovky. Bloudění se obávám,
a proto jsem si už dávno doma naklikal do hodinek celou trasu. Po pravdě a ke
cti pořadatelů to ale nebylo vůbec potřeba. Na to jací jsou Dánové pohodáři,
bylo vše dokonale značené spoustou šipek na zemi, přenosnými kovovými mini
dopravními značkami a fáborky. Stále bylo nějaké značení vidět, dokonce tam,
kde by bylo nebezpečí se splést cizí šipkou, byla ta naše žlutá na každém metru.
Cesta by se tedy nedala splést ani v nejhustším dešti. Prostě opět perfektní
dánská příprava.</span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-s4jHcKkG4k8/VgR17Vxk5AI/AAAAAAAAAIY/qy4gsRFhJHg/s1600/DSC_0181.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-s4jHcKkG4k8/VgR17Vxk5AI/AAAAAAAAAIY/qy4gsRFhJHg/s320/DSC_0181.jpg" width="214" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ceremonie s loňským vítězem</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">V pátek před závodem se koná na náměstí velká sláva
zatloukání vítěze předchozího ročníku. Tedy ne osobně vítěze, ten jen přestřihl
slavnostní pásku, ale slavnostně se odhaluje dlaždice s jeho jménem a dosaženým
časem na ulici, kterou budeme startovat. Samozřejmě se to neobejde bez dlouhých
a zřejmě vtipných projevů jak soudím z reakcí diváků. Pro mě je bohužel
dánština stejně málo srozumitelná jako maďarština, kterou mi tak trochu
připomíná. Dánové se ale rétorice učí už na základní škole a tradice je vést
při setkání dlouhé hovory. Tak se mnou si tedy moc nepoklábosí. Na ulici je už
dlaždic vítězů pěkná řada a podle dosažených časů je vidět že počasí tu hraje v
časech zásadní roli. Zatímco traťový rekord je hodně pod 14 hodin jsou zde
běžné ročníky s časy o hodiny a hodiny horší. Začínám mít z místního počasí
respekt. Navíc Dánové se na poradě večer před závodem nezdají být zrovna béčkovými
ultrahobíky. Porada je tradičně dlouhá, dle ohlasu posluchačů zábavná a opět
nerozumím ani slovo. Jen tuší že snímání čipů je někde nízko. Nakonec to byl
tradiční gumový koberec. Stručného výkladu v angličtině se ale na závěr dostalo
i naší české výpravě takže se nebylo čeho bát a mohlo se jí spát. </span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-ls4rMlLUcTA/VgR2AtdvRhI/AAAAAAAAAIg/ETHyNb3Ldf8/s1600/DSC_0182.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="133" src="http://1.bp.blogspot.com/-ls4rMlLUcTA/VgR2AtdvRhI/AAAAAAAAAIg/ETHyNb3Ldf8/s200/DSC_0182.jpg" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">jedna z dleždic slávy</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;">Poslední noc to už znám ale stejně za moc nestojí. Od půl
čtvrté ráno už jsem oči nezavřel. O půl deváté nás autobus veze na slavnostní
start na náměstí. Starosta města má dlouhý proslov, podává se káva a pečivo se
slaným máslem pro běžce a každý je vyvolán na podium, aby se představil
divákům, zamával a dostal krabičku sledovací gpsky. Pro mne i ostatní členy
naší výpravy novinka ale techniku nezastavíš a mít možnost v závodě na mobilu
kontrolovat jak jsou na tom soupeři. Petr tu možnost měl a hnalo jej to
dopředu, zvlášť prý ve chvíli kdy byl v noci výpadek systému a několik hodin se
nevědělo nic. <span style="line-height: 115%;">V půl desáté se před
startovní bránou shlukla jen sedmdesátka běžců, atmosféra diváků je ale
ohromná, celé náměstí se v tu chvíli zaplnilo povzbuzujícím davem. Než jsem si uvědomil,
že moderátor odpočítává start už vyletěly rachejtle ohňostroje a je
odstartováno. Nejprve běžíme dvě kilometrová kolečka centrem města, máváme a
plácáme si se špalírem diváků, je to jak místní svátek, tolik mi připadá že si
místní lidé závod užívají. A nejen na startu. Povzbuzující diváci stojí v každé
vesnici. Troubí, tleskají, volají, později si rozloží stolky s lampiony, někde
dokonce s diskotékou, grilováním, pitím. Prostě svátek běhu. Společně s Tomášem
a Janou vybíháme ven z města. Petr se nezdržuje a již je na čele pelotonu.
Počasí je nádherné. Neprší a svítí sluníčko. Jakmile se ale dostaneme mimo kryt
ulic zacítím svěží vítr, který nás provází prakticky celým závodem. Fouká teplý
jihovýchodní vítr a říkám si jaké máme štěstí, mohlo by být mnohem hůř. Jediné
co mě na větru vadí je pocit že mi mnohem snadněji tuhnou svaly na nohou. Kilometry,
ale ubíhají rychle, stále je na co koukat. Cesta vede podél upravených domů se
vzorně zastřiženým trávníkem. Bílé kostelíky s věžičkou obklopené hřbitovy
připomínajícími spíš japonskou zahradu. Mírně zvlněná krajina políček a
pastvin, plná stromů, vůbec není jako nějaká placka. Ohrady kde se pasou krásní
koně vidíme u každé vsi. No a ten pohled na moře, ten se středoevropanovi taky
jen tak neokouká. </span></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-iDFyIuPiJ8w/VgR6Jl9qVRI/AAAAAAAAAI0/19Ubwc-AES4/s1600/DSC_0186.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://4.bp.blogspot.com/-iDFyIuPiJ8w/VgR6Jl9qVRI/AAAAAAAAAI0/19Ubwc-AES4/s320/DSC_0186.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Přístav nedaleko startu v Nykobingu <br />
<div id="stcpDiv" style="left: -1988px; position: absolute; top: -1999px;">
Nykøbing</div>
<div id="stcpDiv" style="left: -1988px; position: absolute; top: -1999px;">
Nykøbing</div>
</td></tr>
</tbody></table>
</span></span></span></div>
<br />
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;">Start závodu je zhruba uprostřed pravé strany ostrova a
tak než doběhneme na nejsevernější výběžek, máme v nohách 40km. Tady nás čeká
trochu nepříjemná 5km dlouhá obrátka. Mnozí se z ní již vrací, mnozí běžci jsou
již daleko před námi, i Tomáš už je v nedohlednu. Startovní pole je roztažené
tak že přestáváme vidět na rovinkách že by byl někdo před námi či za námi.
Míjíme lom připomínající obrovské oko ryby. Vypadá to že bude pršet, před námi
je černo, ale nakonec jen dobíháme na mokrou silnici. Tento déšť schytali ti
rychlejší, jak později potvrdil Petr. Přestože trať závodu má jen minimální
převýšení, na celé délce mi hodinky naměřili nestoupaných 1300m, dokázali si
organizátoři najít i vrcholovou prémii. Okolo 60km kdy se ocitáme přímo u moře
mě překvapí koberec s čipovou kontrolou, že to je start na 80m převýšení horské
prémie mi došlo až na konci toho skvělého trailového stoupání. Samotný čert z
pekla zde popohání běžce do posledních metrů. Odměnou a zvednutím nálady v cíli
této prémie je hlt piva na občerstvovacím stolku. Konečně. Už se těším na své
pivo poslané dopředu. Kdybych si tak pamatoval na který km jsem jej přibalil do
dropbagu. Stmívá se a tak než dojdeme k občerstvovačce na 90km kde na mě čeká
moje čelovka a mikina, je už úplná tma. Přesně jak předvídali organizátoři. Noc
prý bude temná a studená. Temná tedy byla jak když se zhasne v kině,
zvlášť okolo druhé v noci. </span></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"> <table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-QAczlFGcGIg/VgR5-eQ30vI/AAAAAAAAAIs/PwetV7lB-PU/s1600/DSC_0147.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="http://1.bp.blogspot.com/-QAczlFGcGIg/VgR5-eQ30vI/AAAAAAAAAIs/PwetV7lB-PU/s320/DSC_0147.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">přírodní rezervace Thy</td></tr>
</tbody></table>
</span></span></span></div>
<br />
<br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;">Začínám usínat a zdá se mi že místo kužele světla vidím
dětský bazén. Že by halucinace už první noc? Jana je na tom podobně a vidí pro
změnu koně a krávy. Pořadatelé nás ale nenechávají nikde dlouho samotné. Stále
jsme pod dozorem. Buď přijede auto a někdo se mě zeptá zda je vše OK nebo nás
doprovází jedna z organizátorek na kole. Celou noc jdeme, na běh nějak není nálada.
Jakmile se po šesté hodině začne rozednívat je to povzbuzení, které potřebuji.
Sice ne souvisle a zpočátku hodně ztuha, ale zase se dá běhat a zvednout trochu
tempo. Dříve, už někde okolo osmdesátého přišla Jana s tím kacířským a zároveň
skvělým nápadem, že bychom měli doběhnout poslední, protože tak budeme mít
větší slávu a prostě to bude lepší. Hned jsem se tedy ptal na občerstvovačce
kolik lidí máme za sebou. pozoruji jak Organizátorka proškrtává seznam, někdo
vzdal a dva lidi jsou ještě za námi. Stačí krátká zastávka na WC v domě u
hodných lidí a už si kontrolujeme svoji poslední pozici. Počítám ještě, že
stíháme limit 26 hodin, pokud si udržíme tempo 5km/hod. To dáváme. Nakonec
dokonce s půlhodinovou rezervou. Poslední kilometry sice prší ale cíl je jak
magnet a tak poslední tři km běžíme. Před cílem řada vlajek, přišli snad
všichni organizátoři, zatlačuji slzu dojetí. První skutečná stomílové je doma.
Na krk dostávám krásnou stylovou skleněnou medaili a hodná paní už mě odvádí do
tepla klubovny. Jsou ohromně starostliví, aby se jim tu někdo neskácel.
Následuje euforie a pozitiva, která mě nepustí dobrých pět dní ještě doma.
Stomílovka v Dánsku byla prostě krásný zážitek, který mohu všem jen
doporučit.</span></span></span><br />
</div>
<div class="MsoNormal">
<a href="http://pif08.rajce.idnes.cz/Dansko_2015/" target="_blank">Zde je více fotografií mimo závod</a><br />
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"><a href="http://my2.raceresult.com/37137/results?lang=en#0_B174A0" target="_blank">výsledková listina závodu</a> </span></span></span><br />
</div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"><a href="http://www.bezvabeh.cz/clanek/4002-100-miles-around-the-isle-of-mors-reportaz-ze-severniho-jutska" target="_blank">Petrův článek k závodu na bezvaběhu.cz</a> </span></span></span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"><a href="http://stalejekam.blogspot.cz/2015/09/zari-v-dansku.html" target="_blank">Tomášův zápisek o našem zájezdu na stomílovku</a> </span></span></span><br />
<br />
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;">Pohled na místo "horské" časovky z dronu:</span></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" class="YOUTUBE-iframe-video" data-thumbnail-src="https://i.ytimg.com/vi/T2y8yyK7Jd4/0.jpg" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/T2y8yyK7Jd4?feature=player_embedded" width="320"></iframe></div>
<span style="font-size: small;"><span style="font-family: Arial,Helvetica,sans-serif;"><span style="line-height: 115%;"><br /></span></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com37900 Nykøbing Mors, Dánsko56.796742381004314 8.8577270507812556.761948881004315 8.77704605078125 56.831535881004314 8.93840805078125tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-50668160207443448282014-12-07T12:00:00.000-08:002015-01-26T13:26:50.694-08:00Pražská stovka 2014<br />
<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;">
<a href="http://youtu.be/A0jmPSir5mY" target="_blank">spustit video </a> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-XWOOygX81T8/VMawwDtbODI/AAAAAAAAAE0/0QO_WqSInWw/s1600/P100%2Bvideo.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-XWOOygX81T8/VMawwDtbODI/AAAAAAAAAE0/0QO_WqSInWw/s1600/P100%2Bvideo.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<br />
Pražská stovka je nejtěžší ultratrail široko daleko. Tak tuhle větu
si zapíšu za uši a za rok připomenu, až se budu zase přihlašovat. Výzva?
Masakr? Šutr? Silva to vše je proti tomu vyloženě pohodová trasa.
Jestli existují nějaké oficiální stupně obtížnosti úseků cesty pro
trail, tak Pražská stovka ty nejvyšší na některých úsecích letos opět
hravě překonala. Nemáte-li v sobě špetku masochizmu, na Pražskou se
nehlaste. To by asi mělo být napsáno místo běžného upozornění o extrémní
akci, které na vás zasvítí z obrazovky počítače při registraci.
V itineráři trasy to letos Olaf vyřešil jednoduchým označením
„nebezpečný úsek“ a sedmi vykřičníky. Nevím proč sedmi, ale těch
nadávek, které na místě dotyčném sklidil by jistě od běžného účastníka
bylo víc jak sedm. Mě osobně tedy úsek mezi 78 a 80km „pobavil“ rozhodně
nejvíc a Olafa v mých očích omlouvá snad jedině to, že vše osobně také
musel projít když vyznačoval trasu šipkama a odrazkami. V tomto úseku to
prakticky byl postup po vrstevnici zhruba šedesáti stupňového svahu,
který díky promáčení a jílovitému složení skvěle ujížděl pod nohama.
Chvíli mi trvalo, než jsem si vypracoval styl postupu. Zapíchnout spodní
hůlku tak aby, zastavila sklouznutí jedné nohy a opřít se o horní hůlku
do svahu. Přesunout se o půl metru dopředu a doufat že nesjedu o deset
metrů níž k nejkližšímu stromu, nebo dál až do chladné vody. Nějakým
zázrakem se mi nepovedlo ani jedno, ale v jednu chvíli jsem asi deset
minut přešlapoval na místě a myslel, že to už dál nepůjde. Zachránil mě
až riskantní skok na nejistou oporu v blátě. Naštěstí mě udržela. Snad
za světla a být mezi prvními, kteří tudy prošli, bylo by to snadnější.
Za světla čelovky a dvoustý už fakt nemůžu dodat nic jiného než „sedm
vykřičníku, no co :-)“<br />
Když jsem pak před hospůdkou s čipovou
kontrolou zjistil, že mi za půl hodiny jede autobus na Prahu, bylo mi
jasné že pro letošek mi to už stačilo. Ne že bych si nechtěl užít ještě
jednu noc a zbylých 50km doběhnout, ale obnovené problémy s levou nohou,
díky kterým jsem se mohl pohybovat jen krátkým krokem, byly
rozhodující.<br />
Popis trasy letošní Pražské stovky jistě naleznete
jinde tak jen ve stručnosti. Bylo to po krásných místech Povltaví, až
jsem litoval, že často v noci nevidím víc. Bylo to vlhké a dost blátivé,
takže vyloženě běžeckých úseků pro mě a dle mého odhadu byla tak
třetina. Bylo docela teplo, i když jen něco málo nad nulou a za
vytrvalého drobného deště. Trasa byla luxusně značená, prakticky po
celých 80km, které jsem šel odrazkami a papírovými šipkami. Vůbec jsem
nemusel zapínat navigaci. Byl to opravdu extrém a adrenalin jaký hledám.
Přechod přes strom nad širokým potokem nebo kluzké prudké svahy za tmy,
to je lahůdka, která se přesně drží hesla „zážitek nemusí být příjemný,
hlavně když je intenzivní“.<br />
Může mě tedy jedině mrzet, že jsem si
nedokončil celý EKUT 300km, ale s tou nohou by to bylo opravdu jen
trápení a zbytek trasy už jsem stejně znal z minulých ročníků.<br />
Takže Olafovi díky a za rok zase na shledanou.pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-56417227963219115062014-12-01T20:00:00.000-08:002015-02-01T08:39:49.449-08:00Loučení 2014 170km<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
<a data-mce-href="http://youtu.be/iMk_HT3jpV8" href="http://youtu.be/iMk_HT3jpV8" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;" target="_blank" title="louceni 2014"><img alt="S" class="wp-image-365 size-thumbnail" data-mce-selected="1" data-mce-src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/P211114_12.31-e1417452557570-150x150.jpg" data-wp-imgselect="1" height="150" src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/P211114_12.31-e1417452557570-150x150.jpg" width="150" /></a><a href="http://youtu.be/iMk_HT3jpV8" target="_blank">spustit video</a> </div>
<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
Některé
cesty jsou krátké, jiné delší, pro mě ta nejdelší pro tento čas, stala
se stomílová. Samotná představa té dlouhé vzdálenosti budila ve mně
pocit šíleného nedosažitelného rozměru, lákavého cíle, kterého bych
jednou rád dosáhl, vysněné mety, naplánované a pro nemoc zrušené akci,
mnohým pokusům na kratších vzdálenostech a zase pochybnostem, ale
nakonec vírou že to půjde. Všechny tyto moje stavy mysli mě probíhaly
hlavou postupně, tak jak jsou napsané, zhruba ve třech letech. Postupně
jsem pochopil, že vše je možné vyzkoušet a odladit na kratších
vzdálenostech. Boty co hladí jak bačkory a umí vstřebat i kamínek
uvnitř, ponožky 1000mile které neudělají puchýře i když si je nevyměním
30hodin, kompresní návleky oddalující únavu, mazání těla zvenku dětskou
mastí i zevnitř chlebem se sýrem a salámem, triko z ovečky co hřeje i
když nepřetržitě prší, navigace proti bloudění. Přitom ještě zdaleka ne
všechno považuji za dokonale odladěné. Pochopil jsem ale také, že co
nikde jinde než na té jediné vzdálenosti nevyzkouším je to
nejdůležitější vybavení pro dlouhou vzdálenost. Hlava, která vše řídí,
ovládá a zvládá.</div>
<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
<a data-mce-href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-2.jpg" href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-2.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="loučení 2" class="alignleft size-thumbnail wp-image-377" data-mce-src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-2-150x150.jpg" height="150" src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-2-150x150.jpg" width="150" /></a>V minulém
roce to nevyšlo zdravotně tak tedy letos bude vyvrcholením sezony
Loučení s turistickým rokem. 170km letos naplánovaných do dvou etap, to
už je docela slušná vzdálenost, ale právě ty dvě etapy mě tak trochu
uklidňovaly. Budu si přeci moci mezi tou první 54km dlouhou a druhou na
116km „odpočinout“, načerpat nové síly, spát, jíst a vůbec dělat samé
potřebné věci. Do Ústí nad Labem na centrálu, Pionýrů naši základnu, se
dostávám ve čtvrtek večer. Pozdravit se s kamarády, povečeřet ovesné
vločky a zalehnout do spacáku. To je můj program. Moc se mi ale spát
nedaří. Dvě, tři hodiny spánku. O půl čtvrté vstává už většina
osazenstva tělocvičny, wc ale zvládám ještě bez fronty. Oblékám
připravené věci, batoh už je zabalený a hurá na hlavní nádraží na vlak.
Tolik lidí v půl páté ráno asi takové nádraží nezažije každý den. Čtvrt
hodinky jízdy a vystupujeme v Bohosudově. Osm, sedm…střidvajedna start.
Klušeme ulicí přes Krupku a pak nahoru k nejdelší lanové dráze široko
daleko. Svah pod sloupy stoupá prudce nahoru, jak už to u lanovek bývá,
že ano, jak taky jinak. Je mlha, vlhká tráva a jen úzká stezka ukazuje
směr. První dvě FIX kontroly jsou na sloupech lanovky. Asi bude třeba
změnit název kontrol, říkám si od teď, vždy když dělám křížek do
kontrolní karty ne fixou jak jsem zvyklý ale voskovkou, to ještě jde,
nebo zlámanou pastelkou, to už je horší. Po … jsem konečně nahoře, na
konci lanovky u chaty Komárky. Vím, že je pěkná, ale teď se ztrácí
v mlze, stejně jako já s trojicí dalších běžců. Nikdo ještě nemáme
zapnutou gpesku a tak běžíme sice správně po modré, ale opačným směrem.
Je taková mlha že světlo čelovky mi připadá spíš na obtíž. Jako by se
zastavilo o mlhu přede mnou a vytvořilo neprůhlednou clonu. Nebloudíme
naštěstí dlouho. Po půl kilometru nám náš omyl dojde a vracíme se zpátky
na Komárku a dál již správně po hřebenovce, kolem pastvin. Kdesi ve tmě
občas zabučí kráva, noha začvachtá v louži nebo se zaboří do něčeho
měkčího. Takně doufám, že to není čerstvé, kravské, voňavé nadělení. Po
hřebenovce by se dalo docela pohodlně běžet téměř v rovině, my jsme tu
ale kvůli kopcům a tak za chvíli odbočujeme na pevnou cestu ke zřícenině
hradu Kyšperk. Značíme kontrolu a už je to jen kousek dolů ke zrušené
železniční trati, po které se dá běžet stylem krok, pražec, krok, šutr,
krok, pražec až na opuštěné nádraží v Chlumci. Teď je tady ale jen
čipová kontrola s vítaným občerstvením, ale kdysi tu byla velká bitva u
Chlumce. Vyrábím si svůj první, od teď pravidelný, sedvič z chleba
s máslem salámem a sýrem sklopení dvou namazanýh krajíců, zapíjím
kofolou, ještě drobné úpravy a běží se dál. Cesta stoupá na Habartice,
Telnici, Adolfov. Tady někde, už nevím přesně, nás čeká tajná kontrola.
Na rozdíl od tajných nepřátel, tady je to vždy příjemné občerstveni na
nečekaném místě. Od kontroly sbíhám lesní cestou nějakých 7km do
Telnice. Na návsi už čeká kontrola, chleba a kofola. Rád se zahřívám i
čajem z termosky. Zima mi rozhodně není, i když teplotu ohaduji na
nějakých pět stupňů. Cesta pokračuje po silnici vzhůru do lyžařského
střediska pod vlek a až nahoru na Adolfov. Už na začátku silnice se ke
mně přidá pes. Je to pěkná boxerka, o které si myslím, že patří
k dvojici běžců nedaleko ode mě. Jaké je naše překvapení když vzájemným
dotazem zjišťujeme, že pes nepatří ani mě ani jim. To už se nás drží
dobré čtyři kilometry na hřebeny, kde obracíme a lesními cestami opět
klesáme dolů směr Nakléřov a Malé Chvojno. Zhruba deset kilometrů je
boxerka, které přezdívám Bára střídavě přede mnou, vedle mě nebo čmuchá
něco při cestě a pak zas mě dobíhá, div mě neporazí. Vzpomínám, jak
podobný zážitek popisoval Petr z Frýdku, a zkouším psovi utéct. Je to
z kopce po silnici a běží se mi docela dobře, i když jsme už na
čtyřicátém kilometru. Pes se však drží stále se mnou. Chvíli vzadu něco
očichává, aby mě pak v zápětí doběhnul a znovu se zařadil přede mě.
Začínám být pěkně zacákaný od bláta, které odletuje psisku od zadních
tlapek. Pozitivní je ale tempo běhu, které díky tomu držím. Ve Chojnu u
nádraží je čipová kontrola se skvělým čajem jak z ruského samovaru. Ten
tu ostatně také kouří. Dávám si čaj a tři výborné koblihy. Stačí si je
pocukrovat a hned je mi líp. Cesta pokračuje v rovině, po silnici. Blbá
Bára se motá z jedné strany na druhou. Auta tady sice moc nejezdí, ale i
tak jsou řidiči ze psa zjevně nervózní. Já už také a tak přehlídnu
odbočku a najednou jsme ve Velkém Chvojnu, kde nemáme co dělat. Nezbývá
než se vrátit na trasu. Ohlížím se po Báře a…že by se i ona ztratila. Už
je to tak, takže do Ústí na policii s ní nemusím. Určitě se o sebe
postarala. Měla známku i pěkné kšíry a snad i čip. 45km a už se těším do
Ústí. Cesta vede po silnici přes obec Žďár, loukou, lesem. Konečně
Chuděrov, mají tu pěknou radnici, za ní stoupá zelená značka prudce do
kopce a přes les. Kontrola nad Chuděrovem postrádá tužku, tak si zde
alespoň dělám selfíčko s káčkem. Na Erbenovu vyhlídku to je odtud
kousek, má sice otevřeno, ale dnes na ní vystupovat nebudu. Sbíhám
prudkým srázem mezi mladými stromky do Ústí, probíhám sídliště, lidi
koukají, kde se tu asi berou ti zablácení turisti. Zbývá projít Bertino
údolí, na jaře tady musí být nádherně mezi skalami s potokem a dole už
čeká základna pionýra v Důlce a cíl první etapy.</div>
<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
<a data-mce-href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-4.jpg" href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-4.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="loučení 4" class="alignleft size-thumbnail wp-image-378" data-mce-src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-4-150x150.jpg" height="150" src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-4-150x150.jpg" width="150" /></a>Je
přibližně půl druhé odpoledne, takže mi do startu druhé etapy zbývá víc
jak osm hodin. Převlékám se a jdu si ulovit něco do žaludku. Indická
restaurace ani dnes nezklamala výbornou pálivou omáčkou Kadah s kuřecím a
plackami. Na základně je odpoledne celkem klid, zatímco jsem byl na
jídle, stavební firma vsadila v tělocvičně nové velké okno. Už se tedy
nevětrá, můžu v pohodě zalézt do spacáku a dvě, tři hodinky prospat.
V devět večer už je čas vstávat a připravit se na dlouhou cestu.
Večeřím, bagetky, tuňáka, sýr, oblékám se, balím spacák a už je čas
vyrazit na start který je tentokrát asi kilometr daleko za řekou.
Vychází mi to tak akorát na čas, abych stihl včas, v půlce cesty si ale
uvědomuji, že jsem zapomněl na základně navigaci. Chvíli váhám, jestli
se vrátit, nebo to risknout jen podle značek, pak ale otáčím, raději se
pro svou Dakotu vracím. Myslím, že podle zkušeností s blouděním se mi
bude přeci jen hodit. Než se dostanu znovu na start, jsou už všichni tři
minuty pryč. Nevadí, vyrážím je rychlým krokem do kopce stíhat. Za
chvili už taky vidím poslední postavy z necelé stovky startujících, a
než opustíme Ústí jsem už zpátky a kontrola na třetím km ukazuje později
56. pozici. První vrchol etapy je Vysoký Ostrý. V posledních úsecích
stoupání lesem to docela klouzá po blátě, ale nějaká lenost mi stále
brání rozložit hůlky. Když je na vrcholové plošince skládám, trochu to
fouká a navíc na to moc nevidím. Pořádně jsem si neutáhnul jeden spoj na
kůlce a vzápětí se mi ta chyba vrací. Plastový rozpěrný šroub praská,
hůlka se rozpadá a zbytek cesty si musím vystačit o jedné hůlce. Cesta
se vrací znovu do Ústí, vidím noční světla města, čipová kontrola je
v městské části Brná. Pokračuji tmou a až později se dívám že cesta
vedla Průčelní roklí, přes Čeřeniště, do Rytiny soutěsky. Lesní cesty
jsou blátivé jen přiměřeně, takže postupovat se dá docela pohodlně vpřed
a dolů, do údolí kde se klikatí Labe. Další čipová kontrola
s občerstvením v údolí. Chleba se sýrem a salámem, doplnit kofolu, která
mi bude pěkně bublat v kamelvaku a zase nahoru podél potoka směr
rozhledna na Varhošti. Na vrcholku bude jistě pěkný rozhled, ale teď
v noci jen na světla obydlí pod námi. Za rozhlednou dostihuji skupinku
asi šesti běžců s Petrem a Petrou, budoucí vítězkou. Jejich tempo mi
vyhovuje a držíme se pohromadě více méně dalších 60km až pod Milešovku.
Abychom se tam dostali je ale třeba přes Plešivec, Malíč a Radobýl do
Litoměřic. Přes most a rovinkou do Lovosic nespěcháme takže na větší
kontrole na Lovosické nádraží je akorát tak čas na pozdní snídani.
Podává se gulášová polévka s chlebem, pivo už si kupuji vlastní.</div>
<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
Posilněni
ve větší skupině pokračujeme městem směr vrchol Lovoš. Restaurace zde
má již otevřeno a tak razítkuji do kontrolního listu památečním razítkem
a po široké rovné cestě běžíme dolů až pod Boreč. Takticky umístěnou
tajnou kontrolu s občerstvením tady můžeme využít hned dvakrát. Před a
po výstupu na Vrcholel Borčského kopce. Také tady jsem na vrcholku
poprvé a stejně tak vidím i průduchy ve skále kudy vystupuje teplý
vzduch i v zimě. Místní kraj je jeden sopečný kopec vedle druhého. Jen
pět km a jsme na zřícenině Košťálov, za dalších asi pět km nás čeká hrad
Hrádek. Cestou dolů nabírám slušnou rychlost. Když to běží, je třeba
běžet a ukrojit pár km. Vyhlížím vrchol Milešovky. V cestě ale stojí
ještě Lipská hora. Nahoru je to vysoko a daleko, ale rozhled stojí za tu
námahu. Následující seběh dolů listnatým lesem si užívám snad z celé
cesty nejvíc. Úvozová cesta posetá červenohnědým listím přímo vyzívá
uhánět dolů. Z Nedvědic musíme po silnici až do Milešova. Také tady to
díky asfaltu pěkně odsejpá. Za chvíli jsem pod Milešovkou na 80km etapy a
začínám stoupat nahoru. Potkávám rodinky s dětmi, vracející se z výletu
na vrchol a přemýšlím, kudy ta cesta vlastně povede. Čára na gpsce
ukazuje víc vlevo než směřuje turistická značka. Že by chyba? Ano, ale
moje, když opouštím turistickou cestu a následuji divokým lesem čáru na
navigaci. Než se vrátím na rozumnou cestu dohání mě rychlé mládí za
mnou. Pod vrcholem už je cítit chlad a na vrcholku je mlha, nebo je to
mrak? Fakt je že tam byl vidět už ve chvíli, kdy jsme Milešovku
okukovali před šesti hodinami od Lovoše.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a data-mce-href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-5.jpg" href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-5.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="loučení 5" class="alignleft size-thumbnail wp-image-379" data-mce-src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/loučení-5-150x150.jpg" height="150" src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/lou%C4%8Den%C3%AD-5-150x150.jpg" width="150" /></a></div>
<div data-mce-style="text-align: justify;" style="text-align: justify;">
<a href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/DSCN7032-150x150.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a>Než se v restauraci občerstvím polévkou a zhodnotím své možnosti na posledních cca 35km, většina
naší roztrhané skupinky opouští teplo a spěchají do cíle. Začíná mě
docela nepříjemně tuhnout levá holeň a na běh z kopce to moc nevidím.
Domlouvám se tedy s Petrem Kotlářem na společném volné postupu. Místy je
to ale mnohem pomalejší než jsem si představoval. Zvlášť z kopce noha
dost protestuje. Je už opět tma. Vystupujeme na Kletečnou horu, jinak
velkou horu kamení. To je Olafovo překvapení. Něco co ocení jistě
horolezci. Už z dálky je vidět blikající světélka čelovek na vrcholu.
Než se ale nahoru vyškrábeme my a hlavně sestoupíme dolu do vsi, uplyne
hodně času. Následuje noční vyhlídka z rozhledny Radejčín a o kousek dál
moc pěkná Dorellerova vyhlídka na skále nad údolím. V nedalekých
Dubičkách nás čeká další polévka a čipová kontrola. Volím česnečku a
tradiční pivko. Na vysypání kamínků z bot už mi nějak nezbývá sil.
Následuje nekonečný sestup svahem do Dolních Zálezel, Noha už běžet
nedovoluje a tak tou pravou kloužu ze svahu a levou to držím na úzké
lesní pěšině. Vyhlídka u Mlynářova kříže je tím milým zpestřením této
cesty. Když už jsme konečně dole a kontrolujeme čas, zjišťuji, že
poslední dva km nám trvaly nejmíň hodinu. Jsme na stém km etapy a už by
to nemělo být moc náročné na převýšení. Je nám ale jasné, že o to
náročnější to bude na hlavu. Ospalost, noha odmítající šlapat z kopce,
Připadá mi, že i Petr občas mluví z cesty, ale možná jen špatně slyším.
Upínám se k poslední kontrole nad Vaňovským vodopádem a myšlence, že
odtud už to přeci není daleko. Odhaduji to na nějaký jeden km na
Větruši. Jaké je to depresivní vidět na turistickém směrovníku číslovku
tři a půl. Netuším navíc kde na Větruši se vlastně objevíme. Cesta
nás vede dlouhou, předlouho svahem až nad Větruši. Je něco po půlnoci.
Toulavý pes se svítícíma očima se nám obloukem vyhýbá. Konečně se nám
daří zorientovat a pajdám prudkou asfaltkou z Komárky ke <a href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/DSCN7032-150x150.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="DSCN7032" border="0" class="alignleft size-thumbnail wp-image-372" data-mce-src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/DSCN7032-150x150.jpg" height="150" src="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/DSCN7032-150x150.jpg" title="" width="150" /></a>kruháči, okolo
obchodního centra Forum, nádraží, ještě kousek, do kopce to jde líp jak
z kopce a jsme v cíli. Je těsně před druhou v noci. Dávám si cílové
pivo, nebo dvě? Zdravím se s Pavlem Markem, který ještě nespí i když je
v cíli už přes čtyři hodiny. Trochu kostrbatě zalézám do spacáku a spím
nespím, jak jen se s bolavou levou nohou dá. Co je ale podstatné 170km
padlo. Je to tam a nikdo to už nesmaže. Trvalo to sice přes 35 hodin,
ale zase mám do příště co zlepšovat. Ano, do příště. Je to zvláštní, ale
přes všechny obtíže a bolesti to příště zkusím znovu. V okolí Krušných
hor je přeci krásně.<a href="http://www.fenyk.cz/pavel/wp-content/uploads/2014/12/DSCN7032-150x150.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a></div>
pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-39041841923589398782014-10-30T09:00:00.000-07:002015-02-01T09:01:45.101-08:00MČR v běhu na 100km<br />
<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;">
<br /></div>
<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;">
<strong><span data-mce-style="color: #000000;" style="color: black;">Stovka na čas bez hodinek.</span></strong></div>
<div style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;">
<img alt="" class="spotlight" height="150" src="https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpf1/v/t1.0-9/1619212_960087760675259_1366399925160103741_n.jpg?oh=2dbf9c9d5e7062c1323bb4f6f670df1d&oe=554C5CF1&__gda__=1431122480_231e1a4753a1545da2f2f4c5607efbeb" width="200" />Co
se všechno dá zažít za jeden den na okruhu 1,5km dlouhém? Už mám trochu
zkušenosti s okruhovými maratony v garážích nebo na střeše obchodního
centra, vím že mi kroužení na stejném místě neleze na mozek. Svojí první
stovku na čas jsem si naplánoval na okruh v Plzni. Tři měsíce dopředu,
v parném létě, po přečtení zpráv ze čtyřiadvacetihodinovky na kladně,
s výhledem že na konci října už bude příjemný teplota. To že zvládnu
urazit stovku během kombinovaným s chůzí jsem věděl. Dokážu jí ale
zvládnout v limitu 12,5 hodiny? To jsem si nebyl zcela jistý. Jestli to
ale zvládli kamarádi kteří mají v maratonu podobné výsledky jako já,
proč bych to tedy nezkusil. Věřit se má trenérovi a Honza na můj dotaz
obratem odepsal, že by to zkusil a přizpůsobí tomu rozpis tréninku. Do
Plzně jsem dorazil v pátek večer před závodem. Odevzdal svůj vzorek moči
a krve na výzkum zátěže organizmu při stokilometrovém běhu, odpočíval a
pokračoval v doplňování tekutin. Ráno si své „šťastné číslo“, tričko a
medaili. Je to vlastně poprvé kdy se medaile předává už před startem.
Nechávám jí ale v krabičce, špendlím číslo, zapínám garmina a … nic. Low
batery. Večer byly hodinky sice na nabíječce ale mají tu skvělou
vlastnost že se občas samy nastartují a přes noc chodem naprázdno
vybijí. Takže další běh bez hodinek, říkám si. Na té vzdálenosti to je
ale jedno. Osobák to bude tak jako tak, běžím přeci poprvé takže stačí
doběhnout. Závod se rozběhl docela svižně. Abych se alespoň něčeho
v tempu držet, přidal jsem se do skupinky k Pavlu Markovi (cílový čas
9:15h). Po dvou kolech mi ale tempo přišlo pomalé a nechal jsem Pavla za
zády. Se šťastnou sedmičkou a zeleným dresem běhal dobrých deset
následujících kol na mojí úrovni Zbyněk Vondrák z Mělníka (cílový čas
8:51h). Mezičas na 10km 45:33 byl na průběžné šesté místo, to jsem ale
netušil. Informace o pořadí nebyla zjistitelná a tempo jsem jen
odhadoval. Takže jsem pokračoval dál v přepáleném tempu a někde na 25km
při mezičasu 1:56h a průběžném pořadí na osmém místě se přiblížil
dokonce Pavlovi s náskokem dvou kol. Okolo třicátého km by se dalo
mluvit o menší krizi, ztratilo se mi zelené vinařské triko a jistě jsem i
zpomalil. Stále jsem si běžel na mírně nekomfortní hranici a vědět v tu
chvíli mezičas na maratón, jistě bych byl mile překvapený, rozhodně se
ale nebylo z čeho radovat. Plánoval jsem na maratonu mezičas okolo čtyř
hodin a ve skutečnosti to mohlo být spíš tři a půl. Oficiální mezičas na
40km mám 3:18h. S Vaškem Fafejtou který byl v tu chvíli o dvě kola zpět
jsme si porovnali a shodli se na počtu odběhnutých kol. Od té chvíle
bylo počítání kol mým opěrným bodem a je naprosto vyloučené, že bych se
tedy spletl. Na padesátém km jsem si plánoval delší zastavení v
„boxech“, občerstvovací stanu kde jsem do sebe kopnul mix tekutého
magnézia kofeinového elixíru a gelu. Také jsem se od té doby každé kolo
napil trochu umeoctu s vodou. Na žaludek to fungovalo docela
uklidňujícím způsobem. Po dvou kolech jsem se dostal opět do slušného
tempa které mi vydrželo dobrou hodinku. Jako by při tom zmizela bolest
nohou a dalo se běžet jak na začátku. Bylo mi jasný že to nebude na
pořád a tak jsem se snažil ten pocit si co nejvíc šetřit. Na 55km
mezičas 4:58h to bude další pěkný osobní rekord, stejně jako na 70km čas
6:45h který by v tu chvíli znamenal mému startovnímu číslu odpovídající
13té místo. Posledních třicet km bylo nejnáročnějších. Postupně jsem
spotřeboval připravené gely a jedl už jen dostupný chleba se salámem,
piškoty, banány. Neustále se prodlužovala i chodecká vložka v oblasti
občerstvovačky. Stále jsem se ale snažil odběhnout zbytek okruhu
souvislým klusem. Ve chvíli kdy jsem podle mého počítání byl nějakých
deset kol před cílem, hlásí mi rozhodčí, že mi zbývá ještě 14 kol.
Nechápu jak mě mohli tolikrát přehlédnout, ale bez garmina to budu těžko
reklamovat. No co, takže další stovka co měří víc než sto. Myslel jsem
že to je jen Olafova specialita. Takže už i u Šroubka. Vzalo mi to asi
hodně odhodlání ale posunuji se dál. Oficiální časomíra hlásí na 85km
čas 9:00h. Zbývajících patnáct km za víc jak dvě hodiny to už byla spíš
odpochodovaná záležitost a ve chvíli kdy se setmělo a mě bylo jasné že
hranici sta km mám již za sebou byla běžecká morálka téměř na nule.
Cílem procházím v čase 11:24hod. Skutečný čas na skutečnou stovku
odhaduji na 10:45hod. Tedy průměrná rychlost pod šest.</div>
<br />
<br />
<strong><span data-mce-style="color: #000000;" style="color: black;"><br /></span></strong>pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0Plzeň, Česká republika49.7384314 13.37363709999999649.574249900000005 13.050913599999996 49.9026129 13.696360599999997tag:blogger.com,1999:blog-8738479403095089997.post-37069664184868944102014-09-23T09:04:00.000-07:002015-02-01T09:11:17.468-08:00Brněnský Masakr 2014Brněnský Masakr 20.9.2014<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-h_zUX4WY_7w/VM5eFxFmUGI/AAAAAAAAAFE/6tgGF04Ldvw/s1600/BM%2B1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-h_zUX4WY_7w/VM5eFxFmUGI/AAAAAAAAAFE/6tgGF04Ldvw/s1600/BM%2B1.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
Nebo masakr v Brně? Každý komu jsem
říkal že tam jedu se mě ptal jestli jako budeme běhat někde v Brně po
městě tak jako je to při masovkách v Praze. Ne, ne bude to za Brnem a
prý pěkná příroda, tak uvidíme. Znám tamní okolí spíš z auta, ze
silnice, ještě tak trochu na kole ale to už je hodně dávno a na silničce
jsem se do žádné divočiny také tehdy nedostal. Prostě druhý ročník
Masakru a zatím jsem toho moc o závodě nevěděl. Dopředu jsem se jen
zběžně kouknul do mapy a zjistil že se dostaneme do okolí Adamova a čeká
nás okruh o délce 63km. Start je už na 7hodinu v sobotu ráno, bude tedy
třeba vyjet z Prahy už v pátek odpoledne. Zelená vlna varuje před
kolonami na D1 každý den a v pátek to popojíždí už od Jižní spojky.
Nakládám ještě Vaška s Radkou a radíme se kudy to nejlépe objet. Moc
možností není a tak volím zkratku přes Říčany. Jak už je dobrým zvykem
každá a i tato zkratka je o dobrých třicet km delší a kolony nás stejně
nezbavila. Čtyři hodinky do Brna, to už jsem dlouho nejel. Zajímalo by
mě jak bych to stíhal autobusem po stejné trase. Registraci před osmou
v plaveckém areálu v Brně Řečkovicích stíháme ale s lehkou rezervou.
Fasujeme čip, kontrolní kartu a vstupenku do bazénu. Docela potěšitelná
malá obálka bez vycpávky reklamními letáky sponzorů. Tak teď se hlavně
na ten Masakr dobře vyspat. Pod okny občas zaduní vlak nebo šalina až se
rozklepe celý dům. Druhý den vstávám brzy, spát se mi nechce a po šestě
hodině už parkuji před startem. Na tak časnou hodinu je tu docela živo.
Potkávám známé z oddílu, z jiných bláznivých akcí, známé tváře i
neznámé co znají mě. Ještě na poslední chvíli zalepují náplastí
bradavky, co kdyby bylo mokro, a minutku po sedmé vyráží přibližně tři
stovky běžců volným tempem na trať. Ti vepředu v čele s Danem možná i
rychleji ale já si chci užít v klidu a stoupám si tedy v klidu dozadu.
Probíháme sídlištěm a po kilometru už je vidět jak se cesta a had lidí
stáčí lesu a přírodnímu parku Baba. Tady jsou ještě všichni pohromadě.
Potkávám Pavla, Lídu i Kristýnu. Lesní cesta mírně stoupá, běžci
přecházejí do chůze ale mě to zatím pěkně běží tak co se zdržovat.
Vrcholek 446m není daleko. Cesta se vlní lesem, občas louže, na možných
výhledech mlha takže zatím není čím se kochat. Brzy jsme na pátým km a
cesta klesá alejí mladých stromů na Českou. Tu si moc dobře pamatuji,
dostal jsem tady v roce 86 od SNB pokutu 50Kčs za předjíždění na
křižovatce vpravo. No dnes je to již na kole povolené, ale tehdy to byl
vážný prohřešek. My výpadovku na Svitavy ale překonáváme po mostě.
Kousek asfaltky a za chvíli stoupáme loukou lesní cestou ke skalnímu
hřebenu Babí lom. Na hřeben je třeba se tak trochu vyškrábat přes velké
kameny. Následuje moc pěkná technická část v délce necelého km.
Přelézání a skákání po kamenech jak po schodech nahoru a za se dolů než
nás cesta rychlým sběhem z kopce přivede do Vranova. Pod Paulánským
klášterem je první cvakací kontrola a bohatá občerstvovačka. Tlačím do
sebe banán, červenej jonťák a v klidu klušu do mírného kopce. Tady se od
naší trasy na 63km oddělí ti co poběží kratší třicítku ale ti startují
až později. Na konci obce jsme na 15km. Ještě kousek cesta stoupá,
narovnává se a zase klesá rychle trailovou cestou do Adamova. Stačí
přeběhnout most a jsme na úzké asfaltce která nás vede kolem Svitávky až
ke studánce Pod Hradem. Pod stoupáním lesem na Nový hrad jsem na
hranici prvního půlmaratonu hodinky ukazují 2:08hod. Celá trasa jsou
vlastně takové tři půlmaratonky, ale nepočítám s tím že by mi tempo
vydrželo a čas se pouze ztrojnásobil. U Nového hradu je kontrola před
bránou a tak se ptám proč že není tam nahoře na věži, jak bych jí
normálně čekal. Prý to by nás kastelán zamknul. Následuje další mírně se
vlnící cesta lesem k další rozhledně na 26km, ani tady se nahoru na
rozhlednu nemusí. Běžíme pěknou, širokou lesní cestou. Vzdálenosti mezi
běžci jsou vždy stovka metrů. Snažím se zakousnout do zad těch v dálce
přede mnou a pomaličku se na ně dotahovat. Vždy když někoho stáhnu
zaháknu se na další záda před sebou. Daří se mi tak držet pětková tempo
které v klesání prudkou cestou zpět do Adamova ještě stoupá. Tady po
rovné cestě prosté kamení to není problém. V Adamově si dávám větší čas
na očerstvení, doplňuju vodu do vaku a ochutnám i výborné koláče. Jídlo
je čas v klidu trávit, protože následující dva km cesta stoupá do
prudkého svahu na Alexandrovu rozhlednu a chůze je ta nejlepší volba. Od
kontroly u rozhledny opět nejdřív mírně a pak již rychlejí klesám do
Babic na 35km. Nejsou to ale ty naše Babice i když spoluběžec od Znojma
si to myslí. Cesta klesá dlouho, až ke Svitávce a pokračuje stále lesem
kolem potoka lehce nahoru na kontrolu u Řícmanic. To už je 40km a cesta
se vlní dál do Bílovic nad Svitávkou. Probíhám čipovou kontrolou na 41km
a vrhám se na občerstvovačku. Neváhám a natahuju ruku po plechovce
gambrinusu, druhou po láhvi s jonťákem a vyrážím vše do sebe nalít
v chůzi do kopce směrem na další kontrolu u Havelkova pomníku. Následuje
znovu cesta dolů ke Svitávce a podél říčky k památníku Gangloffa. Pod
skálou je příjemný chládek a já si poprvé dopřávám opláchnutí studenou
vodou z potoka. V dalším táhlém tříkilometrovém stoupání do Útěchova na
mojí úrovní již všichni šlapou jen rychlým krokem. Potěšitelná zpráva,
jsme na 50 km a je tady větší občerstvení. Davám si Motolu, mladá
spoluběžkyně se mě trochu překvapeně ptá jak chutná ten banán se solí co
do sebe cpu. Ujišťuju jí že je to nejlepší volba. Odtud už se téměř již
stále klesá nebo běží v rovině. Chvílema se rozbíhám zase k tempu jak
při desítce a předbíhám další běžce před sebou. V Soběšicích na 60km už
je to fakt kousek. Cesta je stále lesní, příjemný lehký trail, místy
prudké seběhy. Za tím posledním nejprudším už slyším vlak, podbíhám
železnici v Brně Řečkovicích, ještě kousek klusu a chůze mezi domy.
Přeci se neunavím. Musím šetřit síly na běh před cílem, ostatně za mnou
je volno a nikdo mě nepronásleduje. Cílovou bránou probíhám v čase 7:23
hod a nějaké drobné. Následují již jen samé příjemné jistoty. Netradiční
obdélníková medajle s ošlehaným nápisem, diplom, sprcha a koupání
v akvaparku. Dokonce i vířivku jsme si mohli dopřát. Pohoda, zábava a
pak že prý masakr. No i ten v podobě přívalového deště v době
vyhlašování vítězů nakonec přišel ale hlavně že v Brně není nuda.pif08http://www.blogger.com/profile/05390523643232955951noreply@blogger.com0